Kamenné hlavy vydávají svědectví o rozvinuté starověké civilizaci

I když se často dřívější civilizace představují jako primitivní, přesto nás stále překvapuje, co vše dokázali tito starověcí lidé vymyslet a postavit. Obrovské stavby nebo jiné struktury nás udivují svou propracovaností a často jen stěží chápeme, jak bez moderních jeřábů a dalších nástrojů bylo něco takového vůbec uskutečnitelné. Podobně to je i v případě obřích olméckých hlav v Mexiku.

Nečekaný objev

V roce 1925 se archeolog Frans Blom a etnolog Oliver La farge opět přesvědčili o tom, že dávné civilizace vynikaly v mnoha směrech. V bažinách severozápadního Tabasca v Mexiku poblíž města La Venta učinili nečekaný nález – obří hlavy vytesané do čediče dosahující výšky až 2,5 metru. A tak bylo znovu nutné připustit, že nadřazenost evropské civilizace je jen dalším mýtem, který je nutné v učebnicích začít přepisovat.

Později se navíc ukázalo, že obří hlavy v La Ventě ani zdaleka nejsou vším, co z pradávné civilizace zůstalo – podobné monumenty byly nalezeny i v další mexické oblasti a i v Guatemale. Ještě větší úžas ovšem vzbudilo jejich úctyhodné stáří. Tyto sochy musely vzniknout okolo roku 700 př.n.l., zatímco hlavy ze San Lorenza v Guatemale byly do země pohřbeny již okolo roku 900 př.n.l.

Doklad staré civilizace

Pozdější výzkumy nakonec potvrdily, že nalezené hlavy se datují do doby 1500-400 př.n.l. Tehdy region ovládal kmen Olméků, kteří jsou považováni za nositele první kultury ve Střední Americe a jednu z kolébek lidstva. Olmékové jako první na americkém kontinentu ovládli matematiku i astronomii a budovali města s pyramidami. Právě nalezené obří hlavy patřily k jejich největším uměleckým dílům.

Těchto hlav se dochovalo celkem sedmnáct a jejich výška je mezi 1,5 a 3,4 metry a dosahují hmotnosti mezi 6 až 50 tunami. Jedná se o sochy hlav mužů s plochými nosy a plnými lícemi. Dodnes není zcela jasné, jak byly tyto hlavy vytvořeny. Jejich budování nicméně muselo být velice pečlivě naplánované a dlouho připravované. Vyžádalo si to také početnou lidskou sílu.

Kámen z dalekého pohoří

Všechny hlavy byly vytesány do čediče, který pochází z pohoří Sierra de los Tuxlas. Stavitelé nemuseli velké kusy čediče ze skály dolovat, protože díky vulkanické činnosti vznikly tyto velké kusy na jižních svazích přirozeně. Z kulovitých balvanů jen museli vybrat takové, které co nejvíce připomínaly lidskou hlavu. Méně jasné je však už to, jak tyto těžké a obrovské kusy skály dopravili na místo, kde byly nalezeny. Pohoří Sierra de los Tuxlas se totiž nachází asi 150 kilometrů daleko. Krajina navíc nebyla zrovna ideální pro přesun takového kolosu – po cestě museli narazit na bažiny, kopce i říční toky. Podle všeho Olmékové neznali kola, ani nepoužívali tažná zvířata.

Všechny hlavy jsou velice precizně vytesány a všechny mají na hlavách helmy. Někteří vědci tak věří, že sochy mohly znázorňovat panovníky některé z dynastií. Podle jiné z teorií se prý nejedná o vládce, ale o hráče jisté rituální míčové hry. Podobné závěry každopádně nevysvětlují účel soch ani proč je Olmékové později zasypali hlínou a pohřbili pod zem.

Měly hlavy sloužit jen jako památníky, nebo šlo o jakési oltáře? Přestaly hlavy plnit svůj účel, a proto byly zakopány pod zem? Někteří se domnívají, že Olmékové je v časech úpadku své kultury zakopali, aby zabránili jejich zničení nepřáteli. Jiní zase tvrdí, že šlo o nějaký rituál, který mohl mít za cíl ochránit civilizaci před nějakou přírodní katastrofou.

Ať už je pravda jakákoliv, přesto se jedná o velmi důležitý doklad toho, že i v tak dávných dobách existovala ve Střední Americe takto rozvinutá civilizace. Olmékové určitě museli být v mnoha ohledech velice crozvinutí a jejich způsob organizace práce potvrzuje, že mohli být schopni vytvářet nejen umělecká díla, ale i stavby a další výtvory.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

3 komentáře