Od krokodýlího trusu k pilulce: Ochrana před početím je dnes snadnější než kdy dřív

V dnešní době si chceme sex užívat bez rizika nechtěného otěhotnění. Máme řadu metod, které nám umožňují rodičovství plánovat a zabránit překvapením, která nikdo nechtěl. Výdobytky moderní doby nám dávají spoustu možností, jak to zajistit. Dřív to totiž rozhodně tak snadné nebylo a určitě to ani nemuselo být moc příjemné.

Dnes už je možnost užívání antikoncepce tak rozšířená, že většina lidí považuje za zcela přirozené nějakou formu antikoncepce používat. Zejména řada žen volí asi tu nejjednodušší formu antikoncepce – hormonální antikoncepci, která je chrání nejen před otěhotněním, ale také jim umožňuje mít lepší kontrolu nad vlastním těle a jeho pochody. Cesta k těmto snadným možnostem ale byla poměrně trnitá.

Kondom

Pokud se nebavíme o přerušované souloži nebo možnosti počítání plodných a neplodných dní, pak je za nejstarší formu antikoncepce považován kondom. Dnes se dají kondomy snadno pořídit v každé drogerii, ale cesta k takovému pohodlí byla dost náročná.

Slovo kondom údajně pochází ze jména lékaře Condoma, který v letech 1660 až 1685 pečoval o zdraví anglického krále Karla II. V rámci jeho milostného života mu prý doporučoval používat střevo skopce. Jenže nejspíš to nefungovalo, protože právě tento panovník je známý kopou svých nemanželských dětí.

Různé předchůdce kondomu se lidé pokoušeli vyrábět z různých tkaných látek, ale neosvědčily se. Nebránily početí, ani přenosu chorob, a také bylo jejich použití značně nepříjemné. Později se proto látky nahradily střevem či jinými zvířecími blánami. Výraznou změnu přinesla až polovina 19. století, kdy se začaly vyrábět první kondomy z pryže. Byly ale omyvatelné, a proto se používaly opakovaně, což nebylo zrovna komfortní ani hygienické. To se změnilo až v roce 1912 s příchodem latexových kondomů, které jsou dodnes na jedno použití.

Pesar

Některé ženy zase důvěrně znají tuto pomůcku, která funguje podobně jako kondom, ale zavádí se do vagíny. Tento „klobouček“ následně brání průchodu spermií do dělohy a dnes je poměrně běžně používanou antikoncepční pomůckou. Ani vývoj této vychytávky však nebyl bez obtíží. Je známé, že už Egypťanky si zábranu podobnou pesaru vyráběly například z medu a krokodýlího trusu. Med navíc dokázal v pochvě vytvořit natolik kyselé prostředí, že spermie stejně nepřežily. Ve středověku se pak do pochvy zaváděly například kuličky z ušního mazu různých zvířat, či smotky z ovčí vlny namáčené ve víně. Gumové pesary se začaly vyrábět v roce 1838. Říkalo se jim cervikální čepička a ženy si je vyndávaly jen při menstruaci. V 19. stoleté e však pokoušely vyrábět pesar dokonce z kovu nebo dřeva – a je jasné, že s tímhle už žen rozhodně neuspěli.

Spermicidní gel

Jedná se o chemické látky, které zabíjí spermie či ničí jejich pohyblivost. Obvykle se doporučují právě v kombinaci s pesarem nebo kondomem pro ještě lepší ochranu. Prodávají se v podobě gelů, krémů nebo vaginálních čípků, které se vkládají do vagíny. Obsahují zejména látku nonoxynol-9, která ničí i bakterie a viry, takže dokáže částečně chránit i před pohlavně přenosnými chorobami. Podobně uvažovali také lidé ve starověku, nicméně k dispozici měli jen přírodní látky. Proto například míchali rozdrcené listy akácie s medem a touto směsí se pak potíraly kousky látky, kterou si následně ženy vkládaly do vagíny. Oblíbený byl také krokodýlí trus či čípky z rozdrcených granátových jablíček. Zkoušela se však také efektivita tamponů namočených v olivovém oleji, medu, šťávě z citronu či v cedrové pryskyřici.

Nitroděložní tělísko

Dnes mají ženy možnost využívat jak hormonální, tak i nehormonální tělísko. Vyhledávají jej zejména ty ženy, které nechtějí každý den myslet na to, aby si vzaly pilulku. Toto tělísko s hormonem je také v současné době považováno za nejšetrnější spolehlivou antikoncepci. Není navíc třeba se bát krevních sraženin a eliminují se i jiné negativní vlivy klasické hormonální antikoncepce.

Nápad vkládat si něco do vagíny měly samozřejmě ženy už dávno – původně to však zkoušely například s kamínky, nejrůznějšími voskovými zátkami, kuličkami uhnětenými ze všeho možného atd. Velmi podobnou metodu požívaly také staré Řekyně, které si do vagíny zaváděly spirálku ze slonoviny.

Hormonální antikoncepce

Jednalo se o naprostou revoluci v ochraně před početím. Dnes tuto pilulku užívají miliony žen po celém světě. Je také pravda, že její popularita v posledních letech klesá a ženy se od této možnosti vracejí k přirozenějším metodám. U nás ji užívá asi 50 % českých žen. První antikoncepční pilulka vznikla v roce 1960. Jmenovala se Enovid a prodávala ji americká firma Searle. Bohužel se však ukázalo, že způsobovala spoustu nepříjemných vedlejších účinků, jako je bolest hlavy, tlak v prsou a přibývání na váze. Na vině bylo velmi vysoké množství estrogenu, kterého tam bylo 150 mg, dnes se do pilulek dává asi o třetinu méně.

I když už je dnes antikoncepce poměrně vyladěná a většina žen si postupem času najde ideální přípravek, který ji nebude způsobovat žádné problémy, přesto se najde řada odpůrců i ze strany lékařů, kteří tvrdí, že antikoncepce může z dlouhodobého hlediska poškozovat plodnost a komplikovat pak následné chtěné početí.

Ať už jste ale příznivci nebo odpůrci antikoncepčních pilulek, jisté je, že to ženy nikdy neměly jednodušší. Stačí si ráno polknout prášek a bez obav se oddávat rozkoším. Už žádná krokodýlí trus nebo kuličky z vlny. Věda skutečně pokročila a my za to můžeme být vděční.

ZDROJ: https://www.healthline.com/health/birth-control/history-of-birth-control

ZDROJ obrázků: Pexels

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

1 komentář