Stálá hrozba na Sicílii. Etna nehrozí jen výbuchy, ale i sesunem do moře

Občas máme dojem, že sopečné erupce se Evropy netýkají, to je záležitostí Afriky, Asie nebo jiných „divočejších“ kontinentů. V Evropě je přeci bezpečno, ne? Jenže právě v Evropě máme jednu z nejaktivnějších sopek vůbec – Etnu. Pravidelně se probouzí k životu, a to i v současnosti. Vědci odhalili, že největší riziko paradoxně nepředstavují samotné erupce, ale fakt, že se sopka vlivem gravitace pohybuje. Existuje tedy riziko, že by se časem část sopky mohla zřítit do moře – a vzniklé tsunami by mohlo mít velice vážné a tragické následky.

Stále aktivní obr

Etna patří ke třem aktivním sopkám, které v Itálii najdeme. Další je o dost menší Vesuv, nedaleko Neapole, a pak také Stromboli, které leží na stejnojmenném ostrově severně od Sicílie. Etna je ovšem ze všech tří nejaktivnější, a to dokonce v rámi celé Evropy. Má výšku 3 329 metrů, což ji řadí mezi nejvyšší aktivní sopky Evropy, a také patří k jedněm z nejvyšších vrcholů Itálie (předčí ji jen vrcholky Alp). Etna se tyčí na severovýchodním pobřeží Sicílie, mezi městy Katánie a Messina. Její masiv zabírá plochu téměř 1 200 km² a obvod u základny dosahuje 140 km. Blízké okolí vulkánu je hustě obydlené, přičemž největším sídlem zůstává zmíněná Katánie.

Vulkanologové Etně tedy věnují bedlivou pozornost, protože každá změna může znamenat problém. A to nejen pro obyvatelstvo žijící v bezprostředním okolí, ale i pro celý zbytek Itálie. Pokud by navíc sopka ožila skutečně silným výbuchem, dopady by pocítila celá Evropa.

Etna má pět kráterů a kolem tří set různých průduchů na okolních svazích. Pravidelně u ní vědci zaznamenávají vulkanickou aktivitu, i když největší výbuchy se datují už do daleké minulosti, konkrétně do let 396 122 př.n.l. V novověku pak evidují jednu velkou katastrofu z roku 1669, kdy dokonce vymrštěná láva zasáhla 40 kilometrů vzdálenou oblast Katánie. Vulkán se ale i za posledních dvacet let pravidelně probouzí, největší aktivita byla zaznamenána mezi lety 2002-2009, dále pak 2011-2012 a v roce 2015.

Etna tedy o sobě dává vědět nepřetržitě a rozhodně není důvod uchlácholit se, že žádná velká katastrofa nehrozí. Každá aktivní sopka je prostě potíž, na kterou je třeba brát ohled. Podle aktuálních prognóz se však zdá, že velký výbuch s výlevem lávy v současnosti nehrozí.

Nebezpečné pohyby

Jenže jiný problém zaměstnává tým vědců o mnoho více. Podle badatelů se totiž jihovýchodní část svahu sopky pod hladinou Středozemního moře hýbe. Teoreticky by tedy mohlo kdykoliv dojít k masivnímu skluzu části sopky dolů. Kdyby se zřítil opravdu velký kus suti a kamení, následná vlna tsunami by zasáhla pravděpodobně celé Středomoří a její následky by mohly být hrozivé. Sklouzávání Etny do moře potvrdily i satelitní snímky. Pro zkoumání sesuvů pod hladinou moře použili vědci novou metodu geodetické monitorovací sítě. Díky této metodě byli vědci schopni po dobu 15 měsíců sbírat hodnotná data týkající se pohybu sopky a i tato měření potvrdila, že se celý jihovýchodní svah hýbe. Například bylo zaznamenáno , že během pouhých osmi dní svah sklouzl o celé čtyři směrem k moři a klesl o centimetr.

Díky těmto měřením bylo možné odhalit ještě jednu zajímavou věc. Původně se vědci domnívali, že ke sklouzávání dochází vlivem vzlínání magmatu. Ukázalo se ale, že na vině je gravitace. Zmíněný poznatek je podle badatelů naprosto klíčový pro možnost odhalení případného nebezpečí, které by mohlo hrozit. Pokud by k sesuvu celého svahu skutečně mělo dojít, vědci by snad měli být schopní toto dostatečně dopředu předvídat a učinit příslušná opatření.

Etnu je tedy třeba stále chápat jako hrozbu, zvláště i proto, že v jejím okolí žije spousta lidí. I proto ji vědci neustále monitorují a můžeme snad věřit, že v případě reálného nebezpečí by byli schopni včas varovat obyvatelstvo.

 

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *