V Česku se nejčastěji umírá na nemoci. Nehody ani násilí si tolik obětí nevyžádá

Bojíte se smrti? Mnoho lidí se ani tak neobává toho, že jednou bude muset tento svět navždy opustit, ale spíše toho, že jejich smrt bude bolestivá, zdlouhavá a náročná. Šance, že zahynete po útoku žraloka nebo třeba uhoříte v havarovaném letadle, je ale vlastně docela mizivá. V Česku vévodí zcela jiné příčiny úmrtí. A ve většině případů jde o nemoci – žádné nešťastné náhody nebo násilné činy. To ale bohužel znamená, že ve spoustě případů skutečně smrt je zdlouhavá a často celé roky bojujete o život. Pojďme se podívat, jak s největší pravděpodobností zemřete i vy.

Nemoci oběhové soustavy

Srdce pracuje dennodenně, zcela neúnavně, bez zastavení. Váží okolo 300 gramů a denně vypudí do krevního oběhu až 70 cm3 krve. Ze minutu jím tedy projde až 5 litrů této rudé tekutiny. Jakmile srdce přestane bít, je organismus zcela kriticky ohrožen, jelikož na přívodu krve jsou závislé všechny orgány a mozek především.

Díky krvi se do nich dostává kyslík a potřebné živiny. A když nepracuje srdce, začínají postupně odumírat i další části těla. Mozek čelí ohrožení už tehdy, když zástava srdce trvá pouhých 5 minut. Člověk, kterému se tedy do tohoto času nepodaří pomoci, nejčastěji umírá anebo trpí vážnými následky. K nejčastějším příčinám srdečního selhání patří ischemická choroba srdeční, chlopenní vady a kardiomyopatie. K akutnímu selhání dochází většinou v důsledku cévních mozkových příhod.

Nádorová onemocnění

Dalším ohromným strašákem jsou nádory všeho druhu. Příčinami úmrtí jsou především nádory zhoubné, jelikož ty nezhoubné se většinou daří vyléčit. Nezhoubné nádory rostou velmi pomalu, nevrůstají do okolních tkání a okolní struktury spíše utlačují, než že by do nich skutečně zasahovaly. Jestliže dojde k jejich úspěšnému odstranění, většinou již znovu nenarostou.

Oproti tomu zhoubné nádory jsou zcela jiný oříšek. Rostou velmi rychle a ihned pronikají do okolní tkáně, kterou ničí. Pronikají pak dále do těla cévní a mízní soustavou a na mnoha místech v těle mohou vznikat metastázy. Nádory vznikají prakticky ve všech částech těla. Nejčastěji je však objevujeme v místech, kde se buňky množí nejvíc (dýchací a trávicí soustava) nebo v místech, kde jsou buňky ovlivňovány hormony (pohlavní orgány).

Onemocnění dýchací soustavy

Plíce jsou velkým orgánem, váží až 1,3 kilogramu. Umožňují výměnu plynů mezi krví a vzduchem. Při nádechu se vzduch dostává do plic, odkud kyslík putuje do krevního oběhu a tělo se výdechem zbavuje oxidu uhličitého. Průdušky se v plicích větví na hustou síť o celkové délce až 2 400 kilometrů. Tato plynová výměna se odehrává v plicních sklípcích, jichž v těle najdeme na 400 milionů. Jde tedy o velmi rozsáhlý a komplexní systém.

Akutní respirační selhání, jež se projeví výrazným poškozením plic, může nastat například v důsledku zápalu plic, otoků či výpotků. Velmi rychle pak dochází k nedostatečnému okysličování tkáně, které vede až k útlumu nervového systému. Následně selhávají i další orgány a postižený nevyhnutelně umírá.

Nemocí trávicí soustavy

U trávicí soustavy si musíme dávat pozor především na játra. Jedná se o velký orgán, který může vážit až 1,5 kilogramu. Plní na 500 různých funkcí. Podílí se například na trávení potravy, dále syntetizuje důležité látky a odbourává i zplodiny a toxické látky. Je také zásobárnou některých vitamínů – například vitamínu A a B12. Při akutním selhání orgánu se poškozuje jeho tkáň, například v důsledku propuknutí infekční hepatitidy, nádorového onemocnění nebo cirhózy. Játra poté neplní dobře sovu funkci, především nejsou schopna zbavovat tělo odpadních látek. V důsledku toho může dojít k poruše mozkových a srdečních funkcí.

Na tyto skupiny onemocnění umírají lidé nejčastěji. Střední délka života činí u mužů 75,8 roku, u žen je to o něco déle – 81,4 roku. V každém případě platí, že zdravý životní styl vás může před řadou komplikací uchránit. Na něco ale musí koneckonců zemřít každý z nás.