Mít rezavé vlasy nebo naopak oplývat bílou pletí či pleší může být na některých místech světa považováno za značný hendikep. Když někdo vystupuje z davu, není to většinou něco pozitivního, ale naopak to takovému člověku může zadělat na pořádné potíže. Některé předsudky jsou zejména v méně rozvinutých oblastech natolik zakořeněné, že zde tito jedinci mohou zažívat skutečné peklo na zemi.
Albínem za trest
Průsvitná kůže a skoro bílé vlasy, k tomu někdy až rudě zářící oči. I v našich končinách by takový člověk způsobil minimálně značné pozdvižení, a co teprve v Africe, kde je to naprostá výchylka od normálu. Právě v těchto zemích často přetrvává řada zcela nesmyslných mýtů.
Jak vzniká albinismus?
Jedinec postižený albinismem jednoduše nemá dostatek hnědočerného pigmentu melaninu. Porucha vzniká tehdy, kdy dítěti předají gen albinismu oba rodiče. V Severní Americe a v Evropě postihuje přibližně jednoho z 20 tisíc lidí. V Africe se v některých zemích vyskytuje ale mnohem častěji a na vině je samozřejmě především plození dětí mezi příbuznými. Narodit se ale s touto poruchou v afrických státech je skutečně vstupenkou do pekla. Čekají vás jen samé nepříjemnosti, násilí, předsudky a všudypřítomný strach nebo pohrdání.
Zlo, které děsí
K rozšířeným pověrám tam totiž patří, že albíni představují „vtělené zlo“ a přinášejí zkázu, neštěstí a smrt. Podle mnohých jsou také méně inteligentní nebo spáchali v minulém životě něco strašného, za co teď trpí. Jinde se ale zase věří, že mohou vynikat léčivou mocí, a léčitelé je proto mohou využít při svých rituálech. Tyto rituály jsou však drastické a nezřídka kdy končí smrtí.
Cena za albína je vysoká
Smutné prvenství drží Tanzanie, kde každoročně zahyne nejvíc albínů. Bílá oběť má společnosti přinést bohatství a blahobyt a rybáři si jejich světlé vlasy vplétají do sítí, aby měli lepší úlovky. Bohužel ani po smrti přitom nemají světlí Tanzanci klid. Jejich hroby se běžně vykrádají a zloději si odnáší části těla jako cenné artefakty. Celá sada, tedy kompletní tělo, se prodává až za 75 tisíc dolarů (asi 1,7 milionu korun).
Bohužel ani v západní kultuře není vnímání albínů o mnoho lepší. V řadě evropských i amerických populárních děl se totiž například objevuje postava “zlého albína“, vykresleného jako darebáka s nekalými úmysly. Podobnou postavu si můžeme pamatovat například z díla Šifra mistra Leonarda nebo Matrix Reloaded.
I plešatí mají smůlu
U albínů to bohužel rozhodně nekončí. Například v mosambické oblasti Milange stačí, že jste plešatí. Domorodci totiž věří, že mezi plešatostí a bohatstvím existuje rovnítko, a dokonce se domnívají, že právě plešatí muži nosí v hlavě skutečné zlato. Vydolovat z lebky vzácný kov zvládne samozřejmě pouze znalý šaman, ale i kdyby se žádné nenašlo, zase tolik to nevadí, části mozku lze využít pro rituální účely a bohatství si přivolat. Docela šílené, že? Pokud zrovna vy vlasy nemáte, možná bude bezpečnější se této oblasti obloukem vyhnout.
Zrzci to také nemají lehké
Dnes tvoří rusovlasí jedinci asi 2 % světové populace a dlouho jejich rudé vlasy opřádala řada mýtů i v dnešních vyspělých evropských státech. Už například věhlasný učenec Aristoteles tvrdil, že existuje přímá spojitost mezi rezavými vlasy a zlou povahou. A ani později neměli zrzci život snadnější. Rudá kštice, ale také mateřská znaménka nebo pihy byly považováno za ďábelské, a zejména takové ženy byly tvrdě pronásledovány jako čarodějnice. A je třeba si říct, že některé z předsudků přetrvaly až do dneška.
Zrzavé ženy jsou prý vášnivější, ale naopak rezaví muži bývají opačné pohlaví méně atraktivní. Zbarvení vlasů ale samozřejmě nijak nemůže ovlivnit naši povahu nebo jiné vlastnosti. Má jej na svědomí recesivní gen MC1R, který ovlivňuje produkci červenohnědého pigmentu. Kromě jisté vzhledové jedinečnosti přináší takových jedincům také lepší schopnost efektivněji zpracovávat vitamin D. I proto se zrzci častěji vyskytují spíše v severských oblastech, kde slunce tolik není.
Levou rukou se psát nevyplácí
S předsudky se odedávna potýkají i leváci, přitom dnes již víme, že s dominantní levicí se rodí přibližně každý desátý člověk. Právě levorukost se po dlouhou dobu spojovala s ďáblem. Není tedy divu, že právě v Bibli se narážek na šťastnou pravou stranu objevuje asi sto, zatímco 25 zmínek poukazuje na neblahé události spojené s levicí.
I jiná náboženství se k levé ruce staví dost rezervovaně. K nim patří například i islám, kde je levá ruka vždy spojena se vším nečistým, což je dáno i historickým zvykem, kdy se levá ruka a voda používaly místo toaletního papíru.
Dokonce i čeština má překvapivě mnoho odkazů na neblahou levou ruku. Pokud někdo jedná nečestně, bez okolků je označujeme za „leváka“, je-li někdo nešikovný, „má obě ruce levé“, a pokud se nám nedaří, říkáme, že jsme „vstali levou nohou“.
Není to ani tak dávno, co rodiče na sílu přeučovali své děti, které se pokoušely psát levou rukou. Dnes už ale víme, že se tím narušuje přirozený vývoj nervové soustavy a může to vést k řadě zdravotních komplikací. Za vznikem leváctví stojí geny, ale pravděpodobně i jiné faktory, které se objevují během těhotenství. Přesnou příčinu leváctví tak nadále halí tajemství, a proto je možná stále tolika lidem poněkud podezřelé.
ZDROJ: https://en.wikipedia.org/wiki/Persecution_of_people_with_albinism, 100+1 zahraničních zajímavostí
ZDROJ obrázku: Fotografie od uživatele Deyon Gandonu (Deyonprays) ze služby Pexels
Napiš komentář