Z náměsíčnosti si většina z nás maximálně ráda utahuje, ale pravdou je, že není zas tak málo lidí, kteří jí skutečně trpí. Co stojí za takovým stavem a může být případně i nebezpečný? I ve spánku naše tělo neustále funguje. Některé životní funkce se zpomalují, jiné naopak aktivují. I když se vědci zkoumání spánku věnují již dlouhá staletí, přesto některé jeho procesy stále zůstávají zahaleny tajemstvím. V posledních letech bohužel dochází ke zvýšenému množství spánkových poruch, a proto je dobré se tématu spánku věnovat ještě intenzivněji.
Proč spíme?
Spánek je pro nás životně důležitý, bez něj by naše tělo dlouho přežít nedokázalo. Je stejně nepostradatelný jako tekutiny a potrava. Má na nás regenerační vliv, jelikož při něm dochází k obnovení činnosti mozku a paměti. Velmi blahodárně také působí na celkový vývoj a řízení organismu. Pokud nespíme dostatečně, čeká nás nejen únava, ale také podrážděnost, úbytek energie nebo psychické napětí.
Co se děje během spánku?
Při spánku dochází ke změně činnosti mozku, která je doprovázená ztrátou vědomí a sníženou citlivostí na vnější podněty. Uvolňuje se také svalstvo a celkově se zpomalují některé běžné tělesné procesy. Dospělý člověk by měl spát přibližně 7–8 hodin, některým lidem ale stačí i pouhé čtyři hodiny denně. Během noci dochází k několika spánkovým cyklům, přičemž hlavní jsou dva odlišné režimy. Ve fázi REM dochází k rychlým očním pohybům a naše mozková činnost je velmi podobná bdělému stavu – proto se nám v této fázi také zdají sny. NREM fáze se naopak dá popsat jako útlum mozkové činnosti, tělesný klid a uvolnění. Tento cyklus REM/NREMse opakuje až 4–6x za noc.
Náměsíčnost je častější
V posledních letech se ve zvýšené míře neobjevuje jen nespavost, ale třeba právě také náměsíčnost. Ta zůstává pro vědce stále záhadou, kterou lze jen těžko prokázat nebo změřit. Obecně lze říct, že jde o poruchu, během níž dochází k částečnému probuzení, kdy se nastartuje pohybový systém člověka. Díky tomu může ve spánku klidně chodit, ale dělat i daleko složitější automatické úkony. Vědomí ale zůstává ve stavu spánku nebo polospánku, takže si náměsíčný většinou nic neuvědomuje a ani zpětně si nevzpomíná, že by někam šel nebo něco dělat.
Nejen u dětí
Náměsíčnost je často spojována jen s dětmi, ale není to tak úplně pravda. Je sice častější u dětí okolo 12. roku věku, může se ale objevit u dětí i v období, kdy se učí chodit. Je typické, že během dospívání tato porucha většinou postupně odezní, existují ale i případy, kdy se náměsíčnost naopak ještě více prohlubuje a náměsíčným člověk zůstává po celý život. Během náměsíčné epizody bohužel nezřídka dochází k vážným nehodám, které samozřejmě mohou mít až fatální důsledky. Tato porucha se může objevovat jak v REM, tak i NREM fázi spánku, typicky v první třetině noci, kdy je spánek nejhlubší a zpomalují se mozkové vlny. Náměsíční také nedokážou přecházet do REM fáze spánku postupně, ale naopak se to u nich děje velmi rychle, a dochází tak k přetížení mozku, který proto vysílá do těla zmatené signály.
Jak poznáte náměsíčného?
Náměsíčný člověk má většinou nepřítomný pohled, strnulý výraz ve tváři a není schopen standardně komunikovat. Neznamená to ale, že by neodpovídal na položené otázky. Odpovědi ale ne vždy dávají smysl. Náměsíčný často chodí a může vykonávat některé zautomatizované činnosti. Také dochází ke zpomalení dýchání a snižuje se i krevní tlak. Je obvykle velmi obtížné náměsíčného probudit.
Proč náměsíčnost vzniká?
Příčina je zatím stále zahalena tajemstvím. Předpokládá se, že jde o poruchu řízení spánku a bdění. Vědcům se ale již podařilo odhalit, jak je možné, že se náměsíčný ve spánku pohybuje. Může za to pravděpodobně aktivní příčně pruhované svalstvo, za které je odpovědná část mozku zvaná Varolův most.
I genetika hraje jistě v rozvoji nemoci roli. Zhoršit situaci však mohou i vnější projevy jako je hluk, spánek v cizím prostředí, stres nebo nadměrná fyzická a duševní aktivita. V dospělosti vzniká často z důvodu mimořádného stresu a přichází také s užíváním drog, alkoholu a léků.
Co se může stát?
Sama o sobě náměsíčnost nikomu neškodí, ale může mít závažné následky. Dotyčný může vypadnout z okna, pořezat se nebo se opařit. V ohrožení však mohou být i jiní lidé. Náměsíčný se může dopustit trestného činu na jiné osobě – byť to bývá spíš výjimkou. Hlavní zásadou je náměsíčného nebudit, jinak by mohl dostat šok a bránit se.
Jak ji léčit?
Jestliže se objevuje u dětí, léčba není většinou nutná a čeká se spíše na vymizení projevů. Důležité však je dodržovat preventivní opatření, aby si dítě nemohlo ublížit. Obecně se doporučuje kratší spánek během dne, který zabrání výskytu přespříliš hlubokého spánku v noci. Je také dobré zamykat dveře a zajistit okna, čímž se zmenší riziko možných nehod. Návštěvu lékaře by měli zvážit hlavně ti, kterým náměsíčnost zasahuje i do osobního života. Pokud dochází u dospělého náměsíčného člověka k agresi, obvykle lékař předepíše vhodné léky.
Bohužel existují i případy, kdy náměsíčnost vedla k velmi vážným důsledkům. Dokládá to případ jistého Kennetha Parkse, který během náměsíčné epizody zavraždil rodiče své manželky. Podle všeho si nic nepamatoval, ale když se probral, pochopil, co udělal a sám se šel udat. Po pěti letech za mřížemi ho soud zprostil viny s tím, že za své činy nebyl odpovědný.
V souvislosti s náměsíčností vědci nedávno odhalili zajímavý paradox. Ukázalo se, lidé s touto poruchou trápí až 10x častěji silné záchvaty migrény, než je běžné u normální populace. Dále bylo také zjištěno, že přestože si náměsíční ve spánku způsobili různá zranění (včetně vážných zlomenin po pádu z okna), bolest nikdy nebyla tak silná, aby osoby probrala z hlubokého spánku.
Napiš komentář