Mezi největší génie historie patří bezpochyby Leonardo da Vinci. Fascinující je především jeho všestrannost a talent takřka na cokoliv. Přestože jeho osobu a dílo obestírají mnohá tajemství, nikdo jistě nebude popírat, že jeho vynálezy a technologické inovace dalece předčily svou dobu a postavily důležitý základ pro další vývoj lidstva.
Velkým tématem jeho díla byla především možnost létání, která umělce a vědce zcela fascinovala, a po celý svůj život se usiloval najíst způsob, jal vzlétnout k oblakům. Zabýval se proto vším, co mělo křídla, od podrobných anatomických kreseb hmyzu, ptáků a zvířat až po nejrůznější létající hračky, stroje a kluzáky.
Touha být jako pták
Jeho fascinace létáním prý sahá až do útlého dějství. Alespoň to tvrdí historické prameny v čele s Giorgiem Vasarim, italským architektem a životopiscem mnoha umělců. Ten ve svém díle například zmiňuje příběh, kdy malý Leonardo namaloval draka na malý štít pro svého otce, který jej údajně později prodal za sto dukátů. Obrázek prý vytvořil na základě pozorování různých druhů brouků, hmyzu, ještěrek či jiných malých plazů a výsledná kresba byla anatomicky velmi zdařilá.
Od 70. let 15. století se pak Leonardo začal věnovat tvorbě divadelních kulis, což mu dávalo poměrně velký prostor pro realizaci své bujné fantazie. Sestrojil množství mechanických okřídlených zařízení a načrtnul například mechanismus navržený tak, aby mával velkými lopatkami. Takový stroj měl jistě velký efekt, ale letu pravděpodobně schopen nebyl. Poté, co odešel do Milána, začal pravděpodobně uvažovat o možnosti využití divadelních strojů také pro vojenské účely. Po takovýchto návrzích tehdy byla velká poptávka, zvláště ve věčně znesvářené Itálii, kde mezi sebou jednotlivé rody vedly líté bitvy.
Jak se dostat do oblak
V polovině 80. let vytvořil Leonardo řadu návrhů pro vojenské účely pro boj na zemi, na moři i ve vzduchu. Je zřejmé, že uvažoval i o možnosti letu člověka, což ale v té době nebyl zas tak neobvyklý zájem. Giovani Battista Danti již v té době uskutečnil první pokus s mávajícími křídly v Perugii. Da Vinciho rané návrhy zahrnovaly nevídané formy létajícího mechanismu. Svůj projekt bral velmi vážně a provedl několik studií netopýrů a ptáků, aby zjistil, jaké mechanismy tito tvorové k létání využívají. Následně navrhl například modely kloubových křídel a porovnával pevné i lehké materiály.
Nezbytné bylo také zkoumat dynamiku proudění vzduchu i jednotlivé vzdušné proudy. V jeho zápisech lze například najít náčrt konstrukce křídla s „dveřmi“, které by se daly otevřít při stoupání a zavřít při klesání. Uvažoval především i použití dřevěných materiálů, ale také různých látek, rákosu nebo síťoviny. Vytvořil také propracovaný systém kladek a pák, jenž měl pohánět křídla létajícího mechanismu. Dnes již víme, že takové zařízení je skutečně funkční, ale problém spočívá v tom, že lidská síla by k dostatečnému zvednutí tak těžkého mechanismu nestačila.
Základy byly položeny
Z jeho zápisků je zřejmé, že si byl dobře vědom nedostatků, které jeho návrhy mají. Přesto se rozhodl kolem roku 1494 uskutečnit zkušební let v Miláně. Pro něj vytvořil jednoduché výkresy létajícího stroje neboli kluzáku. Z toho vyplývá mimo jiné i to, že se ke konci 15. století již vzdal nadějí na výrobu skutečného létajícího stroje a své úsilí zaměřil především na zdokonalování kluzáků a podobných systémů. Okolo roku 1505 publikoval spis Pojednání o letu a až do roku 1515 navrhoval mechanická a kostýmní křídla, stále nejspíše pro divadelní a zábavné účely. Ve svém úsilí a zájmu o aerodynamiku nicméně nepolevoval, byť nejspíš tušil, že jeho pokusům něco zásadního schází a on možná nemá klíč k rozluštění této záhady.
Dnes by slavný inovátor jistě žasl nad možnostmi letecké dopravy. Za jeho éry se mu pravděpodobně ani nesnilo, že by v budoucnu letadla přepravovala stovky lidí naráz nebo třeba tunové náklady. Je však magické, že již v 15. století byl tento člověk schopen přijít na některé zákonitosti, které jsou pro let podstatné i dnes.
Létání však nebylo jeho jediným zájmem. Bez nadsázky lze říci, že do čeho se pustil, v tom vynikal. Napsal neuvěřitelné množství poznámek, které se dotýkají jednotlivých vědních oborů. Po knihovnách po celém světě lze najít asi 7000 stránek jeho rukopisů. V nich lze například najít zmínku o tom, že Leonardo věřil, že Slunce se nepohybuje. A to i přesto, že za jeho časů se pokládalo za jisté, že středem soustavy je Země, kolem které Slunce obíhá. Možná je škoda, že některé své myšlenky nerozvíjel dále – ale to bychom od něj asi chtěli příliš.
Napiš komentář