Jídla, která jsou dílem náhody: Ne všechny kuchařské “pohromy” jsou skutečně špatné

Všichni jsme se už setkali s následky nepovedeného kuchařského experimentu – od sražených omáček přes přepálené maso až po zvláštní chutě. Ať už se vám nepovedl váš experimetn, nebo recept prostě nevyšel podle plánu, kreativita v kuchyni má svá rizika, a čím více času jí věnujete, tím více chyb samozřejmě uděláte. Totéž samozřejmě platí i pro úspěchy – čas od času se díky kulinářskému omylu podaří vytvořit něco výjimečného, kombinaci nebo texturu tak překvapivě fantastickou, že se rychle stane oblíbenou.

V historii vzniklo omylem nespočet jídel, včetně spousty těch, které dnes hrají v našem životě obrovskou roli – například chléb byl po tisíce let plochý, než jsme zjistili, že když necháte těsto na slunci, nakyne a můžete vytvořit skutečný bochník. Také pivo prý vzniklo nešťastnou náhodou při výrobě chleba, zatímco jedna z teorií o vzniku tofu tvrdí, že za něj může kuchař, kterému se omylem srazilo sójové mléko. Ukazuje se, že nutnost je možná matkou vynálezů, ale stejně tak i zvědavost a nešikovnost. Které pokrmy vznikly (šťastnou) náhodou?

Hranolky

Za hranolky prý můžeme poděkovat vesničanům ve francouzsky mluvící části Belgie. Obce žijící podél řeky zde tradičně chytaly malé ryby a smažily si je k večeři, ale v zimních měsících řeka zamrzala a odřízla je od přístupu k rybám. Místo toho vesničané používali brambory, které nakrájeli na malé kousky, aby vypadaly jako rybičky, a pak je usmažili.

Nanuk

V roce 1905 nechal jedenáctiletý Frank Epperson omylem přes noc venku sklenici s limonádou v prášku a vodou s dřevěným míchadlem uvnitř. Teplota klesla pod bod mrazu, a když se vrátil ven, objevil něco, co se od té doby považuje za první nanuk na světě. Pojmenoval ho Epsicle a začal je prodávat ostatním dětem ve svém okolí. V dospělosti Frank znovu představil nanuk v roce 1922, kdy je vzal na místní hasičský ples. Nepřekvapivě se těšila velké oblibě a následující rok si Epperson podal žádost o patent na své nanuky. 

Sušenky s čokoládovými kousky

Tyto sušenky jsou dnes jednou z nejoblíbenějších sladkých pochoutek na světě a předpokládá se, že vznikly náhodou v roce 1930, kdy Ruth Wakefieldová, spolumajitelka hotelu Toll House Inn v Massachusetts, upekla várku sušenek. Recept vyžadoval rozpustit pekařskou čokoládu, ale Ruth došla. Místo toho rozdrobila obyčejnou čokoládu v domnění, že se rovnoměrně rozpustí v těstě na sušenky – to se samozřejmě nestalo a vznikly tak křupavé a lepkavé sušenky, které milujeme.

Worcesterská omáčka

Naše oblíbená worcesterská omáčka je dalším základem domácnosti, o kterém se říká, že byl vynalezen náhodou. V roce 1835 se lord Sandys vrátil z Indie do Anglie a pověřil Johna Lea a Williama Perrinse, místní majitele drogerie, aby znovu vytvořili omáčku, kterou tam vyzkoušel. Původně doufali, že ji připraví pro lorda Sandyse a zbytek prodají, ale silná vůně je přiměla k tomu, aby ji ukryli ve sklepě, kde na ni dva roky zapomněli. Když ji znovu objevili, dobře zrála a změnila se v kvašenou omáčku plnou umami, kterou používáme dnes.

Jogurt

Vystopovat historii jogurtu není snadné – historici se domnívají, že se v Turecku vyráběl už v šestém století před naším letopočtem. Jeho vznik je však považován za náhodný; vypráví se, že dávno předtím, než se objevily dnešní nástroje a techniky na uchovávání potravin, středoasijští pastevci uchovávali přebytečné kozí mléko ve zvířecích žaludcích. Když tyto provizorní nádoby otevřeli, zjistili, že mléko zhoustlo a zkyslo díky výskytu dobrých bakterií.

Tarte tatin (jablečný koláč)

Podle legendy vytvořily tarte tatin sestry Caroline a Stephanie Tatinovy, které na přelomu 19. a 20. století vedly jeden francouzský hotel. Říká se, že Stephanie, šéfkuchařka z obou, byla roztržitá a zkaramelizovala některá jablka více, než měla v úmyslu. V obavě, že jsou spálená, a aby je nemusela vyhodit, se prý rozhodla dát na ně těsto a před podáváním je otočit.

Ústřicová omáčka

V roce 1888 byl Lee Kum Sheung zaneprázdněn provozováním stánku s jídlem v čínském městě Nanshui, když jako obvykle postavil na plotnu velký hrnec ústřicové polévky a nechal ji mírně vařit, připravenou pro své zákazníky v době oběda. Ačkoli nevíme, co ho vyrušilo, jeho pozornost se rozptýlila a on na ústřice zapomněl. Když si na ně o mnoho hodin později vzpomněl, stále se vařily a zredukovaly se na hustou hnědou kaši s hluboce pikantní chutí. Prodával ji svým zákazníkům jako ochucovadlo do rýže a byl to hit.

Chipsy

Příběh o náhodném vynálezu chipsů je další, který není třeba brát příliš vážně. V roce 1853 pracoval jistý George Crum v letovisku Saratoga Springs v New Yorku jako kuchař. Podle vyprávění dostal objednávku na smažené brambory, ale zákazník mu je vracel a stěžoval si, že jsou příliš tlusté. Aby byli spokojeni, přestal George brambory krájet a místo toho je nakrouhal na co nejtenčí plátky a usmažil, čímž vznikly chipsy. Je to dobrý příběh, o kterém se však v průběhu let vedou spory – ostatně recepty na chipsy existují už z počátku devatenáctého století, tedy ještě předtím, než se George stal kuchařem.

Mozzarella

Podle italské legendy vynalezl mozzarellu náhodou jeden sýrař. Říká se, že v sýrárně nedaleko Neapole spadlo sražené mléko do hrnce s vařící vodou a vznikla tak bohatá krémová pochoutka, která se od té doby stala jedním z nejoblíbenějších sýrů na světě. 

Ať už se jedná spíše o lidové vyprávění, nebo o skutečnost, ponaučení z příběhů je jasné; měli bychom se dvakrát zamyslet, než zavrhneme naše nepovedené kuchyňské experimenty.

ZDROJ: https://www.invia.cz/blog/pribehy-chuti-aneb-slavna-jidla-vznikla-hrickou-nahody/
ZDROJ obrázku: Autor/ka fotografie: Sebastian Coman Photography : https://www.pexels.com/cs-cz/foto/jidlo-talir-salat-italsky-3669501/

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *