Měli jste někdy halucinace? Možná o tom ani nevíte. Ve skutečnosti jsou totiž daleko častější, než si myslíte. A není to rozhodně jen záležitost psychicky nemocných nebo závislých lidí. Halucinace jsou relativně časté a podle nejnovějších vědeckých poznatků až každý dvacátý člověk v populaci vidí věci nebo jevy, které jiní nevidí. Možná mezi ně patříte i vy.
Přitom lidé, kteří mívají halucinace, mohou být zcela normálně a bezproblémově fungující lidé se zdravým mozkem. Podle australského psychiatra Johna McGratha z Queenslandského mozkového institutu jde o falešné vnímání reality, postihující řadu smyslů, zejména zraku a sluchu.
Jak halucinace vznikají?
Podle všeho k nim dochází tehdy, když se ve spojení mezi frontálním lalokem mozku a mozkovou kůrou něco pokazí. Nejběžnější bývají sluchové halucinace, při kterých dochází k poruše v části mozku, která má na starost zpracování zvuku. Člověk má pak pocit, že slyší náhodné zvuky, a dokonce i útržky řeči.
Nemusíte být blázen
Aby měl zdravý člověk halucinace, nemusí být ani opilý, ani zdrogovaný, ani nemusí být nějak extrémně přepracovaný. Nemusí se přitom vždy jednat o halucinace rušivé, negativní či dokonce děsivé, ale mnohdy bývají i více než příjemné. Například v čase před usnutím prožívá jakýsi druh halucinací až 70 % lidí. Dostavují se představy, že je někdo volá jménem, mohou prožívat představu, že jsou v lodi pohupující se na vlnách apod.
Vědci se právě v posledních letech snaží více věnovat výzkumu halucinací u zdravých lidí. Právě ty by mohly odhalit další zajímavé souvislosti o našem mozku a způsobu, jakým funguje. Nejméně sto let se tvrdilo, že halucinace jsou vždy spojeny se schizofrenií a teprve výzkumy v posledních letech prokazují, že to tak vždycky není. Vědci se snaží určit, zda existují například různé druhy halucinací, nebo zda jde jen o jeden typ v různých podobách a projevech.
Snaží se také odpovědět na otázku, proč jsou někdy halucinace děsivé, a jindy naopak příjemné. Jedna z teorií klade vznik halucinací u zdravých lidí do souvislosti se nedostatkem spánku, stresem, smutkem, či nějakým zlým zážitkem.
Mozek nefunguje vždy stoprocentně
Při stresu, nebo nedostatku spánku má část našeho mozku tendenci více odpočívat a částečně vypíná nebo omezuje své funkce. Naše mozkové senzory jsou tak na nějaký čas mimo kontrolu a mohou si začít dělat, co se jim zamane. Právě v těchto okamžicích může docházet k nekontrolovaným halucinacím.
Drogový zážitek
Všichni samozřejmě víme, že halucinace se dají přivodit uměle, za použití některých drog. Někteří lidé tyto zážitky vyhledávají opakovaně a popisují je jako velmi mystické, hluboké a transformační. Ale psychedelické houbičky, LSD či další příbuzné látky, mohou způsobit v mozku zmatek, paranoiu či emocionální pocity úzkosti. Není tedy radno si s těmito látkami zahrávat.
V takovém stavu člověk velmi snadno přecení své schopnosti, což může mít tragické následky. Může mu připadat, že umí létat nebo že rozjetý vlak mu nemůže ublížit. Norští vědci však přišli nedávno s překvapujícím zjištěním – halucinogenní drogy mohou prý být v určitých případech i prospěšné. Ukázalo se, že pravidelné užívání psychedelických drog mělo u některých lidí pozitivní vliv na snížení psychické nepohody a psychických nemocí.
Součást kultury nebo náboženství
Je zajímavé, že v některých kulturách jsou halucinace považovány za normální součást života, a dokonce se uměle vyvolávají. Jsou cestou k tomu, jak komunikovat s bohy, ďáblem nebo zemřelými. Převážně se však užívání drog k vyvolání halucinací traduje u domorodých kmenů, například u jihoamerických indiánů. S tím je spojena i úloha kmenových šamanů. Drogy jsou však nezřídka také zneužívány náboženskými sektami.
Jak na halucinaci bez drog
Věřte nebo ne, zkusit si vyvolat halucinace můžete i vy, a to zcela bez drog a jiných zakázaných látek. Lze k tomu využít tzv. Ganzfeldův efekt. Ten se dostavuje, když jste vystaveni jednotvárnému a monotónnímu zvukovému nebo světelnému efektu. Může se jednat například o pobyt v absolutní tmě, nebo stav doprovázený syčením televize bez signálu, případně jiným monotónním zvukem. Pokud takový stav trvá dostatečně dlouhou dobu, mozek se začne pokoušet doplnit chybějící vizuální či sluchové signály sám o sobě – a tak vznikají halucinace.
Podobný experiment můžete zkusit samozřejmě i doma. Ne každému se to ale podaří. Stačí si pořídit klapky na oči, vzít si zvukotěsná sluchátka a položit se v naprostém klidu na záda. Když vydržíte dostatečně dlouho a necháte svou mysl bloudit, možná se nějaké halucinace podaří vyvolat i u vás. Typické jsou například různé světelné tvary či barevné květiny. Citlivější jedinci mohou zaslechnout i smích nebo křik.
Napiš komentář