Za leskem a slávou Hollywoodu se skrývaly často velmi tvrdé praktiky. Zejména herečky za slávu draze zaplatily

Hollywood se od dob svého vzniku velmi rychle stal symbolem bohatství, obdivu a slávy. Jenže možná to bylo spíše vnímání veřejnosti než realita, kterou zažívaly hvězdy stříbrného plátna. Světu filmu vládla tvrdou rukou natáčecí studia a mnohé celebrity si musely sáhnout doslova na dno, ze kterého se některé už nezvedly.

První studio ve staré stodole

Filmové ateliéry se dříve nacházely po celém území USA – v Los Angeles, San Francisku, San Diegu nebo v Chicagu. Časem se ale ukázalo, že Los Angelse může přeci jen ze všech míst nabídnout nejlepší podmínky. Nedaleko města byla spící osada Hollywood, kde se občas natáčely pouliční záběry. Tuto bohem zapomenout lokalitu si ale oblíbil skotský malíř dekorací Robert Bruntom, když uviděl na bulváru Sunset v Hollywoodu stodolu, na které toužil postavit obrovské filmové ateliéry se všemi vymoženostmi. A nezdálo se to tak nereálné, jak to může znít dnes. Cena pozemků byla totiž velmi nízká a pohybovala se jen kolem 300 dolarů za akr.

Herci bez nároku na honorář

Stát se hercem nebylo v té době nic složitého. Na začátku dokonce řadoví herci pracovali zcela zadarmo, nebo za směšnou almužnu 3 dolary denně. Náklady na výrobu snímku zde byly ale až o třetinu až polovinu menší než například v New Yorku. První film – The Squaw man, který natočil Jesse Lasky společně s Robertem Bruntonem v roce 1914, vznikl právě v té stodole.

Velcí hráči ve světě filmu

Na počátku 20. let nebyli hlavními aktéry filmového světa herci – karty v ruce držela filmová studia, především společnosti MGM, Warner Brothers, 20th Century Fox, Paramount a RKO. Tato studia filmy produkovala, ale také vlastnila svoje řetězce kin, ve kterých se promítaly „áčkové“ a „béčkové“ filmy najednou. Tento systém byl však zrušen v roce 1948, kdy nejvyšší soud rozhodl, že tato distribuce je nezákonná, stejně jako tento způsob provozování kin. A to především z toho důvodu, že vytvářelo nesoutěžní a monopolní tržní praktiky.

Filmová studia ale stále držela v ruce opratě a pro výrobu svých filmů stanovovala přísná pravidla. Zaměstnanci směli například pracovat pouze pod jedním studiem a ani režisér nebyl považován za skutečného autora díla. To se podařilo změnit až slavným režisérům jako byli Alfred Hitchcock, Orson Welles nebo John Ford, kteří započali realizování vlastních vizí. Především pro herečky ale znamenal úspěch a sláva mnoho tvrdé práce, nesmyslný dril nebo dodržování až buzerujících pravidel.

Děti a manžely nechceme

Mezi nejčastější klauzule ve smlouvách hereček byla část o nechtěných těhotenstvích a manželství. Proto se potraty a tajné svazky odehrávaly v Hollywoodu doslova jako na běžícím pásu. Známá je například kauza filmové hvězdy studia MGM Jean Harlowové, která otěhotněla s Williamem Powellem, a studio ji okamžitě pod pseudonymem poslalo do nemocnice, kde musela podstoupit proti své vůli potrat. Stejný osud bohužel potkal i Joan Crawfordovou nebo Judy Garlandovou.

Právě posledně jmenované, Judy Garlandové, nepřinesl Hollywood zrovna štěstí. Hvězda filmu Čaroděj ze země Oz (1939), která dodnes patří mezi největší hollywoodské legendy všech dob, totiž nezažila jen nechtěný potrat. Do společnosti MGM nastoupila v pouhých 13 letech a podle všeho byla od té doby obětí násilí a sexuálního nátlaku.

Od vedení studia se jí dostávalo jen urážek a několikrát musela podstoupit velmi tvrdou dietu hraničící s týráním. Její jídelníček se tak v 18 letech sestával pouze z černé kávy a kuřecí polévky, denně vykouřila klidně až 80 cigaret a každé 4 hodiny užívala pilulky na výživu. Zbytek života herečka prožila s poruchou příjmu potravy a drogovou závislostí. I takto tvrdý uměl Hollywood být.

Božská Marilyn

Nebývalo rozhodně nezvyklé, že některé herečky vyhledávaly útěchu v různých lécích a omamných látkách. S tímto problémem bojovala mimo jiné i jedna z největších legend Hollywoodu, Marilyn Monroe, která měla smlouvu se studiem 20th Century Fox. Herečka byla psychicky velmi nestabilní a užívala celou řadu léků, kterou ji na sobě nezávisle předepisovali různé psychiatrové. Jejímu psychickému stavu jistě nepřidal ani románek s J. F. Kennedym a jeho bratrem. Podle konspiračních teorií stojí za její smrtí právě oni.

Sexuální nenasyta Chaplin

Dalšími skandály, které se pečlivě střežily, byly ty týkající se sexu, to je jasné. Mezi tyto případy se nechvalně zapsala i největší hvězda němého filmu, Charlie Chaplin. Ve filmech byl zobrazován jako neškodný dobrák a kašpar, ale jeho skutečná povaha tomu byla na hony vzdálená. Celkem se oženil se 4 ženami, které si bral, když jim bylo mezi 15 a 18 lety. Ty po letech vypověděly, že jeho chování k nim bylo velmi kruté. Svou druhou ženu, kterou si bral v jejích 15 letech, dokonce nutil do interrupce. Podle neoficiálních informací mu postelí prošlo až neuvěřitelných 2 000 milenek.

Konec tvrdých pravidel

Po zásahu nejvyššího soudu v roce 1948 se uvolnila cesta také nezávislým producentům a menším studiím. Změna nastala i ve výrobě filmů, kdy herci nebyli tvrdě vázáni pouze k jedinému studiu, ale mohli si vybírat, jaké filmy a s kým chtějí točit. Ústup nejslavnějšího období Hollywoodu nastal koncem 60. let s nástupem televize a zvýšením vlivu zahraničních a nezávislých filmů. Dodnes má však Hollywood velmi zvučné jméno a nejznámější hvězdy filmového průmyslu žijí a pracují právě v Los Angeles a jeho okolí. Je jasné, že dnes už okolí vypadá úplně jinak, stojí zde drahé domy a bydlí zde ty nejslavnější osobnosti. Symbolem je stále stejný název Hollywood, který z kopce shlíží na bohatství a slávu, kterou film přináší i dnes.

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *