Sedm nových divů světa: Kam se za nimi můžete vypravit?

Asi každý někdy už slyšel o sedmi divech světa. Původní seznam však vznikl již ve druhém století před naším letopočtem a dodnes se zachoval pouze jediný z nich – pyramidy v Gíze. Navíc ani není jisté, jestli všechny zmíněné divy skutečně existovaly.

Není asi proto ničím překvapivým, že se na počátku nového tisíciletí rozhodlo o tom, že bude vyhlášeno sedm nových divů světa. Cílem bylo vybrat je z více než dvou set možností za pomoci internetového hlasování. Ačkoliv bylo hlasováni považováno za značně kontroverzní a mnozí také tvrdí, že něco jako nové divy světa prostě neexistuje, přesto se ustavil nový seznam zahrnující nové stavby, které svět považuje za výjimečné. Kde nové divy najdete?

Velká čínská zeď, Čína

Prvním novým divem světa je Velká čínská zeď. Uvádí se, že tato ohromná stavba měří po celé délce okolo 8850 kilometrů. Stavba tohoto kolosu započala již v sedmém století před naším letopočtem a trvala s různými přestávkami opravdu hodně dlouho – finálně byla vlastně dokončena až na počátku minulého století. Hlavním důvodem pro výstavbu této zdi byla ochrana před nájezdy či invazemi nepřátel. Podle všeho však v tomto ohledu nebyla zrovna efektivní. Spíše tedy měla sloužit jako jakýsi nástroj politické propagandy. Během její výstavby navíc zemřelo kolem čtyř set tisíc lidí a někteří jsou dokonce přímo pohřbeni ve zdi.

Chichén Itzá, poloostrov Yucatan, Mexiko

Druhým divem je starobylé mayské město Chichén Itzá. Najdete jej v Mexiku. Ač na seznam patří město celé, jejím nejvýznamnějším symbolem je čtyři metry vysoká stupňovitá pyramida El Castillo. Je dobře známé, že Mayové byli fascinováni astronomií, takže asi nikoho nepřekvapí, že na vrchol pyramidy vede přesně 365 schodů, stejně jako je dní v roce. Zajímavostí také je, že během jarního a podzimního slunovratu vrhalo slunce na pyramidu takové stíny, že se na první pohled zdálo, jako by se po schodišti plazil velký had. Proto je také u paty schodiště umístěna veliká kamenná hlava hada.

Petra, Jordánsko

Dalším na seznamu je nádherné skalní město Petra v Jordánsku, které se objevilo mimo jiné i ve filmu Indiana Jones a Poslední křížová výprava. Pověst praví, že jde o místo, kde vůdce izraelitů Mojžíš uhodil do kamene a vytryskla zde voda. Přibližně okolo čtvrtého století před naším letopočtem se jednalo o hlavní město Nabatejského království. Tehdy to bylo centrum obchodu s kořením a trvale ho obývalo mezi deseti a třiceti tisíci obyvatel. Jednalo se tedy skutečně o pulsující metropoli, jejíž sláva neustala ani po porážce Nabatejského království Římany v roce 106. Upadat začalo město až po změně obchodních cest a posledním hřebíčkem do rakve bylo zemětřesení, které město v roce 551 vážně poničilo. Pro západní svět Petru objevily zejména křižácké výpravy, ale po jejich konci ve dvanáctém století se na ni zapomnělo a k jejímu znovuobjevení došlo až v roce 1812. Od roku 1985 se nachází na seznamu světových památek UNESCO.

Machu Picchu, Peru

Necelých 80 kilometrů od peruánského Cuzca můžeme najít pozůstatky inckého města známého jako Machu Picchu. Jedná se jen o jednu z mála památek, které přežily španělské nájezdy. S největší pravděpodobností se totiž k němu Španělé ani nikdy nedostali a neměli šanci jej srovnat se zemí.

Oficiálně bylo město objeveno až v roce 1911 a zásluha za toto se připsuje Hiramu Binghamovi z Yaleské univerzity. Dlouho se vedly debaty o tom, k čemu mělo město vlastně sloužit, ale dnes se většina vědců shodne na tom, že šlo o palácový komplex inckého vládce jménem Pachacuti Inca Yupanqui. Dodnes ale není jasné, proč Inkové město nakonec opustili. Jednou z teoriíí je to, že k tomu přispěl zásadní nedostatek vody, který byl v horách jistě velmi akutní. Přesto, že se jedná o izolované místo, dodnes se zachovaly terasy, kde se pěstovalo jídlo, dále také náměstí, místa pro obyvatele, a dokonce i chrámy.

Socha Krista Spasitele, Rio de Janeiro, Brazílie

Jde o 30 metrů vysokou sochu, která se tyčí nad Rio de Janeirem, jedním z nejvýznamnějších měst Brazílie. Postavena byla mezi dvěma světovými válkami, dokončena byla roku 1931 a je největší sochou stylu Art Deco na světě. Není ale nejvyšší sochou Krista, jak by se mohlo na první pohled možná zdát. Úplně nejvyšší Kristus stojí v Polsku.

Nápad sochu vystavět se v roce 1921 zrodil v místní arcidiecézi a vybráno bylo toto speciální vyvýšené místo, aby byla socha vidět z jakékoli části města. Stavba byla zahájena v roce 1922, když byl na den brazilské nezávislosti na Portugalsku položen základní kámen. V té době přitom ještě ani nebylo rozhodnuto o tom, kdo by měl sochu stavět, a dokonce ani nebyl jasný její finální design. Nakonec se díla ujal brazilský inženýr Heitor de Silva Costa, spolu s umělcem Carlosem Oswaldem a francouzským sochařem Paulem Landowskim.

Náklady na stavbu sochy byly vybrány soukromě, největší podíl ale přispěla sama církev. Od roku 1931 socha stále stojí na svém místě, pouze je průběžně udržována. K příležitosti výročí 75 let sochy byla u její paty vysvěcena kaple, která byla zasvěcena patronce Brazílie, Naší paní z Aprecidy.

Koloseum, Řím, Itálie

Tato nezapomenutelná stavba byla vybudována na příkaz císaře Vespasiana kolem roku 70 našeho letopočtu. Bylo rozhodnuto, že zde vznikne obří amfiteátr. Postavil se relativně rychle, dokončen měl být již o deset let později. Otevření kolosea nechal tehdejší císař Titus oslavit sto dnů trvajícími hrami. O dva roky později bylo přidáno ještě další patro, které rozšířilo kapacitu na více než padesát tisíc osob. Ve středověku bylo nejdříve užíváno jako kostel, později jako soukromá pevnost dvou významných rodin města Říma – Frangipanů a Annibaldiů. Během času však byla stavba poměrně značně poškozena zemětřeseními, jednou do ní dokonce udeřil blesk. Nejvíce se však na památce podepsali vandalové, kteří během let rozkradli mramorová sedadla a všechny dekorace. O Koloseum se intenzivně začaly autority zajímat až v devatenáctém století poté, co papež Pius VIII. rozhodl, že památka takové ceny nemůže být zničena.

Tádž Mahal, Agra, Indie

Indický Tádž Mahal je ve skutečnosti obrovské mauzoleem, které bylo vystavěno v první polovině sedmnáctého století na rozkaz císaře Shah Jahāna. Ten touto stavbou chtěl uctít svou milovanou manželku Mumtāz Mahal, která předčasně zemřela při porodu jejich čtrnáctého dítěte. Dokončení celé stavby trvalo dlouhých dvacet dva let a podílelo se na ní více než dvacet tisíc dělníků. V komplexu je možné obdivovat také zahradu s jezírkem, které mauzoleum odráží. Nasvícení se mění podle denní doby a samotná stavba působí tak, jako by se vznášela.

Ať už míříte kamkoli, nezapomínejte na cestovní pojištění. Nikdy nevíte, kdy se bude hodit.

ZDROJ: https://en.wikipedia.org/wiki/New7Wonders_of_the_World

ZDROJ obrázků: Pexels

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *