Určitě si z dějin pamatujete, že kdysi patřila Aljaška Rusku. Možná jste se nad tím nikdy nezamysleli, ale historie ukázala, že to byla skutečně velmi výhodná koupě – tedy jen pro jednu stranu. Aljaška nabízí nejen úchvatnou přírodu, ale také je bohatým zdrojem nerostných surovin i zlata. Zároveň je také největším americkým státem, který své poklady začal odhalovat až postupem času. Proč Rusové tuto zemi prodali a je důvod toho nyní litovat?
Poprvé spatřila Aljašku v roce 1741 expedice vedená dánským cestovatelem Vitusem Beringem. Toho sem vyslal na průzkum car Petr Veliký. Jeho úkolem bylo prozkoumat východní pobřeží Sibiře a také najít potenciální propojení s americkým kontinentem. Beringovi se podařilo objevit ostrov Svatého Vavřince, Diomédovy ostrovy, a také ostrov Kodiak. Bohužel však krátce nato zahynul společně s dalšími námořníky na kurděje. Místo však stihli alespoň částečně popsat a otevřeli tedy cestu dalším, kteří je brzy následovali. Do oblasti brzy začali mířit ruští obchodníci a lovci kožešin a již v roce 1759 zde vznikla první ruská osada. Kvůli nepříznivému klimatu a náročným životním podmínkám zde ale žilo maximálně pár set obyvatel, kteří zde nicméně vybudovali pravoslavné kostely, které se na řadě míst dochovaly do současnosti.
Netušené poklady pod zemí
Rusům se tehdy ani nesnilo o tom, že chodí po zemi, která skrývá netušené poklady. I tak se ale Aljaška stala pro ruské cary zlatou, či spíše kožešinovou, žílou, odkud na kontinent proudily bohaté úlovky, které se dále prodávaly za velké peníze. Ruští osadníci obchodovali zvláště s cennou vydří kožešinou, takže toto zvíře se velmi brzy dostalo na seznam kriticky ohrožených druhů a v jeden moment bylo na tomto místě prakticky vyhubeno. I kvůli tomu začali někteří lovci postupovat dále na jih a někteří se dostali až do slunné Kalifornie, kde vybudovali v roce 1812 pevnost Fort Ross a vesnici ležící sto kilometrů na sever od dnešního San Franciska. V podstatě se tedy stali vůbec prvními kolonizátory ze starého kontinentu, kteří severní pobřeží Kalifornie osídlili.
Obavy z konfliktu
Jenže když v roce 1856 Rusové prohráli v Krymské válce, najednou se celá země dostala do finančních potíží a oslabena byla i jejich vojenská síla. Proto se obávali možných útoků od Britů, kteří by mohli chtít využít oslabení jejich jinak velmi odolného a silného soupeře. Britové totiž už tehdy ovládali kanadskou Britskou Kolumbii a nebylo by tedy nic neobvyklého, kdyby chtěli Aljašku ke svému impériu také připojit. Rusové s Velkou Británií soupeřili již na Krymu a přetlačovali se i v Afghánistánu. Strach to tedy rozhodně byl oprávněný.
Navíc Aljaška byla od tehdejšího ruského centra moci Petrohradu nesmírně vzdálená. Abychom si udělali lepší představu, stačí zmínit, že dopis poslaný z Petrohradu šel na Aljašku údajně dva roky. Carovi tedy bylo jasné, že pokud by skutečně došlo k nějakému ozbrojenému konfliktu, bude Rusko v obraně zcela bezzubé.
Proto začal přemýšlet o tom, že bude lepší území prodat, než by riskoval potupnou ztrátu bez jakéhokoliv zisku v nesmyslné válce. Do prvního obchodu nicméně zasáhla americká občanská válka mezi Severem a Jihem, a vše se tak pozdrželo. To však ve výsledku americké straně jen pomohlo k lepší pozici ve vyjednávání. Rusko se totiž postavilo na stranu Severu, Britové zase stranili Jihu. Když pak dorazili ruští námořníci po jedné porážce Seveřanů, dokázali tím odradit Brity od blokády amerických přístavů. Dokonce do bojů i jednou přímo zasáhli.
Obchod světového významu
Po válce začalo Rusko znovu vyjednávat o prodeji Aljašky a byli ochotni jít s cenou dolů jen proto, aby se obchod uspíšil. Pověřen tímto úkolem byl ruský vyslanec a baron Eduard de Stoeckl, na americké straně pak stál ministr zahraničí William Seward. K prodeji nakonec došlo dne 30. března 1867 a Aljaška byla prodána za směšnou částku 7,2 milionu dolarů, což by nyní odpovídalo asi sumě 90 milionů dolarů. Přitom se jednalo o ohromné území o velikosti 1 518 000 km2. Smlouva byla ratifikována Senátem USA a podepsána prezidentem Andrew Johnsonem.
William Seward byl přesvědčen, že území může sloužit jako základna pro rozvoj amerického trhu v Asii, ale tehdy proti němu stála prakticky celá společnosti, která si nákup Aljašky nepřála. Pro ně to byl jen velký kus zmrzlé půdy, které se k ničemu nehodí. Na druhé straně se Rusové radovali z dobrého obchodu. I sám Stoeckl byl za dobrou práci náležitě odměněn. Od cara získal jako prémii 25 000 dolarů a doživotní rentu ve výši 6000 dolarů ročně.
Zlatá horečka
Vystřízlivění však mělo brzy přijít. Vše se změnilo na Klondiku v roce 1896. Podle všeho první kousek zlata objevil Jim Mason zvaný Skookum. Zpráva se velmi rychle roznesla a na sever se vydaly statisíce dobrodruhů s vidinou snadného zisku. Jenže cesta k bohatství byla skutečně trnitá. Těžký terén, zima i minimální osídlení práci rozhodně neusnadňovaly. Přesto se zde do počátku první světové války vytěžilo zlato za více než bilion dolarů.
Nerostné bohatství nebývalých rozměrů
K velkému překvapení Aljaška neukrývala jen zlato, ale i zinek, stříbro nebo olovo. Další senzaci pak přineslo objevení ropy, která momentálně tvoří nejcennější aljašské bohatství. Ropa se zde začala těžit roku 1968, o rok později už získala za pronájem práv v těžební oblasti téměř 900 000 milionů dolarů. Cena koupeného území se tak Američanům mnohonásobně vrátila. Dokonce spočítali, že do roku 1958 se jim Aljaška zaplatila čtyřistadvacetpětkrát. A to ani nechceme vědět, kolikrát se jim vrátila do dnešní doby.
Konspirační teorie
I dnes se však objevují spekulace o tom, že prodej území byl neplatný. Jedna teorií říká, že loď Orkney, která vezla do Ruska oněch 7,2 milionu dolarů, se potopila v Baltu i s penězi. Podle jiné teorie se jednalo pouze o pronájem na 99 až 150 let. Během úřadování amerického prezidenta Baracka Obamy se také spekulovalo o dalším prodeji. Z tohoto záměru ale sešlo a těžko si představit, že by to někdy mohlo být reálně na stole – i s ohledem na vztahy mezi USA a Ruskem.
ZDROJ: https://www.rbth.com/arts/2014/04/20/why_did_russia_sell_alaska_to_the_united_states_36061.html
ZDROJ obrázků: Pexels
Úplně stejnou věc dříve provedli Francouzi se svou kolonii na řece Mississippi a městem New Orleans. Nemohli to udržet a tak to prodali. Bylo to jen pragmatické rozhodnutí, nebyla jiná možnost volby. Stejně jako prodej Aljašky.
Koupě Aljašky USA byla dohoda mezi vládami Ruského impéria a Spojených států amerických, která vedla k prodeji ruského území v Severní Americe o celkové rozloze 1 518 000 km². Spojené státy za Aljašku zaplatily 7 200 000 dolarů. K oficiálnímu předání území došlo 18. října 1867 skrze smlouvu ratifikovanou Senátem Spojených států amerických a podepsanou prezidentem Andrew Johnsonem. Původní obyvatelé Ruska mohli ve svých domovech zůstat….car Alexandr II nabízel tehdy USA ještě Kurilské ostrovy, které USA jako absolutní pustinu odmítli koupit…dnes si drbou hlavu jako Rusové…car prodal Aljašku v době hladomoru na Rusi a utržené peníze použil pouze pro svoji rodinu…a byl příčinou mnoha atentátů, které na něj byli spáchány….jako první s carů v novodobých dějinách byl národy na Rusi nenáviděn…a jeho syn Mikoláš si tuto tryznu nesl celý život a když prohrál válku s Japonci a zavlekl národy Ruska do I. světové války spolu se svými germánskými bratranci německým císařem Vilémem II a britským králem Jiřím V a s Habsburky…byl car bolševickým režimem za podíl na vyvraždění 18milionů nevinných lidí popraven spolu s celou rodinou aby se nemohli jeho potomci v budoucnu zmocnit a nárokovat si území carského Ruska….a po I.sv. válce měl být popraven i jeho bratranec císař Vilém II, Jiří V a Habsburské Vídeňské šlechtické osazenstvo….stejně jako po II. světové válce byli v Norimberském procesu popraveni fašističtí zločinci za rozpoutání II.sv.války. A i dnes jsou na Aljašce stále pravoslavné kostely a obyvatelé Aljašky jsou potomci Ruských obyvatel.
Vam celkem slusne hrabe
No hlavně aby Rusko neplanovalo stejnou taktiku jako u Krymu. Bylo by jim to podobné,
Pani Horka, az budete zase neco sepisovat, alespon si to po sobe prectete. Prepocet dolaru z roku 1867 k dnesku rozhodne neni 1:12,jak pisete. Dale, jestlize zaplatili 90 M dolaru a jen zlata do Prvni valky vytezili za bilion dolaru tak se jim to vratilo 475x? Tam Vam chybi cca tri nuly. A podobnych nesmyslu je tam vice, a to nemluvim o slohu. Ze by strojovy preklad?
To území ale nebylo neobydlené a pod svojí kontrolou měli jen zlomek kolem osad. Prodali něco, co jen anektovali, co fakticky neovládali a co tisíce let před nimi byla země indiánských kmenů a inuitů.
V podstatě Rusové prodali něco co jim nepatřilo – a stejne by je o to pripravili Britove, takze nejspis by dnes Aljaska byla soucasti Kanady. Nakonec zaplatpanbuh za to – dnes je Aljaška skoro celá chráněná, civilizovaná země bez radioaktivního odpadu. Prestavte si scenar ze to patri Rusku za studene valky. Krome klasicky ruske likvidace zivotniho prostredi (kamkoliv kam vstoupi a delaji neco z prumyslem nebo vyzkumem radioaktivity) by navic meli za humny Kanada a USA rakety SSSR. Takze historicky to dopadlo nejlepe jak mohlo.
Pane pes ,měla by být plichta ,Rusové prodali Aljašku USA , co bylo před USA ? Domorodí indiáni ,které posléze “mírumilovní” Evropané zmasakrovali a zabrali sever kontinentu . Proto bych nepsal ,že historicky to dopadlo nejlépe jak mohlo. Rus nikomu žádné území (které vlastnil) nikdy nezabral.
Rusko má téměř vše území zabrané jiným přírodním národům – Něnci, Jakutové, Baškirové, Tatři, Čečenci (mám pokračovat?). Rusové zmasakrovali taky původní obyvatelstvi, stejně jako Evropané v nynějším USA. Rozdíl je, že USA to přiznávají, zatímco Rusové ne…..
Neveme si Rusko Aljašku jako si vzali krym.
A co takhle kdyby Babiš prodal Česko Rakousku? Zeman na smrtelné posteli a on stejně vládnout neumí, takže prodejem by vydělal víc než na anofertu.