Letos uplynulo 150 let od narození osobnosti, jejíž slova museli ve školních lavicích memorovat ještě naši rodiče. Řeč je o Vladimiru Iljiči Leninovi, vůdci bolševického převratu, který byl svého času opěvován a oslavován, a jeho podobiznu mají mnozí stále trvale vrytou v paměti.
Příliš vysokého věku se slavný revolucionář nedožil. Zemřel ve třiapadesáti letech v roce 1924, ale jeho jméno a příběh žily a žijí dál. Právě sovětský režim jej přetvořil v legendu a ikonu, které se projevovala úcta hraničící s náboženským obdivem. A do jisté míry je možné si tento zážitek zopakovat i dnes, při návštěvě Moskvy. Tam totiž můžete navštívit mauzoleum, kde je Leninovo tělo uloženo a nabalzamované zde vítá davy návštěvníků, kteří si chtějí slavnou osobnost na vlastní očí prohlédnout. Jakkoliv se údržba mrtvého těla může jevit jako poněkud nechutný záměr, který navíc ročně stojí ruskou pokladnu nemalé peníze, nezdá se, že by se aktuálně uvažovalo o tom, že bude tělo z mauzolea přesunuto do běžného hrobu.
Mumie moderní doby
Balzamaci Leninova těla původně nikdo neplánoval. Pro tento závěr svědčí i to, že patolog provádějící pitvu Leninovi přeřízl hlavní tepny. Pokud by se s balzamováním počítalo dopředu, jistě by to neudělal, protože právě zachovalý žilní systém by mohl pomoci lepšímu uchování mrtvého těla. Po pitvě bylo Leninovo tělo nabalzamováno jen provizorně, aby zůstalo v prezentovatelném stavu do pohřbu. Během doby, kdy bylo tělo vystaveno, k němu proudily davy lidí a snad tehdy vznikla myšlenka, že by se jeho tělo mohlo uchovat v tomto stavu trvale. Nezvyklého úkolu se ujali dva přední chemici, kteří vyvinuli speciální chemickou směs, jež měla udržet Leninovo tělo pohromadě a v původním tvaru. Ve skutečnosti však z Leninova těla zůstala jen vnější schránka, zatímco veškeré vnitřní orgány byly vyjmuty.
Údržba stojí miliony
V současné době Leninovo tělo prochází jednou za 18 měsíců zdlouhavou a náročnou údržbou, kdy musí být naloženo do speciální chemické směsi, která zajistí jeho konzervaci. Dnes je patrný její silně voskový vzhled, který naznačuje, že stav těla už rozhodně není ideální.
Je také třeba říci, že dnes není příliš jisté, do jaké míry je tělo ležící v mauzoleu skutečně původní. Odborníci, kteří o Leninovy ostatky pečují, přiznali, že kůži už dávno nahradili jiným materiálem, jelikož již příliš nepřipomínala to, co si pod pojmem lidské pokožky představíme my.
Přesun do bezpečí
Krátce po rozpadu Sovětského svazu se dokonce zvažovalo, že bude mauzoleum zcela zrušeno, ale nakonec se tak nestalo. Přitom Rusko slavnému vůdci stále dluží splnit jeho poslední přání – být pochován do hrobu své matky. Kdy to jeho tělu bude umožněno, zatím není jasné. Za dobu existence mauzolea tělo opustilo Rudé náměstí jen jedenkrát – a to v roce 1941 po útoku Německa na Sovětský svaz. Dělníci nejprve nad mauzoleem postavili ochrannou konstrukci, ale když hrozila invaze německé armády přímo do Moskvy, rozhodl Stalin, že bude bezpečnější Leninovo tělo převést na jiné místo. Nějakou dobu tedy torzo těla pobývalo v západosibiřském městě Ťumeň.
Po celé čtyři roky bylo tělo mimo Moskvu, ale o tomto faktu věděli jen zasvěcení. Mauzoleum totiž bylo uzavřené, ale před vchodem stála po celou dobu čestná stráž, jako kdyby se uvnitř mumie nacházela. Během čtyř let se tělu věnovalo množství specialistů, kteří pracovali na jeho konzervaci. Veřejnost se o utajeném převozu dozvěděla až na začátku devadesátých let.
Slavný soused
Po určitou dobu dokonce mauzoleum ukrývalo ostatky dvou slavných sovětských vůdců. Na nějaký čas vedle Lenina spočinul také nabalzamovaný Stalin po své smrti v roce 1953. Stalinovo počínání však bylo podrobeno značné kritice nejen ze strany jeho nástupce Nikity Chruščova a po pár letech komunistická strana rozhodla, že Lenin bude mít mauzoleum opět jen pro sebe. Stalinovy ostatky skončily v hrobě u kremelské zdi, kde jsou pohřbeni i další bývalí straničtí a státní vůdci SSSR, například Chruščovův nástupce Leonid Brežněv.
Kdy odpočine v pokoji?
Od pádu sovětského svazu se pravidelně objevují návrhy, aby bylo tělo pochováno, přičemž mauzoleum by se využilo k jiným účelům. Tato budova je totiž se sousedním pohřebiště vrcholných sovětských představitelů součástí světového dědictví UNESCO, a patří tedy k mimořádně chráněným památkám. Nicméně současný ruský prezident se netváří, že by mělo být stěhování Lenina v dohledné době realizováno. Rusko čelí řadě jiných výzev a přesouvání Leninova těla není na pořadu dne. Koneckonců mimo komunistický odkaz je mauzoleum také velkým tahákem pro turisty a není důvod, proč by se Moskva měla o tyto příjmy ochuzovat.
Lenin také stále zůstává symbolem Ruska a řada místních občanů jej vnímá jako jakýsi odkaz dělnické revoluce, což mnohým z nich může připadat atraktivním. Podle průzkumu, který v roce 2017 provedlo nezávislé sociologické centrum Levada, má na Lenina pozitivní pohled 56 procent Rusů. V průzkumech ohledně rušení mauzolea se většina dotázaných opakovaně vyjadřuje negativně a památku si přejí ponechat v současném stavu i s mrtvým tělem revolucionáře uvniř.
Rusko je nadále plné Leninových soch, což stojí v přímém kontrastu s Ukrajinou, kde v posledních letech sochy z vesnic i měst mizí. Je to pochopitelné, jelikož místní vnímají Lenina především jako symbol ruského útlaku, který i v posledních letech na Ukrajině dost zesílil. Z ukrajinských veřejných prostranství zmizelo přes 1300 Leninových soch a pomníků, což samozřejmě ruská strana označila za barbarské počínání.
Napiš komentář