Tajemný Tesla. Vynalezl ničivou zbraň nebo je to konspirace?

Nikola Tesla je dobře všeobecně známý a považuje se za jednoho z nejvýznamnějších vynálezců všech dob. Tento původem srbský inženýr byl za svého času vnímán jako podivín a trošku zvláštní osoba a svou tajemnou auru si donesl až do současnosti. Kolem jeho osobnosti se totiž točí řada mýtů a legend, z nichž mnoho hraničí až s konspiračními teoriemi.

I když je za největšího génia bývalého milénia považován renesančního umělce Leonardo da Vinci, mezi velmi význačné osobnosti bezpochyby patří také Nikola Tesla, rodák z vesnice Smiljan v dnešním Chorvatsku, který se narodil v roce 1856 do srbské rodiny. Jako by to byl přesně sehraný moment, narodil se právě do doby, která poprvé začala objevovat taje elektrotechniky. Na objevech, které se tenkrát udály, do značné míry stále stojí i dnešní moderní civilizace. A je pravdou, že nebýt Tesly, dost možná by lidstvo zdaleka nedosáhlo takové úrovně technologického pokroku, která je pro dnešní dobu typická.

Tesla zájem o vědu a fyziku prý projevoval již na základní škole. Postupně si na konto připsal neuvěřitelných sedm set vynálezů a bezmála čtyřicet tisíc odborných prací technické dokumentace. V každé učebnici fyziky se dnes například dozvíme, že vynalezl indukční motor, vysokofrekvenční transformátor alias Teslovu cívku a objevil vícefázový střídavý proud. Jenže to ani zdaleka není vše – vlastně to zde teprve začíná. Stál u zrodu dálkového ovládání, ale třeba také neonového světla či bezdrátového přenosu a snad dokonce tušil, že se jednou zrodí i něco podobného dnešnímu internetu. Pokud ale chceme být fér, ne vždy byl úplně prvním původcem dané myšlenky. Například indukční motor již dva roky před ním vynalezl Ital Galileo Ferraris, jenže svůj vynález si nenechal patentovat, a proto se dnes o něm nikdo neučí.

Za jediný ryze Teslův objev je tedy možné označit pouze rádiové ovládání – nicméně to nijak nesnižuje jeho vliv a význam pro celosvětovou vědu. Je označován za vědce, který předběhl svou dobu o celé jedno desetiletí. Zabýval se dosud neprozkoumanými oblastmi, bez jejichž poznání bychom dnes pravděpodobně nemohli používat rádiovou komunikaci, televizní vysílání, ale ani drony, roboty či elektromobily.

Kdo byl doopravdy?

Jak už to však u velkých osobností bývá, jeho genialita a přínos byl vykoupen mimo jiné tím, že byl považován za podivína a člověka, který je v praktickém životě poněkud nepoužitelný. Třebaže si Tesla jen u amerických úřadů zaregistroval 112 patentů, nevynikal právě svými podnikatelskými schopnostmi a plody svého výzkumu obvykle nedovedl představit tak, aby z nich skutečně mohl komerčně těžit. Vlastně byl skoro celý život zadlužen. Jeho přátelé a spolupracovníci si jej pamatovali jako zvláštního patrona, který neměl úplně rád společnost a raději se držel bokem. Neměl žádný vážný vztah se ženou a nikdy se neoženil, prý mu bylo dokonce nepříjemné se jiných lidí dotýkat. Lásku ale věnoval ptákům. Měl například oblíbenou bílou holubici, která k němu létala krmit se na parapet. Když pak uhynula, prý mu to doslova zlomilo srdce. 

Konspirace a dohady

Jen málokterou slavnou osobnost i tolik let po její smrti obklopuje takové množství konspirací. Nejčastěji se lze setkat s teorií, že mezi stovkami Teslových vynálezů byly i ty, které se podařilo před veřejností utajit. Mělo jít například o projekt nevyčerpatelného zdroje energie, kterého se ale měla zmocnit americká vláda a využít jej pro vlastní účely.

Tesla se již dávno před tím, než to vůbec začal být problém, vymezoval proti úhelným elektrárnám a fosilním zdrojům energie. Namísto toho byl přesvědčen, že pod zemským povrchem je možné najít netušené zásobárny nevyčerpatelné energie.

Neúspěšný projekt

V roce 1901 byla na newyorském Long Islandu postavena sedmdesát metrů vysoká experimentální stanice známá jako Wardenclyffe Tower, odkud Tesla chtěl vysílat zprávy přes Atlantik. Doufal, že by pro tento účel mohl využít dříve patentovaný vysokofrekvenční transformátor, tzv. Teslovu cívku. Projekt však záhy ztroskotal. Nedařilo se záměr uskutečnit a Tesla přišel o podporu a důvěru bankéře Johna Pierponta Morgana, který ho finančně podporoval. Bez peněz se v experimentech nedalo pokračovat. Možná ale dobře, že se v pokusech nepokračovalo, dnes už víme, že by nikdy neuspěl. Tesla zřejmě nesprávně pochopil princip elektromagnetických vln.

Smrtící paprsek

Život vynálezce pak nevedl zrovna dobrým směrem. Jeho sláva byla tatam a poslední roky strávil po hotelech, kde si vždy balil kufry dříve, než jej sami vyhodili pro nezaplacené účty. V roce 1943 pak našli zaměstnanci hotelu New Yorker v pokoji číslo 3327 Teslovo tělo a zbylo po něm jen spousta kufrů plných technických poznámek. Jenže zpět do Bělehradu, kde jsou některé poznámky vystaveny, rozhodně nedorazily všechny a dodnes se spekuluje, kam se ten zbytek poděl. Hovoří se například o tom, že skončily v rukou americké vlády.

Tesla zemřel uprostřed druhé světové války, takže je jasné, že jeho poznámky mohla americká vláda vnímat jako možnost odhalit něco, co by v bojích třeba mohlo pomoci. Nejčastěji se zmiňuje, že se zámořská velmoc pokoušela získat podrobnosti o tzv. paprsku smrti. Jednalo se o projekt, kterým se podle všeho Tesla zabýval v posledních letech života a často o něm hovořil. O této elektromagnetické zbrani spekulovali v 30. letech i další vědci, ale dodnes není žádný důkaz, že by něco takového skutečně existovalo.

Jen tři týdny po Teslově smrti John Trump z Massachusettského technologického institutu prozkoumal vynálezcovy pracovní dokumenty a podle něj z nich nebylo možné vyvodit žádné konkrétní závěry. Jenže toto prohlášení rozhodně spekulace neuklidnilo, spíše naopak. Někteří dodnes tvrdí, že vláda skutečný obsah pozůstalosti záměrně zatajila. Přesto nejde z tohoto usuzovat, že Tesla skutečně vynalezl nějakou funkční zbraň. Vzdáleně podobný projekt, tedy laserové dělo, americké námořnictvo představilo teprve v roce 2014 a není pravděpodobné, že by zrovna toto mělo být Teslovým „tajným projektem“. Přesto si stále mnoho jiných lidí myslí, že Teslův odkaz stále něco skrývá. Zda to tak je, nebo ne, se už asi nikdy nedozvíme, ale přesto jeho příběh fascinuje.

ZDROJ: https://www.smithsonianmag.com/history/the-rise-and-fall-of-nikola-tesla-and-his-tower-11074324/

ZDROJ obrázku: Pixabay

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *