Čingischán bdí nad Mongolskem a i po staletích vzbuzuje respekt

I přestože od jeho smrti uplynula již dlouhá staletí, Čingischán stále vzbuzuje respekt i strach mocných vládců. V červenci 2015 Čína oznámila, že doportovala 20 turistů za to, že sledovali dokument o mocném mongolském vládci z 12. a 13. století. Čínští úředníci zatkli skupinu turistů, ve které byli lidé jihoafrické, britské a indické národnosti, když se zjistili, že v hotelovém pokoji sledují dokument  o jednom z nejmocnějších mongolských vládců vůbec. Podle komunistické strany je sledování takového dokumentu klasifikováno jako teroristická propaganda.

Pod většinu 20. století postupovala stejným způsobem i další asijská velmoc – Sovětský svaz. Aktivně perzekvovali všechny, kdo rozšiřovali povědomí o Čingischánovi. A je zcela zjevné, proč to oba státy dělaly. Myšlenka mocného vládce ze stepí, který sjednotí svůj národ a vytáhne proti utlačovatelům, je až příliš nebezpečná a není vhodné, aby se jí menší národy, zejména Mongolové vůbec zaobíraly.

Sovětský útlak

Éra sovětské nadvlády v Mongolsku byla totiž poznamenána řadou represí. Ve 30. letech 20. století Stalinovi muži zabili až 20 000 buddhistických mnichů a vyhladili přes 2000 klášterů napříč celým Mongolskem. Tato krvavá dekáda skončila vyhlazením až 3 – 5 procent celé mongolské populace, včetně řady vysoce postavených představitelů státu.

Během této doby zcela zmizel jeden z významných symbolů Mongolska – tzv. sulde, typická korouhev vyrobená z koňské hřívy, která byla po staletí symbolem Mongolů a celé jejich země. Ačkoliv byla na buddhistickém chrámu v Ulaanbaataru vyvěšena již od počátku 17. století, po převzetí moci Sověty ji nikde nebylo po celá desetiletí vidět.

Sověti ji jednoduše ze všech míst odstranili a její vyvěšení se přísně trestalo. Chtěli, aby tento symbol hrdosti a svobody navždy zmizel ze vzpomínek lidí. Možná jednoho dne najdeme v archivech Kremlu ukrytý původní sulde z Ulaanbaatarského kláštera.

Jednoduše šlo o to zničit poslední připomínky mongolské historie a zejména potlačit jakékoliv myšlenky na vzpouru nebo snahu o osvobození a vlastní vládu. A stejným směrem postupovali i v případě Čingischána, který byl sám symbolem národa a jeho schopnosti postavit se nepřátelům a zvítězit.

Čingischán musí zmizet

Tajně byly poopravováni učitelé, historikové nebo umělci, kteří odmítali vymazat éru Čingischána z učebnic a literatury. Mnozí ztratili práci, měli problémy v běžných záležitostech, protože jim úřady záměrně komplikovaly život. Rodiny byly vykázány ze svých domovů a odsouzeni žít v izolaci na poušti bez přístupu ke vzdělání nebo lékařské péči.

V jednom z mnoha případů například zatkli velmi talentovaného mongolského archeologa Damdina Perlee, který byl soukromým učitelem jednoho z mnoha komunistických úředníků Daramyna Tomor-Ochira. Ten po jeho výuce změnil názor a začal podporovat povstalecké hnutí Mongolů, kteří tiskli letáky a známky s podobiznou Čingischána. Komunisté Tomor-Ochira vyloučili ze strany a po letech byl nalezen mrtvý ve svém bytě se sekyrou v hlavě. Řada lidí spekuluje, že za jeho skonem stála právě pomsta komunistů.

Dnešní Mongolsko

V roce 1990 se Sovětský svaz rozpadl a mongolští aktivisté zorganizovali velké akce na protest proti komunistickému velení. Dosáhli rezignace vlády a v Mongolsku pomalu ale jistě začalo období demokratické vlády.

Od té doby zase začal stoupat zájem o všechno, co se týká Čingischána – od vodky nesoucí jeho jméno až po jména ulic nebo škol. Je skoro nemožné projít se hlavním městem bez toho, aniž byste někde neviděli jeho sochu nebo podobiznu. Je to symbol naděje a velké moci Mongolů, který ve svých letech sám s pomocí relativně malé armády zabral neuvěřitelné množství nové půdy a přitáhl pozornost k malému, ale hrdému národu Mongolů.

Dvě největší sochy Čingischána najdete na náměstí Sukhbaatar v Ulaanbaataru a druhou asi půl hodiny cesty od hlavního města v mongolské poušti. Obě jsou velice majestátní a budí dojem, že se zde nešetřilo ani na penězích ani na prostoru. Čingischán je nesmírně důležitým symbolem, který si Mongolové už nechtějí nechat vzít.

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *