Co uděláte, když vás trápí bolest hlavy? Mnoho lidí se to možná aspoň chvíli snaží vydržet, napijí se, chvíli si odpočinou, ale pokud bolest neodezní, stejně většina podlehne lákadlu jednoduchého řešení – vzít si prášek proti bolesti. Je to tak snadné a rychlé – a v dnešní době přeci úplně neškodné – nebo ne?
Léky proti bolesti představují velmi důležitý výdobytek moderní medicíny. Jenže rychlá úleva od nepříjemné bolesti s sebou často přináší nevyžádané účinky či vlivy, které si často ani neuvědomujeme.
Bolest jako věčný nepřítel
Tišení bolesti přitom není žádný moderní a inovativní vynález. Používalo se běžně již ve starověku, ale metody to samozřejmě byly hodně jiné. Třeba řecký lékař Hippokrates vypozoroval, že zvířata záměrně okusují kůru vrby bílé. Následně zjistil, že právě odvar z této kůry pomáhá snižovat teplotu a ulevovat od bolesti. Dnes už víme, že je to díky obsahu kyseliny salicylové, která mimo jiné umí potlačovat zánětlivé stavy.
Podobné prostředky užívali i Sumerové nebo staří Egypťané. V 19. století pak byla tato kyselina poprvé vyráběna synteticky a vznikla tzv. kyselina acetylsalicylová, tedy nejstarší uměle připravené léčivo vůbec. Je tedy zřejmé, že právě tišení bolesti bylo v hledáčku lékařů na první místě.
Zázračná kyselina
Kyselina acetylsalicylová se k přípravě preparátů proti bolesti užívá společně s dvěma dalšími ingrediencemi: paracetamolem a ibuprofenem. Lékař může samozřejmě zvolit i mnohem silnější analgetika, která však jsou již na bázi opiátů a běžně se k tišení bolesti nevyužívají. Je však třeba zmínit, že i zcela volně prodejné léky provází řada rizik a při překročení doporučených dávek může dojít až k ohrožení života. Pokud nejde přímo o život, může minimálně dojít k silnému poškození jater, tzv. hepatotoxicitě.
Léky proti bolesti mají řadu účinků, ale nelze tak přesně určit, zda jsou vlastně dobré, nebo nikoliv. Mezi běžné účinky patří omezení srážlivosti krve, ale při dlouhodobém užívání léků na bázi kyseliny acetylsalicylové může docházet k chronické poruše srážlivosti krve, a to už není zcela ideální stav. Snadno pak může docházet k vnitřnímu krvácení nebo k vykrvácení otevřenou ránou.
Realita je často jiná než tvrdí reklama
Poněkud nejednoznačné jsou i protizánětlivé účinky těchto léků. Dřív platilo, že zánět je každopádně něco nežádoucího a je třeba s ním aktivně bojovat. Dnes však řada předních odborníků tvrdí, že fyziologický zánět ve skutečnosti prospívá, protože tělo si samo dokáže s infekcí lépe poradit. Při probíhajícím zánětu navíc tělo produkuje látky, které urychlují následnou regeneraci. Jestliže však zánět zastavíme, tyto látky se do těla nevyloučí. S každou prodělanou infekcí získává náš imunitní systém také výhodu do budoucna, jelikož si tvoří si protilátky.
Abychom ale kyselinu acetylsalicylovou jen nehaněli, je třeba zmínit i nějaká pozitiva. Z výzkumů například plyne, že užívání této látky ve velmi malých množstvích funguje preventivně proti rozvoji demence a některých onkologických onemocnění. Stále je však třeba mít se na pozoru a s těmito účinky počítat pouze po konzultaci s lékařem. Nikdy není dobré dopřávat si léky proti bolesti zbytečně, nebo dokonce preventivně. Kyselina totiž zcela nevyhnutelně dráždí sliznice, což může vést až ke krvácení do zažívacího traktu.
Paralen na bolest hlavy
I kvůli rizikům podávání kyseliny acetylsalicylové se začaly hledat alternativy, které by byly bezpečnější. V 50. letech 20. století se tak začala hojně používat nová účinná látka, paracetamol, o kterém se dlouho předpokládalo, že nemá žádné vedlejší účinky. Dnes je již však takový závěr vyvrácený. Jde zejména o to, že maximální denní dávka je dnes velmi blízko toxické dávce léku, takže může snadno dojít k předávkování. Následkem toho může dojít k selhání jater nebo ledvin. Paracetamol má dokonce souvislost s rozvojem nemoci astma. Bylo například zjištěno, že dětem matek, které braly paracetamol během těhotenství, hrozí dokonce o 30 % vyšší riziko, že se u nich zmíněné onemocnění rozvine.
Růžové „lentilky“
Třetím velmi hojně užívaným analgetikem je ibuprofen, která najdeme dnes v běžně dostupných lécích jako je Ibalgin enbo Nurofen. Je silně dráždivý pro žaludek a může způsobit krvácení do zažívacího traktu. Je jisté, že jeho dlouhodobé užívání je velmi nebezpečné, protože i v tomto případě dochází ke kumulativnímu toxickému účinku na játra a ledviny.
Jak bojovat proti bolesti?
Pokud vás tedy trápí bolest, která vás nutí brát tišící léky, je nutné volit chytře, a především nekombinovat různé typy analgetik. Přesně také dodržujte doporučené dávkování, a to i za předpokladu, že lék nezabere. Všechny takto přijaté látky končí v játrech a větší množství jednoho léku, nebo dokonce kombinace různých medikamentů, se těžko odbourávají. V žádném případě byste také neměli užívat tišící prostředky dlouhodobě. Jejich účinek se postupně snižuje, a naopak narůstají související rizika.
Napiš komentář