Co je štěstí? Někdo by odpověděl známým ověnčených slovním spojením „muška jenom zlatá“. V každodenních situacích ale štěstí zažíváme zejména ve chvíli, kdy nějaká událost dopadne v náš prospěch, nebo když se cítíme díky něčemu spokojení a máme radost. Bylo ale štěstí vždy chápáno stejně, nebo se jeho vnímání v průběhu času měnilo?
U Platóna se můžeme dočíst, že: „Je to blahobyt a nezkrotná svoboda,“ jak píše ve spisu Gorgias. Podle Aristotela ale štěstí není žádná náhoda, ale dle jeho názoru je to spíše „výsledek rozumově vedeného života“. Následně, zejména s příchodem křesťanství, se pohled na štěstí poněkud změnil – cílem života totiž nebylo získat štěstí, ale měli by zejména usilovat o dosažení spásy. Angličan John Stuart Mill ale naopak ve štěstí věřil a spíše jej chápal jako objektivní měřitelnou veličinu. A skotský myslitel Francis Hutcheson dokonce pře štěstím varoval. Lidé by totiž mohli nabít pocitu, že by jej mohli získat zvenčí a začali by propadat hráčské vášni.
Kdo ovládá štěstí
Jenže kdo rozhoduje o tom, kdy se na nás štěstí usměje? Někdo věří na náhodu, podle mnohých jde spíše o řízení osudu, nebo nějaké božské autority. Nejznámějším ztělesněním štěstí je římská bohyně Fortuna, zároveň je ale také reprezentantkou neštěstí a nepředvídatelnosti lidského osudu. Římané této bohyni zasvětili řadu chrámů a slavili její svátek 24. června. Podobně oblíbená byla také její řecká kolegyně Tyché, což byla nestálá krasavice, jež měla rozhodovat o osudech druhých.
Co nám přinese štěstí?
A co dělat v dnešní době, abychom měli štěstí? Pokud dnes nemůžeme spoléhat na bohyně, pak možná na kominíka. Dnes už to chápeme spíše symbolicky, dříve však byli kominíci skutečným štěstím pro celý dům, a případně také pro vesnici, kam zrovna přišli. A nešlo skutečně jen o pověru, šlo zejména o tom, že kdyby právě kominici správně nevyčistili komíny ucpané sazemi, mohlo by docházet k mnoha požárům.
Jak ale vzniklo to, že by se na kominíka mělo sáhnout? Tuto tradici prý má na svědomí Marie Terezie, která kdysi nevěřila svému zámeckému kominíkovi, že vysmejčil všechny komíny, a pro jistotu mu přejela rukou po kabátu, aby ověřila, že jej má špinavý od sazí, a řekla: „Máš štěstí.“
Muška zlatá
Nesmrtelnou hlášku známe z filmu Škola základ života, ale faktem je, že tohle přirovnání je až o šedesát let starší. Někteří možná budou vědět, že ve slavné scéně recituje verše Adolfa Heyduka. „Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá…“
Štěstí vždycky na blízku
Je jasné, že štěstí by si chtěl udržet každý. Jak na to? Mohlo by například být dobrým nápadem pověsit si nad dveře podkovu. Už od středověku se traduje, že funguje proti čarodějnicím. Pozor, musí viset do písmene U, aby vám z ní štěstí nevypadalo – přitom asi většina z nás ji má spíše naopak.
Podobně dobře jako podkova by mohla také fungovat soška slona. Nejvíce štěstí nosí Ganesha (neboli Ganapati či Vinayaka), hinduistický bůh s několika hlavami a sloní hlavou.
V Německu či některých severských zemích zase namísto slona vedou prasátka. Už pro staré Germány totiž bylo prase posvátným zvířetem. Kromě štěstí by také mělo přinést blahobyt i bohatství.
U nás bývá za symbol štěstí považován jetel, zejména pak ten se čtyřmi lístky. Vědci stále netuší, kde se čtyřlístky berou, takže jde skutečně o jakousi netradiční záležitost, která je dílem štěstí.
Už v dobách antiky si lidé schovávali do kapsy králičí packu, protože právě toto zvíře bylo symbolem štěstí, plodnosti a úrody. Nejlepší pak bylo vybrat si levou zadní, z králíka zastřeleného při pátečním úplňku. Docela dost podmínek, že ano?
Když jedny nefungují, zkusíme jiné
Pokud amulety nefungují, dají se zkusit i nějaké rituály. V každém koutu světa samozřejmě existují jiné rituály, takže nabídka možností je docela široká. Je také rozdíl v tom, k jakému úkolu štěstí potřebujete.
Chystáte se na zkoušku nebo pracovní pohovor. Pak se vyplatí nechat na sebe v Srbsku vylít vodu. Pokud se ale chystáte ženit nebo vdáváte, v Nizozemí vám pro štěstí raději zasadí strom.
Jste na začátku nového roku? V Dánsku se vyplatí donést přátelům před dům všechno nádobí, které jste za ten uplynulý rozbili. V Číně pak můžete neštěstí vymést společně se smetím ze dveří.
Šťastná sedmička
Asi všichni vnímáme číslo sedm jako šťastné. Možná pak není náhoda, že máme sedm dní v týdnu a Sněhurka měla také sedm trpaslíků. V Bibli podobně můžeme najít 7 smrtelných hříchů nebo 7 dnů stvoření světa, ve starověké alchymii zas 7 hlavních kovů, které byly spojeny se 7 tehdy známými „planetami“ (Měsíc, Merkur, Venuše, Slunce, Mars, Jupiter, Saturn).
Jenže sedmička nepřináší štěstí všude. V Číně rozhodně preferují číslo 8, která nosí nejen štěstí, ale i bohatství. Slovo „osm“ zní v čínštině podobně jako „vydělat si jmění“, takže to asi nebude náhoda.
Jak se tedy stát šťastným člověkem?
Tipů jsem si řekli spoustu, ale jde si štěstí skutečně nějak zaručit? Z vědeckého pohledu by prý mohlo stačit nastavit něco v mozku – to by bylo skvělé, nemyslíte? Vědci totiž již nějakou dobu zkoumají, jak štěstí souvisí se stavem našeho mozku, a odhalili, že pocit štěstí souvisí s jistou oblastí v temenním laloku. Pokud je tato oblast aktivní, cítíme se pak šťastnější. Experimenty pak dokázali, že nejaktivnější tento lalok není u bohatých, úspěšných nebo zamilovaných, ale naopak u meditující osoby. Například francouzský mnich Matthieu Ricard byl během monitorování svého mozku označen na nejšťastnějšího člověka na planetě.
ZDROJ: https://www.bobvila.com/slideshow/13-things-that-bring-good-fortune-to-your-home-52369
ZDROJ obrázku: Autor/ka fotografie: Djalma Paiva Armelin: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/stesti-zavod-list-rosa-705310/
Napiš komentář