Bez masa ani ránu. Tyto rostliny jsou pořádní predátoři

Masožravé rostliny nás bůhvíproč nějak zvláštně fascinují. Jsou krásné, ale to není důvod, proč se na ně chodíme dívat do botanických zahrad, nebo si je dokonce pořizujeme domů. Spíše náš láká to, že ač jsou rostlinami, živí se masem. Je to netradiční, podivné a jaksi nebezpečné. Nepředstavujme si ale nic jako Adélu ze známého filmu Adéla ještě nevečeřela. Jsou daleko méně nápadné, ale o to zajímavější.

Brokchínie úzká 

Všechny rostliny z rodu brocchinií patří mezi endemity Guayanské vysočiny v Jižní Americe. Brokchínie úzká je jednou z mála jednoděložných rostlin a svou kořist si obstarává pasivně. Princip je to jednoduchý – v trubici, kterou rostlina má, se usazuje dešťová voda, které se zde míchá se zvláštním voskovitým povlakem. Ten pak na listech vytváří smrtící past. Hmyz se na listy přilepí a není úniku. Trávení probíhá ve zvláštním nálevu, který je osídlen miliony bakterií.

Bublinatka obecná

Jde o vytrvalou vodní rostlinu, která je zcela bez kořenů a ve vodě splývá. Dříve byla běžně k nalezení i na našem území, ale v posledních letech téměř vymizela. Důvod je velmi prostý – znečištění odpadními vodami, ale také chov ryb nebo vysušováním přirozených stanovišť.

Rosnatka okrouhlolistá 

Rostlina má mnoho přirozených stanovišť, zejména pak v severní Evropě, v Severní Americe, Japonsku, na Sibiři, ale i jinde. Drobnou zajímavostí může být například i to, že tato rostlinka byla v Německu v roce 1992 vyhlášena rostlinou roku. Jak si obstarává potravu? Především láká hmyz svou jasně zářivou červenou barvou. Na povrchu listu pak vytváří lepkavé kapky sladké šťávy a hmyz pak už nemá šanci uiknout.

Láčkovice australská 

Láčkovice australská je jediným zástupcem svého druhu. V přírodě se jí však daří velmi dobře, je velmi vytrvalá a vytváří velké kolonie. Má raději vlhká stinná místa, převážně ve vysoké trávě, případně v drobném křoví. Poprvé byla popsána během expedice Archibalda Menziese v roce 1791, ale teprve v roce 1806 získala své latinské jméno.

Darlingtonie kalifornská

Darlingtonie kalifornská je poměrně nápadná rostlina, která v přírodě dosahuje výšky až 90 centimetrů. Svou kořist láká na lep sladkým nektarem k ústí láčky. Hlavice rostliny je prosvětlená, a proto vypadá, jako by tam byl volný prostor, a hmyz se tak cítí v bezpečí. V případě, že by však chtěl uniknout, narazí a neproniknutelnou bariéru. Pokud se tedy moucha nebo mravenec při olizování sladkého nektaru dostane příliš daleko do nitra hlavice, cesta zpět je skoro nemožná.

Láčkovka baňatá

Tato masožravka má svůj původ na Filipínách. Biologové v nedávné době zjistili, že láčky obsahují řadu enzymů, které zajištují velmi efektivní trávení kořisti. Zároveň je tato rostlina vybavená i řadou proteinů, které brzdí růst bakterií. Tyto proteiny během dlouhého trávení zabraňují hnití, a proto by teoreticky mohly být velmi zajímavé pro farmaceutický průmysl.

Mucholapka podivná

Na své oběti nastražuje velmi důmyslné pasti. Živočichy zajme prudkým pohybem své pasti. Mucholapka je pro pěstování jedním z nejméně náročných druhů masožravých rostlin. Je třeba ji krmit hmyzem, který se vkládá na příslušné místo a rostlina se o zbytek už postará sama. Mimo vegetační období není třeba krmit nějak extenzivně, vystačí si třeba s několika mouchami a pár slimáky.

Tučnice obecná 

Tučnice obecná patří mezi rostliny, které jsou masožravé pouze příležitostně. Pojídáním hmyzu doplňuje především dusík. Nestravitelné díly, mezi které lze zařadit zejména křídla či krovky, zůstávají přilepeny na listu. Tučnice se v lidovém léčitelství využívala tradičně jako léčivka a dodnes je považována ze velmi účinnou bylinku při řadě obtíží. 

Špirlice nachová

Tato rostlinka se vyskytuje pouze v Severní Americe. Listy špirlic mají zvláštní vakovitý tvar, který se zespodu rozšiřuje. Jde vlastně o láčky, které jsou zelené s červeným síťováním, na plném slunci nachově červené. Na povrchu je umístěn lákavý sladký nektar, který velmi přitahuje hmyz.

Láčkovka rádža

Je řazena k asi nejděsivějším masožravým rostlinám vůbec. Dorůstá až do výšky šesti metrů, ale nachází se pouze na ostrově Borneo a je schopna pozřít i hlodavce. Vědci při zkoumání těchto rostlin našli v jejím vaku nejrůznější ještěrky, drobné obratlovce nebo právě i ostatky hlodavců. Na Adélu ze známého televizního filmu ale zatím rozhodně nemá.

ZDROJ: https://kids.nationalgeographic.com/awesome-8/article/carnivorous-plants

ZDROJ obrázku: Pexels

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *