Spánkem strávíme až neuvěřitelnou třetinu života. A ačkoliv je pro nás vlastně stavem nevědomí, kdy naše tělo nehybně leží a relaxuje, ve skutečnosti se toho v našem mozku děje opravdu hodně. Zdají se nám totiž sny, ve kterých se objevuje množství dějů či detailů, které nás častokrát až překvapí.
Dlouhou dobu se filozofové, teologové a vědci snaží přijít na to, proč vlastně sníme, k čemu je to dobré a co si z toho máme odnést. Ani dnes, kdy už o fungování mozku a snech máme mnoho informací, není stále jasné, k čemu přesně slouží a jak fungují. Lidé sny odjakživa chápali jako předzvěst budoucnosti. Některé spánkové vidiny se totiž občas skutečně vyplnily, o čemž svědčí historické záznamy.
Pohled do budoucnosti?
Například perský král Xerxes byl snem varován před útokem Řeků. Římský císař Marcus Aurelius zase objevil díky snu prostředek proti závratím a chrlení krve. A údajně i řecký lékař Asklepiades našel právě ve snech svých pacientů různé lékařské rady a postupy. Ovšem v různých kulturách mohl mít totožný sen naprosto jiný význam. Například když se Řekům zdálo o tom, že jim lezou z ucha mravenci, věštilo jim to štěstí, u Římanů tomu ale bylo přesně naopak. I dodnes tedy neexistuje nějaký ucelený výklad snů a toho, co by měly znamenat.
Proč je snění důležité?
Existuje spousta teorií o tom, proč je snění důležité a jak nám prospívá. Mnoho neurologů a psychologů zastává teorii konsolidační hypotézy. Ta tvrdí, že sny jsou důležité především pro citový stav a duševní vyrovnanost člověka. Není totiž náhodou, že se říká, že velká rozhodnutí bychom vždy měli nechat na ráno. Po obtížném a náročném dni se jen těžko budeme večer správně rozhodovat. Během snění se lidský mozek se všemi těmito pocity a vzpomínkami vyrovnává a ráno je mysl opět připravena podívat se na věci s odstupem a nadhledem.
Sen, který mohl zabránit leteckému neštěstí
V minulosti se ovšem vyskytly i takzvané prorocké sny, které měly nesjpíše varovat před hrozícím nebezpečím. Jedním z takových snů je sen, který se zdál v roce 1979 poštovnímu úředníkovi D. Boothovi ze Cincinnati v americkém Ohiu. Opakovaně se mu zdál tentýž sen, ve kterém byl svědkem leteckého neštěstí. Proto se rozhodl kontaktovat místní letiště. Ačkoli společnosti American Airlines zavedla mimořádná bezpečnosti opatření, tragédii se zabránit nepodařilo a dne 26. května vybuchlo hned po startu letadlo DC10 s 257 pasažéry na palubě.
Příprava na smrt
Podobná situace se odehrála také v říjnu 1966, kdy se na anglické hornické město Aberfan sesunulo 150 000 tun půdy a důlního odpadu. Byla to obrovská tragédie, při které byla zavalena i místní škola, ve které zahynulo 116 dětí. Matka jedné z obětí, desetileté E. M. Jonesové, vypověděla, že její dcera jí dva dny před katastrofou řekla, že se jí zdálo o tom, že na školu spadne „něco černého“ a ona umře.
Odhalení nejhlubších tužeb
Sny mohou rovněž odkrývat podvědomé tužby a přání, která jsou reálně neuskutečnitelná. Ve snu můžeme být mnohem odvážnější než ve skutečnosti, reagujeme jinak a nebojíme se také říct věci, které bychom si jindy raději nechali pro sebe. Mohou být rovněž simulátorem pro trénink dovedností, lze v nich například šílenou rychlostí sjíždět strmé kopce na lyžích bez rizika smrti, případně dokázat excelentně ovládat nějaký hudební nástroj.
Ví se také, že řada dokonalých a průkopnických nápadů vznikla právě ve snu. Například Grahamu Bellovi se zdálo o telefonu, stejně tak Paul McCartney složil jednu z nejslavnějších písní skupiny Beatles, Yesterday, ve spánku. I německý chemik F. A. Kekulé měl sen o neznámém vzorci, ze kterého se vyklubal benzen, nejslavnější objev jeho kariéry.
ZDROJ: https://www.healthline.com/health/why-do-we-dream
ZDROJ obrázku: Pexels
Napiš komentář