Budoucnost lidského druhu může být stejně fascinující jako i děsivá. Mohou se sci-fi scénáře naplnit?

Toužíte někdy nahlédnout do budoucnosti? Občas takový nápad má každý, ale málokdo si uvědomuje, že znát svou budoucnost může být také velmi děsivé. Možná je lepší žít v blahé nevědomosti a užívat si dobrých chvil, dokud to ještě jde, a doufat v ještě lepší zítřky. Jaká bude budoucnost lidstva? Změníme se jako živočišný druh k nepoznání, nebo nás zcela nahradí úplně něco jiného?

Překonání vlastních limitů

Třebaže z biologického hlediska je člověk živočich jako každý jiný, přece jen se od ostatních tvorů nápadně liší. Naučil se totiž využívat nástroje, díky nimž výrazně překonal omezení vlastního těla. Třebaže nemáme křídla, přesto umíme létat, třebaže neumíme dýchat pod vodou, přesto dokážeme vést ve vodě válečné boje i umisťovat na dna moří kabely. Podobně se nám také daří bojovat s nemocemi a stárnutím, i když samozřejmě stále existují limity, které nedokáže překonat ani moderní věda a technika. Kam bude daný trend pokračovat a jakým směrem se vydá člověk budoucnosti?

Nedostatek orgánů

Všechny odhady a předpovědi jsou spíše dominantou scifi-scénářů, ale přesto lze vývoj přeci jen alespoň trochu odhadovat díky pohledu na současné trendy. Velkým problémem současnosti je například to, že s rostoucí světovou populací a zvyšující se globální úrovní zdravotnictví stoupá poptávka po náhradních orgánech. Tu bohužel aktuálně nedokážeme uspokojit. Proto vědci hledají cesty, jak toho třeba v budoucnu docílit. Vědci mimojiné pracují s nápadem vypěstovat orgány s lidskou DNA v těle zvířat, které by pak mohly být použity právě pro účely transplantací. I když to může znít jako čirá fantazie, výsledky výzkumů z posledních let naznačují, že s použitím upravených lidských kmenových buněk bychom právě například v prasatech jednou opravdu mohli nechat růst „lidské“ orgány.

První problém logicky představuje samotné praktické provedení této myšlenky, ale potíže způsobují i etické otázky. Obzvlášť pak otázka, zda je správné v náš prospěch takto využívat jiné tvory. Pokusy na tomto poli probíhají už desítky let a konečně se začínají dostavovat první velké úspěchy. V roce 2014 byla například poprvé vypěstována slinivka břišní a aktuálně se pracuje na vývoji umělého srdce. Je však jasné, že ne všechny orgány budou nahraditelné. Typicky v případě mozku lze téměř s jistotou říci, že jeho plnhodnotná náhrada se nebude dát tímto způsobem vytvořit.

Kybernetizace člověka

Díky pokroku technologií, a to zejména na poli výpočetní techniky, vznikají v posledních letech skutečně úžasné projekty. První bionická protéza dlaně, jež se ovládala pomocí nervových vzruchů nositele, spatřila světlo světa v roce 1993. Obdobně vznikají i protézy jiných končetin a kybernetizace člověka nabírá na tempu. Pozornost na sebe v poslední době strhávají také tzv. paměťové implantáty, jež pokusným subjektům cílenou stimulací příslušných mozkových center pomáhají zlepšovat paměť až o desítky procent. Díky takovým technologiím by bylo možné v budoucnu vytvořit jakéhosi nadčlověka, který by běžného zástupce naší populace ve většině schopností mimořádně překonal. Nicméně, stejně jako k pěstování orgánů v prasatech se i k zásahům do mozku váže řada etických otázek, z nichž pramení nedůvěra.

Modifikovaná DNA

Stejně problematicky působí i pokusy o genetickou modifikaci. Například čínský vědec Che Ťien-kchuej sklidil rozsáhlou kritiku, když se pochlubil úpravou embryonální DNA u dvou holčiček, jimž zvýšil odolnost vůči nákaze virem HIV. Z řad odborníků i široké veřejnosti se mu dostalo spíše negativních reakcí, ale na druhou stranu je třeba přiznat, že se jedná o mimořádný úspěch na poli vědy a medicíny. Ke změně genetické informace využil Che přelomovou techniku CRISPR-Cas9, která umožňuje mnohem přesnější manipulaci s DNA než starší nástroje.

I bez změny DNA bude ale nadále pokračovat evoluce lidského druhu. Zdánlivě se na nás nic nemění, ale opak je pravdou. A pokračovat ve vývoji se bude i nadále. Něktěří vědci například tvrdí, že časem budeme mít větší mozkovnu i větší oči. Jenže stejně tak se ozývají varovné hlasy, že s lidským druhem to jde velmi rychle z kopce.O moc optimističtější není ani teorie, že pokud se časem budou stále víc využívat implantáty a genové modifikace, objeví se technologie, na něž zdaleka nedosáhnou všichni. Budou tedy růst rozdíly ve společnosti, a je dokonce možné, že se kvůli novým technologiím povedou spory nebo konflikty. V případě nakládání s novými vynálezy je tedy nutné být mimořádně obezřetní a hned od začátku poctivě zjišťovat a vyhodnocovat možná rizika.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *