Terakotovou armádu možná pomohli postavit Evropané. Dokazují to nálezy v okolí hrobky

V roce 1974 byla objevena hrobka císaře Čchin Š‘-chuang-tiho a od té doby nepřestávali badatelé vycházet z údivu kolik tajemství, záhad a překvapení je tam čekalo. A další objevy na sebe možná ještě chvíli nechají čekat. Podle měření pomocí speciálních radarů se totiž zdá, že hrobka je daleko rozsáhlejší, než se doposud myslelo. Měla by se rozkládat na ploše o rozloze až 98 kilometrů čtverečních. Nebylo by tedy žádným překvapením, kdyby toto tajemné místo mělo pro archeology a výzkumníky připraveno ještě mnoho dalších senzačních objevů. S hrobkou je však zatím nejčastěji spojován především objev terakotové armády, tedy asi osmi tisíc soch v životní velikosti přesně vyrovnaných do vojenských formací, které tvoří posmrtnou stráž císaře Čchin Š‘-chuang-tiho.

Evropská inspirace

Poblíž hrobky se nachází několik masových hrobů dělníků, kteří při budování zahynuli. Stavba trvala přes třicet let a vyžádala si mnoho obětí. Provedené analýzy DNA však odhalily jednu zajímavost – mezi budovateli hrobky se vyskytovali nejen místní, ale také Evropané. Ukázalo se tedy, že již v této době, kdy ještě dávno neexistovala Hedvábná stezka, musely být kontakty mezi Čínou a západem daleko čilejší, než se předpokládalo.

Kudy se vlastně Evropané na císařský dvůr dostali? Hedvábná stezka, která již nabízela poměrně pohodlné spojení, byla vybudována až přibližně o pět set let později. A odkud tito Evropané pocházeli? Podle některých badatelů může být vodítkem samotná terakotová armáda. Podobné sochy totiž předtím Číňané nikdy nevytvořili. Je tedy možné, že to byli právě Evropané, kteří je umění sochařství v takové kvalitě mohli naučit. A v té době existovala snad jediná evropská velmoc, která byla až takto rozvinutá – Řecko pod vládou Alexandra Makedonského.

A pokud uvážíme tuto možnost, jednotlivé nitky příběhu se začínají propojovat. Právě Alexandr Makedonský totiž rozšířil hranice své říše daleko na východ. Dokonce založil města i na horním toku Indu a i o po jeho smrti zůstával řecký vliv v Asii stále dost patrný. A právě sochy nalezené v hrobce mohou být dalším důkazem toho, že Evropané pochovaní v masových hrobech by mohli mít řecké kořeny. Dost možná tedy za zrodem slavné čínské památky stáli řečtí umělci, kteří čínským řemeslníkům radili jak postupovat.

Důkazy krvavé historie

Okolí hrobky císaře Čchin Š‘-chuang-tiho svědčí o tom, že boje o trůn po jeho smrti byly opravdu velmi krvavé. V blízkostí se našly hroby s kostry mužů různého věku, kteří jsou pochovaní s předměty, jež mohli vlastnit jen příslušníci císařské rodiny. Není tedy mnoho pochyb o tom, že se jedná o syny císaře, kteří byli krutě popraveni v následném boji o trůn.

Dalším hrůzným nálezem bylo objevení asi stovky hrobů, které zůstaly prázdné, ale u jejich vchodů ležely poházené kostry těl rozsekaných na kusy. Později bylo zjištěno, že tyto kosterní pozůstatky náležely mladým ženám, které byly doslova zmasakrovány. Podle badatelů se jednalo o konkubíny předchozího císaře, které nechal nový vládce zabít, aby si upevnil svou velmi vratkou pozici. Po smrti mocného císaře se tedy rozpoutalo krvavé peklo, které si vyžádalo bezpočet obětí.

Mnoho z těchto domněnek je podpořeno výkladem historika S‘-ma Čchiena, který sepsal rozsáhlé pojednání o těchto událostech přibližně v roce 89 př. n.l.  Ale jak mnoho je z toho skutečně pravda a jak mnoho si autor přikrášlil? Konkrétní a solidní důkazy mohou poskytnout jen zevrubné archeologické výzkumy. Vědci se však v nejbližší době nechystají vstupovat přímo do císařské hrobky, jelikož se předpokládá, že by v ní mohly být nálezy mimořádné hodnoty, které by se kontaktem se vzduchem a světlem mohly nenávratně poškodit. Dokud se nenajde řešení jak je zakonzervovat, můžeme se jen domýšlet, jaká překvapení na nás v hrobce čekají.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *