Když byl v dubnu roku 1719 poprvé světlu světa představen slavný román Robinson Crusoe, nebyl jako jeho autor uveden Daniel Defoe, jak je tomu dnes, ale na obalu knihy byl napsán přímo hlavní hrdina díla. To samozřejmě mnohé vedlo k domněnce, že se jedná o pravdivý popis životních událostí tohoto muže.
A i když dnes víme, že tento román byl stvořen spisovatelem, není zas tak pravdou, že by byl zcela vymyšlený. Defoe si nejslavnějšího trosečníka tak úplně nevyfantazíroval. V odborných kruzích se hovoří zejména o tom, že mu jako inspirace mohl posloužit životní příběh jistého pana Alexandera Selkirka (1676–1721). Defoe to nikdy sám nepotvrdil, ale ani nevyvrátil, takže možné je, že skutečně nejsme daleko od pravdy.
Kdo byl předlohou Robinsona?
Tak jako Crusoe i Selkirk totiž musel nějaký čas strávit na odlehlém ostrově, kde byl odkázán jen na svou vlastní vynalézavost a schopnosti, díky kterým se mu podařilo přežít. Defoe se ale jeho osudem inspiroval jen hodně volně, protože řadu věcí úplně vynechal a jiné dosti zjemnil – Robinson Crusoe přece musel být veskrze kladnou postavou a to by u Selkirka úplně neplatilo.
Na rozdíl od poměrně počestného Crusoa byl totiž Alexander Selkirk docela problematický typ. Od mládí kradl, navíc mu nevadilo se ani občas poprat. To vše mu však dalo také ideální trénink pro bukanýrství, kterému se Selkirk posléze začal profesionálně věnovat. Stal se tak součástí ozbrojených posádek lodí a se státním povolením následně takto přepadávali lodě a loupili.
Při jedné z takových výprav v září 1704 dorazil Selkirk spolu s anglickou lodí Cinque Ports na ostrov Más a Tierra, který se nachází v neobydlené oblasti u souostroví Juan Fernández, které leží asi 670 km od pobřeží Chile. Tady se však Selkirk úplně nepohodl se svým kapitánem ohledně toho, zda může loď plout dál. Selkikr tvrdil, že bez oprav dál vyrazit nemůže a kapitán jeho obavy ignoroval. A tehdy prý Selkirk prohlásil, že zde radši zůstane, než aby riskoval svůj krk na takové polorozpadlé lodi. A kapitán ho vzal za slovo, dal mu mušketu, sekeru, nůž, hrnec na vaření, Bibli, lůžkoviny a nějaké oblečení a nechal ho samotného na opuštěném ostrově.
Těžký život trosečníka
Ze Selkirka se tak zčistajasna stal trosečník na pustém ostrově. Neměl žádné jídlo, a proto si veškerou potravu musel obstarávat jen lovem nebo sběrem. Naštěstí na ostrově bylo hodně divokých koz a po čase se je naučil perfektně lovit. Některé z nich si také ochočil, a proto mu poskytovaly nejen maso, ale i mléko, nebo materiál na ošacení.
Společnost mu také dělaly divoké kočky, které mu pomáhaly udržovat v dostatečné vzdálenosti všudypřítomné a otravné krysy. Další poměrně nepříjemný okamžik zažil v momentě, kdy na ostrově přistála španělská loď a její posádka ho místo záchrany pronásledovala po ostrově.
Konec dobrý, všechno dobré
Jako trosečník tak nakonec na opuštěném ostrově strávil neuvěřitelné čtyři roky a čtyři měsíce. Až 2. února 1709 ho na ostrově objevila loď Duke, vedená kapitánem Woodesem Rogersem a konečně ho vzala na palubu. Na této lodi pak Selkirk strávil nějakou dobu a toulal se s ní po světě, ale v roce 1711 zakotvil u anglických břehů a začal vyprávět svůj příběh, který se jistě mohl doslechnout i slavný Daniel Defoe. V roce 1966 byl pak Más a Tierra přejmenován na Ostrov Robinsona Crusoe – samozřejmě hlavně z reklamních důvodů. Dnes na ostrově žije asi 500 obyvatel a mimo jiné se živí i turistickým ruchem, protože se najde řada těch, kdo chtějí vidět místo, kde slavný trosečník přebýval.
ZDROJ: Časopis EPOCHA, vydavatelství Rf-hobby
ZDROJ obrázku: Pexels
Napiš komentář