Jaká je vaše osobnost? To mají odhalit obyčejné inkoustové skvrny

Pokud se někdy dostanete k psychologovi a ten vám předloží tzv. Rorschachův test, buďte si jisti, že se snaží odhalit, zda se ve vás neskrývají nějaké patologické tendence. Tato psychologická metoda, kterou se proslavil Švýcar Hermann Rorschach, dokáže pomocí popisu obrázků odhalit třeba i schizofrenii nebo jiné psychické problémy.

Jde o jednu z nejznámějších a nejpoužívanějších metod, a přitom se vlastně skládá pouze z náhodně vytvořených inkoustových skvrn. Ano, tak jednoduché to je. Obyčejná kaňka totiž bude různým lidem připomínat jiné věci a na základě jejich odpovědí lze sestavit jejich psychologický profil. I přesto, že je tento test stále dost používaný, má i řadu odvrácených stránek.

Skvrny, které hodně napoví

Rorschach přitom nebyl ani zdaleka první, který využíval experimentování s barevnými obrazci. Zabývali se jím třeba i renesanční umělci jako Leonardo da Vinci nebo Sandro Boticelli. Standardizovaná podoba testu se ale zrodila teprve v roce 1921. Při vzniku testu přitom sehrál roli i následovník Sigmunda Freuda Carl Gustav Jung. Hermann Rorschach byl totiž rovněž Švýcar a myšlenky Junga jej nemohly minout. Rorschacha k vytvoření tohoto testu inspiroval jeho vlastní koníček – malba. Pomocí inkoustu vytvořil stovky skvrn, a nakonec z nich vybral deset, které v lidech vzbuzovaly ty nejrozmanitější reakce. Svou metodu publikoval, ale jak už to tak bývá, setkala se s protikladnými reakcemi.

Dodnes existují dva tábory – jedni na Rorschachovu metodu nedají dopustit, druzí mají k metodě výhrady a ve své praxi ji nepoužívají. Jestliže však má být správně používána, je nutné provádět ji přesně, aby se eliminovaly možné vnější vlivy. Psycholog by například měl sedět vedle testované osoby, a nikoliv naproti ní, aby se nemohlo stát, že pacienta, jakkoliv ovlivní gesty nebo výrazem tváře. Jednotlivé inkoustové skvrny se předkládají k nahlédnutí dvakrát – při prvním náhledu má pacient vyslovit první asociaci, podruhé už má být prohlížení důkladnější.

Výzva pro psychologa

Psycholog pak musí bedlivě pozorovat a zaznamenávat všechny reakce. Rozhodující je totiž každá maličkost, například to, jestli testovaný kartu otáčí v ruce, zda se na něco doptává, zda přemýšlí atd. Vyhodnocení testu je tedy složité a možná právě proto je metoda zpochybňována. Různí psychologové mohou na základě stejného pozorování vyvodit odlišné závěry. V minulosti se test používal například i k určování homosexuality, nebo k hodnocení inteligence či úzkostlivosti, přičemž nyní víme, že tyto věci nelze dle testu spolehlivě určit. Zároveň se ale prokázalo, že je velmi dobrým indikátorem, co se týče například sklonu k sebevraždě.

Jelikož bylo vyhodnocování až příliš složité, snažila se řada psychologů přijít s určitým návodem, při kterém seřazovali nejčastější odpovědi do určitých kategorií. Vlastní interpretační systém používal i samotný Rorschach. Ten dal dohromady celkem 27 kategorií, které pokusné osoby ve skvrnách nejčastěji viděly – byla to například zvířata, lidé, příroda, abstrakce, oblečení atd. K těmto kategoriím pak připojil jejich pravděpodobný význam z hlediska osobnostních charakteristik daného člověka.

Nejisté výsledky s kontroverze

Problémem testu ale je například i to, že testovaný vědomě může ovlivnit, co skutečně řekne, byť jej například napadlo něco zcela jiného. Proto jsou pro hodnocení daleko důležitější nevědomé reakce jako je délka prodlevy, výraz, gesta atd.

Jak se tedy test obecně vyhodnocuje? Pokud se tázaný zaměří na tvar skvrny, pravděpodobně se jedná o člověka s rozvinutými rozumovými schopnostmi. Lidé, kteří jsou naopak zaujati spíše barvami, bývají silně emoční a často i impulzivní. Pacienti opakovaně vnímající malá a citlivá zvířata mohou mít tendenci být závislí na jiných lidech a vystupovat pasivně. Dnes však se již úplně původní test v podstatě nevyužívá. Většina psychologů preferuje jiný, který v roce 1969 představil americký psycholog John E. Exner.

Problém s věrohodností testu je ale například i v tom, že dnes je podoba všech karet veřejnosti přístupná a každý se s testem může snadno seznámit. V roce 1992 uplynulo sedmdesát let od Rorschachovy smrti, a tím v rodném Švýcarsku zároveň vypršela autorská práva na jeho dílo. Dnes tedy jeho obrázky najdete volně na internetu, v knihách, učebnicích apod.

Všeobecná známost testu tedy vede k tomu, že testovaná osoba se teoreticky může naučit odpovídat tak, aby její osobnost zapadala do žádané kategorie. Druhým, neméně závažným problémem, je šíření jeho nekvalitních kopií, které přitom používají i profesionální psychologové. Je totiž samozřejmě jednodušší si obrázky někde stáhnout než platit za originál testu několik tisíc. Originální tabule dnes po celém světě může produkovat jen hrstka výrobců – v Evropě je to například německé vydavatelství Hogrefe.

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *