Poloostrov Osa najdete na jihozápadní straně Kostariky, odkud se vypíná směrem do Tichého oceánu. Téměř polovina všech druhů rostlin a živočichů, které obývají Kostariku, se nachází právě na tomto kusu půdy. Přibližně třetinu poloostrova z tohoto důvodu pokrývá národní park Corcovado a říká se o něm, že je biologicky nejrozmanitějším místem na planetě.
Vláda Kostariky si tuto přednost velmi dobře uvědomuje a během posledních desetiletí usiluje o změny, které by tuto oblast ochránily před dopady ničivého těžení zlata a zachovalo ji pro budoucí generace a samozřejmě také pro turisty. Stále více a více návštěvníků z celého světa totiž tento krásný kus země objevuje a to samozřejmě prospívá místnímu obchodu a rozvoji služeb. A aby turisté jezdili i nadále, musí být na co se dívat. A tak se vláda snaží ohrožené druhy rostlin i živočichů chránit. I když někdy to jde tak pomalu, že než se něco změní, další vzácný druh nenávratně zmizí.
Příroda, která nabízí netradiční podívanou
Turisté sem jezdí především za nadějí, že na vlastní oči spatří krokodýly, kajmany i žraloky bělavé, kteří občas zabloudí i do velkých řek. Najdou zde i ohrožené druhy opic i jaguáry, i když vidět tyto majestátní dravce přímo v přírodě na vlastní oči je dnes spíše vzácnost. Turisté neváhají vážit dalekou a někdy i náročnou cestu, aby se kochali pohledem na neobvyklou krajinu s velkou biodiverzitou, kterou budete jinde na světě jen stěží hledat. Poloostrov Osa je podle mnohých zcela výjimečným místem a někteří tvrdí, že se nedá srovnat s žádným jiným místem na planetě. I přesto se však doslova každý den mění. Cedule jsou stále častěji psány v angličtině, v městech rostou obchůdky se suvenýry jako houby po dešti, a místní bary a hospůdky jsou nahrazovány turistickými informacemi a společnostmi nabízejícími výlety po okolí a průvodcovské služby.
Biodiverzita na poloostrově Osa je dech beroucí. A právě to je jeden z důvodů, proč sem každoročně míří tolik turistů. Ve skutečnosti je aktuálně Kostarika nejnavštěvovanějším zemí střední Ameriky. Před přibližně 50 lety bylo HDP na Kostarice na úrovni 100 milionů dolarů. Dnes se pohybuje v částkách 50 miliard dolarů a až 70 % všech příjmů jde právě z turismu a služeb s ním spojených. Každoročně Kostariku navštíví přes 2,42 milionů zahraničních turistů a ti s sebou přináší peníze – každý návštěvník během své návštěvy utratí okolo 1000 dolarů.
Tento nárůst přílivu peněz má však i své negativní stránky. Na Kostarice raketově stoupají ceny bydlení a služeb a pro místní to někdy může být dost složité žít tak, jak žili doposud. Často se od nich čeká, že se vzdají svého způsobu života, aby lépe vyhověli turistům, což se řadě z nich logicky příliš nezamlouvá, ale mnozí vlastně nemají na výběr, protože je k tomu tlačí finanční situace. Nelze však zapomenout ani na to, že turismus přináší i své výhody. Chudé regiony mají zajištěný stálý přísun peněz, což poskytuje dostatečně prostředky k tomu, aby vláda stále více a více investovala do ochrany přírody a také jejích obyvatel.
Turismus jako pomoc nebo problém?
Dá se tedy říci, že turismus na Kostarice spíše přináší to dobré než špatné? Bohužel odpověď není tak jednoznačná. Peněz na ochranu přírody je bezpochyby více než kdy dřív. Ale každý turista, který přijede, si na Kostarice vybírá sovu daň. I sebeopatrnější a ohleduplné objevování krajiny zanechává výraznou stopu, která se nedá jen tak odstranit. Jakmile člověk vstoupí do džungle, nevyhnutelně narušuje její vnitřní rovnováhu a ohrožuje její obyvatele i rostliny které zde rostou. Navíc Kostarika nemá žádné zákony nebo vyhlášky, které by turismus přímo regulovaly, a tak se snadněji než kde jinde dějí věci, které biodiverzitě rozhodně neprospívají. A Kostarika není zdaleka jediná země, která s podobnými problémy bojuje.
FOTO: WikimediaCommons
Každý živočišný druh navíc reaguje na přítomnost člověka jinak. Někteří se stahují dále do džungle, jiní bývají přímo ohroženi, další se zase naučí profitovat z toho, co jim člověk přináší. Rizikem ale každopádně je, že chování zvířat se nenávratně mění, a tak se mění i typické vzorce, které se v džungli uplatňovaly po celá staletí. Narušuje se potravinový řetězec a je těžké předvídat, jaké konkrétní důsledky to bude mít v budoucnu. I přehnaná ochrana zvířat či rostlin neprospívá. Některé druhy se pak mohou nekontrolovatelně přemnožovat a to zase ohrozí druh jiný. Tak prostě příroda funguje. Turismus je tedy vždy rizikem, které má závažné následky. Jde jej však nějak regulovat, aby se skutečně eliminovaly jeho negativní dopady a podpořily ty pozitivní? Na to neexistuje snadná odpověď a nejspíš teprve další roky ukáží, zda to možné je či nikoliv.
Napiš komentář