V našich končinách nebývá úplně zvykem konzumovat hmyz. Pokud se ale přesuneme směrem k rovníku, čím blíže mu budeme, tím běžnější to bude. Dokonce se dnes uvádí, že hmyzem se dnes živí až dvě miliardy lidí na celém světě. Nejedná se samozřejmě o jejich jediný zdroj energie, ale pro tyto lidi je běžné, že si sem tam nějakého zástupce hmyzí říše zakousnou. Platí, že pojídání hmyzu je nechutné pouze v rámci vyspělé západní civilizace, ale jakmile překročíme tuto kulturní bariéru, není to nic zas tak neobvyklého.
V podstatě by se tedy dalo říct, že je poměrně normální hmyz jíst. Dokonce i organizace pro výživu a zemědělství (FAO) dnes vede v patrnosti až 1 900 hmyzích druhů, které jsou označovány jako jedlé. Ve skutečnosti se jich dá jíst bez nepříjemných následků daleko více. V žebříčku nejvíce pestré hmyzí gastronomie vedou Mexiko, Indie a Čína. Platí ale, že hmyzí potrava má své místo i ve středoamerické kuchyni, v Africe, Asii i Austrálii. Asi nejčastěji se jedí brouci, dále pak blanokřídlí – mravenci, vosy a včely, kobylky nebo motýli.
Proč se konzumace hmyzu vyplatí
Možná se vám zdá, že výhody snad žádné neexistují – je to nechutné, a tím to končí. Jenže když se nad tím zamyslíme do hloubky, přijdeme na to, že při chovu hospodářských zvířat se pořád naráží na konkurenci zdrojů. Pastvina pro krávy bere lidem půdu, kde by se mohlo pěstovat obilí nebo jiné plodiny. Zvířata také potřebují stravu, kterou jim musíme z vlastních zdrojů dávat. Hmyz si však potravu shání samostatně a většinou nijak nezasahuje do zájmů lidí. Navíc je hmyzu ohromná spousta a dokáže se velmi rychle a úspěšně množit. Dá se tedy sklízet po miliardách kusů a stále ho bude dost a dost.
Pořádná dávka kalorií
Energetická hodnota 100 g živého zeleného australského stromového mravence se pohybuje okolo 1 272 kcal. Stejně také třeba larvy potemníka moučného mají neuvěřitelně vysoký obsah esenciálních aminokyselin a pořádně vypasené larvy afrického palmového nosatce se pyšní obsahem bílkovin 36 g na 100 g živé hmotnosti. To jsou charakteristiky, které bychom u jiných potravin hledali skutečně jen velmi obtížně. Lidé, kteří se hmyzem živí, tedy mohou mít paradoxně výrazně výživnější a hodnotnější stravu než my v Evropě.
Právě naši předci byli velmi efektivní a výkonní sběrači hmyzu. I to jim umožnilo přežít bez toho, aniž by museli lovit velké obratlovce. Strava složená z rostlin a hmyzu byla zcela dostatečná, a to i v náročných podmínkách. Hmyzu nechybí vláknina, nenasycené tuky, ani velmi prospěšné vitamíny A, B2, B12 a K. Podobně obsahuje třeba i velmi důležitý vitamín C, který najdeme třeba u termitů nebo všekazů. Pokud sháníte hořčík, larvy nosorožíka mohou být velmi dobrou volbou. Kobylky vás zase nadchnou obsahem železa. Zdá se tedy, že na hmyzu se dá žít skutečně kvalitně a bez potíží s nedostatkem živin.
Hudba budoucnosti
Je možné, že to, co se dnes zdá jako nechutné a barbarské, se v budoucnu stane normou. Je možné, že by se lidstvo ve snaze o udržitelnost mohlo začít živit hmyzem. Je to však skutečně jen hudba budoucnosti, která má hned celou řadu trhlin. Například doposud není dostatečně prozkoumán efekt konzumace hmyzu na lidské zdraví. Je totiž dost dobře možné, že je hmyz jen tak „čistý“ jako životní prostředí, v němž žije, a jako potrava, již konzumuje. Konzumace kobylek z parku ve městě uprostřed zástavby obklopené silnicemi, by asi nebyl nejlepší plán. Také víme jen málo o riziku chronických otrav, které se mohou spojovat s dlouhodobou konzumací hmyzí stravy. Problémem by mohly být také různé alergické reakce, kterým by se někteří lidé jistě nevyhnuli. A samozřejmě je velkou otázkou, zda by budoucí hmyzí superfarmy, byly pro životní prostředí lepší než konvenční velkochovy zemědělství. To však ukáže až čas.
ZDROJ: https://www.dw.com/en/insects-our-future-food/av-52465091
ZDROJ obrázku: Pexels
Napiš komentář