O Africe většina z nás smýšlí tak, že je to zanedbaná část Země, kde vládne chudoba, nemoci a rozhodně to není v ničem sympatické místo pro život. Nebylo tomu ale tak vždy. Kdysi se na území Afriky rozkládaly mocné státy, které měly ohromné bohatství i vědomosti.
Například na území dnešní Etiopie se rozkládala jedna z mocných světových velmocí a pozůstatky této civilizace lze i dnes na mnoha místech snadno objevit. Kdysi dávno se zde rozkládalo mocné království Aksum. Do něj se okolo 4. století dostalo i křesťanství. A ze státu, který původně uctíval slunce a měsíc, se stala bašta křesťanství. A vydrželo to v podstatě dodnes. Etiopie jako jediná subsaharská země přijala víru v trojjediného boha a dnes se zde nachází přes 40 milionů věřících.
Vše se točí okolo Archy
Etiopské křesťanství je však přeci jen trochu jiné. Jeho centrálním bodem je Archa úmluvy. Pokud se zrovna v biblických pojmech příliš neorientujete, jde o schránku, která původně ukrývala desky s vytesaným desaterem přikázání, které Bůh na hoře Sinaj svěřil do rukou Mojžíšovi. Kopie takové Archy se dnes nachází doslova v každém etiopském kostele. Bývá uložena v komoře uprostřed kostela, která bývá pečlivě oddělena od veřejně přístupné části.
Kde je skutečná Archa?
Podle všeho ale nejde jen o nějakou hru, aby etiopská církev získala na zajímavosti. Traduje se, že údajně vlastní originál Archy úmluvy pocházející přímo od Boha. Podle tradice je tato pravá Archa uložena v nenápadné kapličce v komplexu kostela Panny Marie Sionské v Aksumu. A to i přesto, že se ji snažily objevit a získat generace lovců a hledačů pokladů.
Tato tajuplná kaplička stojí za zdí areálu mužského kláštera, takže případné dámské návštěvnice ji ani nezahlédnou. Namísto toho si však mohu prohlédnout vedlejší přísně střežené muzeum se vzácnými kříži, modlitebními holemi a pergamenovými knihami.
Možná si ale kladete zcela oprávněnou otázku, jak se takto vzácná věc mohla ocitnout v Etiopii a dodnes tam zůstat? Aksum je místem, odkud měla legendární královna ze Sáby vládnout poté, co se přestěhovala na druhý břeh Rudého moře. Ona také navštívila krále Šalamouna přímo v Jeruzaléme a zcela mu učarovala svou krásou i moudrostí. S ním také počala svého syna Menelika. Ten se až v dospělosti vypravil svému otci sám poklonit a s sebou domů si jako dar (či lup) přivezl právě vzácnou Archu úmluvy.
Ochrana mocné schrány
Od té doby se oblast Etiopie nejspíš těšila mimořádné ochraně mocné Archy. Podařilo se zde totiž vybudovat slavnou salomonskou dynastii, která po celá staletí držela vzkvétající Aksumskou říši. Vliv křesťanství je tak patrný po celé zemi.
Druhým nejsvětějším místem etiopských křesťanů je hned po Aksumu městečko Lalibela, kam věřící často chodí na poutě. V okolí se totiž nachází monolitické skalní kostely, které jsou také zapsané na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. Tyto svatostánky zde byly vybudovány ve 12. století zbožným králem Lalibelem, jenž zde chtěl zbudovat nový Jeruzalém poté, co svatý Jeruzalém dobyli muslimové v roce 1187.
Dnes je v Lalibele jedenáct kostelů. Každý z nich je něčím výjimečný a mnohé se před vámi náhle zjeví poté, co jste nejistě bloudili spojovacím tunelem. Je to rozhodně zážitek, který je zcela neopakovatelný i pro někoho, kdo je zarytým ateistou. Genius loci tohoto místa jednoduše přesahuje jakékoliv náboženské otázky.
Dnes se nad některými ze vzácných kostelů tyčí monstrózní střešní konstrukce, které sem v roce 2007 nainstalovalo UNESCO ve snaze ochránit skálu a vnitřní malby před zatékáním. Od té doby už není místo tak fotogenické jako kdysi, ale bohužel lepší řešení se asi památkářům nepodařilo najít.
Další stopy křesťanství
Další doklad o rozvinuté křesťanské kultuře poskytují ostrovy jezera Tana poseté kláštery z 16. století. Jezero Tana je druhým největším jezerem afrického kontinentu, takže si dokážete představit, jak majestátní a ohromující musí být. Na ostrovech a březích jezera můžete s pronajatou loďkou navštívit tři desítky kostelíků. Je jasné, že naší evropské architektuře se tato prostá stavení nemohou rovnat a možná bude řada lidí na první pohled zklamaná. Kostely vlastně vypadají jen jako kulatá garáž z vlnitého plechu.
A proč jsou právě tyto vizuálně poněkud nezajímavé kostelíky tak významné? Právě zde měla být opakovaně skrývána původní Archa úmluvy, když jí hrozilo nebezpečí. Z původního útočiště v Aksumu se totiž musela několikrát stěhovat a přes 800 let prý strávila na ostrově Tana Kerkos, kde se ještě dnes nacházejí prastaré židovské obětní kameny. V roce 1965 pro ni tehdejší císař Haile Selassie nechal zbudovat speciální kapličku, kde se ta jediná pravá Archa úmluvy má skrývat dodnes.
Archa už Etiopii nechrání
Zatímco historické události mohou skutečně naznačovat, že země byla mocně chráněna nějakou neviditelnou autoritou (třeba právě díky Arše), dnes se zdá, jako by o její přízeň již přišla. Země si sice podržela svou výjimečnost, když Rastafariáni začali uctívat etiopského monarchu Haile Selassie jako svého boha. Etiopie také může být hrdá na to, že nikdy nebyla pod koloniální nadvládou. Jenže stejná země také prošla opakovanými hladomory, epidemií AIDS i nevyhranou válkou. Opravdu by se toto vše stalo, kdyby nad ní držela ochranou ruku právě Archa úmluvy? Spíš to tedy vypadá, že ta opravdová schrána s božími deskami bude přece jen v Jižní Africe, francouzském Languedocu, anebo britském Warwickshire, jak se občas tvrdí.
Napiš komentář