Na nejzazším severu nenajdete nic víc než ledové krusty, které zde leží již celá tisíciletí. Severní i jižní pól však pomalu začínají vlivem globálního oteplování roztávat. A postupně se tak odhalují tajemství, která zůstala dlouhý čas skrytá hluboko pod povrchem.
Co se objeví?
Na tuhle otázku se snaží vědci najít odpověď už nyní. V oblasti Kanadského arktického souostroví probíhá intenzivní vědecký výzkum, který se snaží poodhalit pozůstatky z doby před poslední dobou ledovou, tedy zhruba před 10 000 lety. Dnes je totiž možné se s ledoborci dostat mnohem dál, než to kdy předtím bylo možné. Kdysi trvale zmrzlá krajina se pomalu otevírá a dává nahlédnout do minulosti.
Pro vědce je to samozřejmě velmi vzrušující příležitost. Je totiž možné, že se jim podaří objevit něco zcela nového, unikátního a dosud neprobádaného. Neuvěřitelné půl tisíciletí se například mořeplavci snaží najít prostupné místo v prostoru, kde se setkávají Atlantský a Tichý oceán. Jenže příroda není jediným sokem, se kterým se vědci musí čas od času potýkat. Nových příležitostí se chytají za pačesy také všelijací dobrodruzi a amatérští badatelé, kteří vědcům občas komplikují práci.
Nebezpečí virů
Experti zatím poodkryli jen náznaky toho, co by zmrzlá krajina mohla skrývá. Hovoří se například o velkém množství dosud neznámých mikroorganismů, které mohou být pro lidi nebezpečné. Nedá se například vyloučit, že zmrzlá plocha skrývá nebezpečné viry, které mohou rozpoutat pandemii likvidačních rozměrů. Je proto nezbytně nutné přistupovat k objevování zamrzlé krajiny velmi opatrně. Pokud takové viry nezničilo to, že byly dlouhá desetitisíciletí pohřbeny v ledu, pak bude nesnadné s nimi bojovat i v reálném životě.
Nerostné bohatství
Hovoří se rovněž o tom, že by tyto oblasti mohly ukrývat rozsáhlé zásoby nerostného bohatství. Jde zejména o ropu a zemní plyn, ale není vyloučeno, že mnohem větší bohatství skrývají sféry zatím neprobádané. Mohou tu být rovněž vzácné kovy nebo diamanty. Je velmi pravděpodobné, že se zde ukrývá velké bohatství, které brzy bude zajímat nejen vědce a i občasné amatérské objevitele. Většina zdrojů se ale nachází v teritoriálních vodách pobřežních států – Ruska, Norska, Kanady, Ameriky a Dánska. Není tedy příliš pravděpodobné, že by v budoucnu mělo dojít k nějakému velkému soutěžení o tyto zdroje – ty už dnes mají své majitele. Sporným územím však zůstává takzvaný Lomonosovův hřbet, který se táhne pod mořem od Kanady po Rusko – zde se mají údajně skrývat velká ložiska ropy. Spravuje jej zatím OSN, arktické země se ale snaží dokázat, že jim geologicky patří.
Výlet pro bohaté
Atraktivní místo, kam doposud nevkročilo mnoho lidských nohou, chtějí objevovat na svých dovolených také zámožní lidé z celého světa. Už několikrát zde plula loď Crystal Serenity, kde si za takový zážitek zaplatíte až půl milionu korun. A právě i tato turistika znesnadňuje badatelům jejich práci. Nejde totiž ani zdaleka o jednu výletní loď – je potřeba počítat i s tím, že může dojít k nehodě, takže společně s hlavní lodí vždy pluje celá flotila záchranných složek.
Tání pokračuje velmi rychle
Podle nejpesimističtějších klimatických modelů bude Arktida už za dvacet let bez ledové pokrývky během celého léta. Oteplování zde totiž probíhá dvakrát rychleji než na kterákoliv jiné části Země. Klimatické změny však mají dalekosáhlejší důsledky, než si většina z nás dovede představit. Tání může vést například ke ztrátě cenných informací o členech takzvané thulské kultury, což byli obyvatelé arktických oblastí. Jednalo se o vyspělé lovce, kteří jsou považováni za předchůdce moderních arktických kultur. Dále však můžeme ztrácet i důležité informace o živočiších, kteří v zemi věčného ledu žijí a žili. Díky pozůstatkům nalezených v ledu je dnes například možné zjistit, jak se postupně měnila populace mrožů ledních. Takto získané informace pak mohou sloužit k záchraně těchto ohrožených zvířat. Pokud je ale kvůli tání ztratíme, není šance, jak je získat jinak.
Napiš komentář