Místa, kde sůl není nad zlato, ale je jí tam možná až moc

Pokud si má člověk vybavit nějakou velmi slanou vodní plochu, pak by asi většina lidí řekla Mrtvé moře, jelikož je bezpochyby nejznámější a o jeho velké slanosti a hustotě se učí už i děti na základních školách. Ale zde to ani zdaleka nekončí. Po celém světě existuje mnoho dalších vodních ploch, kde obsah soli stoupá do závratných výšin. A i když je nám všem dobře jasné, že bez soli nechutná a je to důležitý prvek naší stravy, přesto dokáže vysoký obsah soli v ekosystému někdy napáchat pěknou paseku.

Jezírko Gaet’ale, Etiopie

Většina z nás o této vodní ploše asi nikdy neslyšela. Přesto ale rozhodně patří k jedněm z nejpozoruhodnějších míst na naší planetě. Obsah soli je zde na úrovni asi 43 %. Toto malé jezírko najdete v oblasti Danakilské prolákliny v Afarsku na severu Etiopie. V okolí lze najít ještě několik dalších menších jezírek, které už ale nemají tak extrémní vlastnosti. Možná není toto jezírko zase tolik známé i proto, že je vlastně velmi nové. Podle místních vzniklo až v roce 2005 následkem zemetřesení. Jak je možné, že je voda právě zde tak slaná? Jezero totiž leží ve velmi horké a tektonicky mimořádně aktivní lokalitě. Voda může díky termálnímu proudu dosahovat teploty až 60 stupňů Celsia. Z hladiny se také uvolňuje plyn, který není nijak cítit, ale mrtvá těla zvířat v okolí mohou být varováním, že není bezpečné zde pobývat příliš dlouho.

Jezero Retba, Senegal

A v Africe ještě chvíli zůstaneme. Neméně extrémní podmínky lze najít i v růžovém jezeře v africkém Senegalu, asi 30 kilometrů severovýchodně od hlavního města Dakaru. Má rozlohu 3 km² a leží nedaleko pobřeží Atlantského oceánu. Jezero lahodí oku především svou netradiční narůžovělou barvou. Ta je způsobena působením řas druhu Dunaliella salina. Tento druh dokáže jako jeden z mála přežít v podmínkách jako jsou tyto: slanost vody dosahuje až 40 %. Kromě řas zde lze najít i několik druhů ryb. Ty však dorůstají do výrazně menších rozměrů než stejný druh v méně slané vodě. Místní obyvatelé z jezera ručně dobývají sůl a aby si nepopálili kůži používají k ochraně bambucké máslo.

Kara-bogaz-gol, Turkmenistán

Toto jezero, jemuž se také říká „jezero s černým hrdlem“ najdete u východního pobřeží Kaspického moře v provincii Balkan. Na západě je laguna od moře oddělená stejnojmennou kosou, která je přerušena úzkým průlivem o délce přibližně 11 kilometrů. Jedná se o poměrně velké lagunové jezero, které nemá prakticky žádný odtok. Maximální hloubka v jezeře se pohybuje okolo 3,5 metrů a voda se velmi rychle odpařuje. S hodnotou až 35 % soli jde o pátou nejslanější vodní nádrž na světě. Místy se vytváří solný roztok (solanka) a z ní se získává mirabilit.

Don Juan, Antarktida

Podle většiny statistik je nejslanější vodní nádrží planety Don Juan ve Wrightově údolí na Antarktidě. Jezero bylo poprvé objeveno v roce 1961 a dosahuje salinity nad 44 %. Právě kvůli vysokému obsahu soli zůstává voda v jezeře v kapalném stavu, a to i když na Antarktidě teplota klesá až k -50 stupňům Celsia. Lze říci, že je asi osmnáctkrát slanější než voda z oceánů, a Mrtvé moře poraží také poměrně výrazně. Bohužel toto jezero velmi rychle vysychá. Už na počátku devadesátých let 20. století zde byla naměřena průměrná hloubka pouze 30 centimetrů.V okolí jezera byly zjištěny vysoké emise oxidu dusného a nachází se zde vzácný minerál antarkticit.

Vanda, Antarktida

I další mimořádně slané jezero najdeme na Antarktidě. Na délku dosahuje asi 8 kilometrů a maximální hloubka se pohybuje okolo 70 metrů. Salinita je obvykle na hranici 35 %. Jeho hladinu celoročně pokrývá silná vrstva ledu o tloušťce asi 3,5–4 metry. V jezeře nežijí žádné ryby, ale v některých částech jezera byly objeveny kolonie řas.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

1 komentář