Kolik umíš jazyků, tolikrát jsi člověkem. Toto dobře známé rčení určitě není daleko od pravdy. Znalost jazyků vám otevírá dveře nejen do nejrůznějších míst, ale také přímo k lidským srdcím. A i když si dnes z velké části vystačíte s angličtinou, přesto je stále na světě spousta míst, kde ani s tímto světovým jazykem nepochodíte. A pak už nezbývá než spolehnout se na ruce a nohy, anebo se vydat po složité, ale kouzelné cestě učení se nového jazyka.
Na světě dnes existuje něco okolo sedmi tisíc jazyků. Vlivem řady faktorů ale mnohé z nich pomalu, ale jistě vymírají a je možné, že na konci 21. století jich nezbude více než polovina. Tyto málo rozšířené jazyky se snaží chránit i nejrůznější organizace v čele s organizací UNESCO, ale bohužel mnohé jazyky nebo nářečí ani nemají psaná pravidla, která by se dala uchovávat nebo ze kterých by se dalo jazyk naučit.
Nejrozšířenější jazyky
Tipli byste si, jaký je nejrozšířenější jazyk co se týče počtu jeho uživatelů? Možná byste řekli, že to musí být angličtina, ale není to tak. Nejvyšší počet rodilých mluvčích má čínština, což je vlastně logické, když se nad tím pořádně zamyslíte. Jejím mandarínským dialektem prý mluví až 900 milionů lidí. Ani na druhém místě nenajdeme angličtinu, ale obsadila jej španělština, kterou se hovoří nejen ve Španělsku, ale také ve většině zemí Latinské Ameriky. Španělština se také velmi často vyučuje jako druhý jazyk na školách v USA a samozřejmě není neobvyklá ani u nás v České republice. Třetí místo pak obsadila angličtina, kterou ovládá přes 370 milionů lidí. Na čtvrté místo se dostal jazyk hindí, který je jedním z oficiálních jazyků v Indii, ale hovoří se jím i v Nepálu, na Fidži, v Pákistánu nebo na Mauriciu. V pořadí pátým nejužívanějším jazykem je pak arabština.
Zajímavosti
Pro mnoho z nás je právě čínština jazykem, který je naprosto nepochopitelný. Znaky, výslovnost a další reálie jsou nám natolik vzdáleny, že studium čínštiny je pro nás skutečným oříškem. Čínské znaky se skládají z jednotlivých tahů, přičemž nejjednodušší znak (vodorovná čárka) značí číslo jedna. Takových znaků existuje více než osmdesát tisíc, i když většina z nich se dnes již nepoužívá. Vzájemné kombinování jednotlivých znaků umožňuje vytvářet různé další významy a výrazy a někdy jsou kombinace skutečně až úsměvné. Jeden příklad za všechny může představovat znak pro potíže či problémy, který připomíná dvě ženy pod jednou střechou. A toto zobrazení určitě není daleko od pravdy.
Mezi ohrožené a velmi podivuhodné jazyky patří také například jazyk amazonských lovců a sběračů z kmene Piraha. Významnou roli při používání tohoto jazyka hraje i hudba – význam totiž mají nejen samotná slova, ale i tóny. Na první poslech se tedy může zdát, že si kmen pořád něco prozpěvuje, ale ve skutečnosti spolu takto soukmenovci komunikují. Neméně zajímavé je i to, že tento jazyk například nemá pojmenování pro barvy ani pro rodinné příslušníky s výjimkou rodiče (u kterých se nerozlišuje, zda jde o matku či otce).
Jiný brazilský amazonský kmen mluví zase jazykem, kde zcela absentuje jakékoliv chápání času. Neexistují slova, která by dokázala pojmenovat, kdy se co událo apod. Podle vědců je to tím, že tito domorodí indiáni nepoužívají žádné přístroje nebo metody pro měření času, neznají kalendář a naše pojetí času je pro ně tedy něčím neznámým.
Nesložitější jazyk
Ohledně toho, který jazyk je nejsložitější, se vedou vleklé spory. Mnoho Čechů například zarytě tvrdí, že je to bezpochyby čeština. To však nelze takto snadno určit. To, jak je pro vás obtížné se jazyk naučit, není jen otázkou složitosti gramatiky, ale také chápání různých reálií, jazykových systémů apod. Mezi velmi obtížné jazyky v rámci Evropy patří například baskičtina, která nepatří do žádné evropské jazykové rodiny. Podobně je na tom i finština, která má ale oproti čeština pravidelnější gramatická pravidla. Na druhou stranu má mnoho dvojhlásek a až čtrnáct pádů a minimum mezinárodně srozumitelných slov.
Malým rekordmanem ohledně množství pádů jsou jazyky nachsko-dagestánské jazykové rodiny, ve kterých se prý dá dorozumívat až s pomocí více než stovky různých pádů. Velice komplikovaným jazykovým systémem disponuje i ohrožený jihoafrický jazyk !xu, který k výslovnosti používá až sedmnáct mlaskavých zvuků a pro význam je důležitá i výška tónu. Jednoduše řečeno – složitých jazyků je tolik, že nelze rozhodnout, který je skutečně ten nejobtížnější. Ale stále platí, že naučit se jakýkoliv jazyk je něco, co vám nikdo nesebere a mimořádně tím rozvíjíte sebe a své možnosti.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Napiš komentář