Pokud si obrázek o žralocích děláte výhradně z filmů, pak je musíte považovat za krvelačné bestie, které brázdí hlubiny moří jen proto, aby zabíjely a ukusovaly lidem i zvířatům různé části těla. Špičatá ploutev nad hladinou moře nás tedy může zcela oprávněně vyděsit. Žraloci jsou bezpochyby velmi nebezpečným predátorem, ale kromě toho jsou to i fascinující stvoření, o kterých toho určitě spoustu nevíte.
Faktem je, že žraloci skutečně v moři nejsou proto, aby zabíjeli surfaře a děsili všechny dovolenkáře. Jejich primárním úkolem je především udržovat křehkou rovnováhu mořského ekosystému. Na naší planetě už jsou pěknou řádku let. Nalezené fosilie dokazují, že tito obrovští tvorové brázdili zemské oceány už možná před 450 miliony let. Jsou tedy podstatně starší než dinosauři, kteří se objevili až o 200 milionů let později.
Mořští staříci
Jak dlouhý je jejich podmořský život? Některé druhy se běžně dožívají okolo 100 let, ale i mezi žraloky najdeme rekordmany. Těmi jsou žraloci grónští neboli malohlaví, kteří přebývají v chladných vodách Atlantiku a Severního ledového oceánu. Dokážou totiž žít až neuvěřitelných 400 let. Jak ale vědci vůbec poznají, jak je žralok starý? Podle obratlů – na nich se totiž každý rok tvoří proužky, které se mohou spočítat podobně jako letokruhy stromů.
Přes 500 druhů
I když si většina z nás pod pojmem žralok představí velkou mašinu na zabíjení, ve skutečnosti se v mořích pohybuje na 500 různých druhů těchto paryb. A ty se liší nejen svou velikostí, ale i životním stylem, získáváním potravy apod. Najdete zde úplně malinké, které se vám doslova vejdou do dlaně, ale také 12metrová monstra. Možná můžeme být vděčni, že dnes už dna oceánů nebrázdí prehistoričtí megalodoni, kteří zde žili před 3 až 23 miliony lety a dosahovali délky až 20 metrů.
Obvykle platí, že samice jsou větší než samci, aby mohly snáze odnosit mláďata. Také mívají tlustší kůži, protože samci je během páření koušou. Žraloci se pyšní i mnoha různými barvami. Nejčastěji však mají hnědou nebo olivově zelenou barvu, některé druhy jsou také svítivě růžové nebo zářivě modré. Žralok obrovský je pak například kropenatý jako slepice.
Pohladit žraloka? Raději ne
Na první pohled působí žraločí kůže hladce až samětově, ale opak je pravdou. Ti, kdo měli to štěstí (nebo smůlu) a žraloka se někdy dotkli, zjistí, že povrch jejich kůže připomíná spíš smirkový papír. Je pokrytá plakoidními šupinami, které směřují k ocasu a pomáhají snižovat tření vody. I díky tomu se žralok dokáže ve vodě pohybovat neuvěřitelnou rychlostí. Mezi nejrychlejší patří žralok mako, který zvládne uhánět až rychlostí 64 km/h. K tomu je navíc velmi dobrým skokanem a zvládne vyskočit klidně i 9 metrů nad hladinu.
Žraloci jsou také nesmírně mrštní, což jim zajišťuje kostra tvořená z chrupavek, které jsou lehké a velmi ohebné. Zvíře je tak lehčí a ovládá prudší pohyby. Mají však i nesmírnou vytrvalost a bez přestávky dokážou uplavat i 4000 kilometrů. Odpočinout si koneckonců ani nemohou – aby jejich žábry mohly čerpat dostatek kyslíku, je nutné, aby se prakticky neustále pohybovali. Pokud se zastaví, nemohou dýchat. Jsou tedy vlastně pořád na cestě.
Dokonalé smysly
Neunikne jim ani kapka krve. Žraloci mají neuvěřitelně bystrý čich, který jim umožňuje ucítit látku rozpuštěnou ve vodě v poměru jedna ku miliardě. Kromě čichu však nezaostávají ani s dalšími smysly. Žralok dokáže například slyšet na několik kilometrů, a to i zvuky velmi nízkých frekvencí. Umí tak třeba zachytit zvuk, který vydává ryba stahováním svalů. A jak jsou na tom s očima? I zrak je perfektní. Většina žraloků vidí i ve tmě, a to díky speciální vrstvě pod sítnicí zvané tapetum. Navíc takoví kladivouni disponují skutečně netradiční dovedností – díky prodloužené hlavě vidí na 360 ° kolem dokola.
Zabijáci? Možná spíš oběti
Jak je patrné, žraloku jeho kořist málokdy unikne. My jako lidé se ale přeci jen nemusíme tolik obávat. Při útoku žraloka ročně zemře méně než 12 lidí. Podle statistik vás dokonce s větší pravděpodobností zabije padající kokosový ořech, zasáhne blesk, udupe hroch nebo nosorožec. Proč se tedy žraloků tolik bát?
Ti nemají v moři přirozeného nepřítele. Zabíjejí velryby, krokodýly i jiné žraloky, ale právě člověk je soupeř, se kterým se utkávají jen velmi obtížně. Na celém světě se prý zabije až 12 tisíc žraloků za hodinu, a tedy více než 100 milionů za rok! Kromě toho je pro žraloky velmi nebezpečné také oteplování oceánů, znečištění vody a další ekologické katastrofy, které mají většinou na vině lidé.
Zuby, ze kterých tuhne krev v žilách
Na žralocích nás děsí i fascinují jejich dokonalé zuby. Každý druh má trochu jiné a zanechává po sobě tedy také jiné otisky. Jsou perfektně vybaveni pro lov, a proto nehrozí, že by se jim zuby opotřebovaly nebo všechny vypadaly. Neustále se jim totiž obnovují a celá nová sada jim dokáže dorůst během jednoho týdne. Někteří žraloci tak za život spotřebují až neuvěřitelných 50 000 zubů.
Dokonce už mláďata v děloze mají svůj chrup vyvinutý a nebojí se jej použít – hned jak se embryím v děloze zuby vyklubou, začnou na sebe útočit a požírají se. Jsou to tedy skuteční predátoři, kteří své schopnosti trénují ještě než přijdou na svět. Zajímavé také je, že u některých druhů žraloků trvá březost celé 2 roky, což je nejdéle ze všech obratlovců na planetě.
ZDROJ: https://www.insider.com/breathtaking-photos-of-sharks-fun-facts-2020-7
ZDROJ obtázků: Pexels
Napiš komentář