Milujete příběh Pána prstenů? Tato sága si získala srdce fanoušků po celém světě. A nejen ve své knižní podobě, ale také díky svému velmi zdařilému filmovému zpracování. Dnes existují celé fankluby, které se inspirují tímto fantastickým příběhem. Vytváří si vlastní dobrodružné hry a podobně. Víte ale něco o autorovi tohoto díla?
John Ronald Reuel Tolkien je sice považován za anglického spisovatele, ale pokud chceme být úplně přesní, musíme říc, že se narodil roku 1892 v tehdejším Oranžském svobodném státě, který ležel na území dnešní Jihoafrické republiky. Jeho otec byl totiž význačným bankéřem, který zde provozoval jednu z poboček banky. John však v Africe příliš dlouho nezůstal, jelikož jeho matka se poměrně záhy vrátila s ním i jeho bratrem zpět do Anglie. Nečekalo jej však příliš poklidné dětství.
Těžké dětství
Jejich otec Arthur zemřel v Africe na revmatickou horečku a pro rodinu začaly těžké časy. Jistou podporu jim zajistila širší rodina, to se ale změnilo v roce 1900, kdy Mabel Tolkienová konvertovala ke katolické víře. A právě to jí její převážně baptistická rodina měla za zlé. Podpora z jejich strany proto velmi rychle skončila a mladá matka se o syny musela postarat úplně sama. Přes všechna očekávání si ale vedla velmi dobře a oba syny vyučovala v latině, řečtině a francouzštině. Za několik let ale zemřela na cukrovku a tehdy pouze dvanáctiletý John a o dva roky mladší Hillary zůstali úplně sami.
Hochy si vzal do péče katolický kněz Francis Xavier Morgan. Díky němu mohli i chudí sirotci studovat. Jenže jak už to tak bývá, v pubertě se začaly věci komplikovat. John ve svých 16 letech potkal dívku, do které se bláznivě zamiloval, pro což ale jeho pěstoun neměl příliš pochopení. Nejen že jej dívka tahala pryč od studií, ale nevíc byla anglikánského vyznání, a to katolický kněz jen těžko přenášel přes srdce.
Mladý John ale svého dobrodince poslechl a na lásku se snažil úporně zapomenout. Uplynulo ale pět let a jeho srdce stále silně hořelo pro Edith Brattovou. Po letech jí tedy napsal dopis, kde se jí svěřil se svou neutuchající nákloností a požádal ji o ruku. Jenže dopis přišel doslova na poslední chvíli. Mladá dívka již byla zasnoubená s jiným mužem. Co teď? I přes všechny konvence nakonec své zasnoubení zrušila a dala přednost své první lásce, mladému Johnovi. Skoro se zdá, že jejich příběh už nemohl skončit šťastněji. Jenže lásce se tentokrát postavila do cesty ještě větší překážka.
Světová válka
V Evropě vypukla první světová válka a každý mladý muž musel narukovat do armády. Tato povinnosti se samozřejmě nevyhnula ani Johnovi. Stal se členem pluku lancasterských střelců a získal i hodnost nadporučíka. V roce 1916 ale onemocněl tzv. zákopovou horečkou, což byla infekční choroba, kterou přenášely vši. Během svého pobytu v nemocnici se pustil do práce na Knize ztracených příběhů. Jde o pohádková vyprávění založená na mytologii a folkloru.
John se naštěstí uzdravil a poté působil jako důstojník v Británii, kde dohlížel na výcvik nových branců. Je dost možné, že právě jeho nemoc mu zachránila život, protože většina jeho kolegů se z války domů již nikdy nevrátila.
Během války se manželům narodil také první syn John, který se v dospělosti stal katolickým knězem. Kromě něj Johnova manželka porodila ještě další tři zdravé děti.
LIterární začátky
A čemu se John věnoval po válce? Začal tvořit slovník středověké angličtiny a o pár let později se stal profesorem anglosaského jazyka. Se svým přítel, také známým spisovatelem Clivem Steplem Lewisem, založil v Oxfordu skupinu Inklings, která publikovala množství zajímavých vědeckých prací.
V jeho tvorbě nejprve převažovala tvorba pro děti jako třeba nádherně ilustrované dopisy od Otce Vánoc. A svým dětem rád před spaním vyprávěl různé pohádkové příběhy. Právě tak vznikla inspirace na známý příběh hobita Bilba Pytlíka, kterého čaroděj Gandalf namočí do dobrodružné výpravy s trpaslíky na cestě za získáním jejich ztracené domoviny. Tento nedokončený příběh si poté přečetla i jedna z Johnových studentek a brzy se dostal i do nakladatelství. Tam se líbil natolik, že roku 1937 spatřil světlo světa Hobit, jenž si získal čtenáře i mezi dospělými, ačkoliv byl původně vydán především jako kniha pro děti a dospívající mládež.
Fantasy svět
Právě velký úspěch Hobita povzbudil Tolkiena k psaní dalších děl z žánru fantasy. Do toho však vypukla další světová válka a soustředění všech se přesunulo poněkud jiným směrem než na tvorbu fantasy literatury. I toto těžké období ale Johnova rodina přežila ve zdraví a v padesátých letech vyšlo jeho nejslavnější dílo Pán prstenů. Původně měl příběh vyjít v jedné knize, ale nakonec se ukázalo, že je tak spletitý a rozsáhlý, že z něj vznikla trilogie, jak ji známe dnes.
Trilogie o fantastickém světě Středozemě vzbudila mezi čtenáři obrovský zájem. Popularita Johnova díla byla stále větší a roku 1972 dokonce obdržel od královny Alžběty II. řád britského impéria. Jenže v té době už Tolkienovi moc do smíchu není. Rok předtím přišel o svou milovanou manželku a jeho mysl už byla zahalena oblakem chmur a smutku. I on sám už zjevně neměl tolik životní energie a na věčnost odešel jen o rok později.
Jeho literární odkaz ale přetrvává dodnes a pořád dorůstají nové a nové generace, které se do příběhu Středozemě zamilují. Tolkien byl také doslova mistrem jazyků. Hovořil latinsky, řecky, francouzsky a německy. Ovládal také středověkou angličtinu, finštinu a starou severštinu, z níž se vyvinuly skandinávské jazyky, italštinu, španělštinu, moderní norštinu, velštinu, dánštinu, holandštinu, ruštinu, srbštinu, švédštinu a další příbuzné řeči. To vše dokázal jediný člověk – není tedy pochyb, že jeho nadání bylo skutečně dáno zhůry.
Napiš komentář