Člověk je nejinteligentnější organismus na této planetě. Proč ale právě on? Co způsobilo, že se jeho mozek rozvinul tak, že dokázal daleko předčit jiné živočišné druhy? Jakto že i šimpanz, lidský nejbližší příbuzný, nedisponuje ani zlomkem mentální kapacity člověka? Důvodem je hned celá řada „náhod“, které v historii vedly k tomu, že se lidský druh začal rozvíjet daleko rychleji a progresivněji než jakákoliv jiná bytost na této planetě.
Maso pomohlo
Jednou ze zásadních událostí byl přechod na masitou stravu. Tu naši předkové začali konzumovat asi před 2,6–2 miliony lety. Důvodem je to, že u býložravých druhů není třeba k sehnání potravy zapojit tolik inteligence. U těch masožravých je tomu jinak. Ulovit kořist již vyžaduje určité schopnosti, plánování a přemýšlení. Zvlášť pokud nevynikáte ničím jiným – a to pravěký člověk určitě nevynikal. Neměl rychlost, sílu ani zuby dravých živočichů, takže musel o to více zapojovat mozek.
Dodnes není jasné, zda zvětšený mozek vedl k požadavkům, které byly splněny konzumací masa, nebo jestli to bylo právě pojídání masa, které zapříčinilo zvětšování mozku. Přesto existují důkazy, že mezi zvýšením podílu masa v potravě a velkým mozkem souvislost existuje. Navíc pojídání masa prý také zkracovalo dobu kojení, což předkům umožnilo množit se rychleji a expandovat tak dále.
Klimatické změny
Masožravých živočichů je samozřejmě celá řada a zdaleka ne všichni vynikají prudkou inteligencí. Proto je jisté, že jen samotná konzumace masa duševní rozvoj neumožnila. Na zvětšování mozku našich dávných předků měly pravděpodobně vliv i klimatické změny. Podle výzkumů se totiž zdá, že největší růst mozku byl evidován právě v době, kdy také zároveň byly největší výkyvy klimatu. Je možné, že právě dramaticky se měnící podmínky vytvářely větší tlak na rozvoj inteligence a dalších schopností. Druhy se jednoduše musely buď přizpůsobit, nebo vyhynuly.
Společenský život
Evoluční tlak na zvětšování mozku byl zcela jistě zapříčiněn i životem ve skupinách a spoluprácí mezi jejími členy. Tento závěr podporuje řada studií, které potvrzují, že živočichové s větším mozkem žijí často ve větších skupinách. Sice toto pravidlo neplatí ve sto procentech případů, některé pokusy ale ukázaly, že spolupráce skutečně může vést ke zvětšování mozku. Jestliže totiž trávíte čas ve větší skupině, vyplatí se vám pamatovat si spoustu informací o tom, kdo je kdo, kdo komu velí, co je váš úkol apod. I díky tomu se v mozku rozšiřují některé kapacity, které by jinak zůstaly zakrněné. To vše vede ke zvyšování kapacity a průměrné velikosti mozku.
Genetika
Nepopiratelnou roli ve vývoji inteligence má však také genetika. Správné genetické mutace jsou jedním z klíčů k tomu, proč je dnes lidský druh tak úspěšný. Právě díky nim se dnes chodíme dívat na šimpanze do zoo, a ne oni na nás. Ale kolik takových mutací muselo nastat? Na tuto otázku zatím vědci hledají odpověď. Ačkoli se šimpanz od člověka liší zhruba ve 4 % svého genomu, většinu z tohoto čísla tvoří sekvence, které nekódují žádné proteiny.
U velké části genomu zatím není známo, co který gen umí a za co je odpovědný. Nelze tak ani spolehlivě říct, jakou roli hrál během evoluce. Některé poslední studie ale naznačují, že takových mutací možná nebylo potřeba zas tak moc, jak bychom mohli předpokládat.
Jak pracuje mozek
Pokud porovnáme mozky u makaků, šimpanzů a lidí, zjístíme, že největší rozdíly se nacházejí v části mozku zvané prefrontální kůra, kde se funkce genů měnila v průběhu života jinak u lidí a jinak u našich zvířecích příbuzných. Dále ale bylo odhaleno, že tyto odlišnosti má na svědomí jen několik řetězců molekul zvaných microRNA. Právě změna v těchto regulačních mechanismech mohla způsobit rozsáhlé změny ve stavbě živočichů a mohla být také hlavní příčinou rychlé evoluce lidského mozku.
Zvýšení IQ
Možnostmi zvýšení inteligence se zabývá řada vědeckých prací. Jedna z nich například odhalila to, že změna jediného písmene genetického kódu na určitém místě v genu HMGA2 má měřitelný vliv na inteligenci. Lidé, kteří mají na tomto úseku písmeno C místo T, mají o něco větší mozek a vyšší IQ zhruba o 1,29 bodu. Pokud navíc někdo zdědil variantu genu s písmenem C od obou rodičů, byl efekt na jeho IQ dvojnásobný. Zdá se tedy, že propastný rozdíl v inteligenci člověka a šimpanze může být dán jen několika šťastnými „náhodami“, které nám genetický kód změnily natolik, že jsou naše schopnosti s těmi opičími zcela neporovnatelné.
Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Evolution_of_human_intelligence
Zdroj obrázků: Pixabay
Napiš komentář