Světově proslulá divadla a opery. Kde můžete zažít ten nejintenzivnější umělecký zážitek?

Divadelní představení byla vždy velmi oblíbenou formou umění, která má své obdivovatele dodnes. I když už máme snadno dostupné filmy a jiné formy zábavy, lidé se stále rádi nechávají unést příběhem, který se na divadelních deskách odvíjí přímo před jejich očima. Které divadelní budovy jsou ty největší a nejhonosnější?

Sydney Opera House, Austrálie

Když se řekne Sydney, jen málokdo si jej dnes dovede představit bez jeho dominanty – budovy Opery, která stojí v přístavu Port Jackson. Architektonickou soutěž na podobu Sydney Opera House vyhlásila vláda Nového Jižního Walesu už v roce 1956. Do tohoto konkurzu se přihlásilo na 230 návrhů, nakonec se ale vítězem stal v podstatě outsider, návrh nepříliš známého dánského architekta Jørna Utzona. Jeho návrh porotu oslovil natolik, že mu dali šanci, i když ve světě architektury neměl věhlasné jméno. Stavba tedy započala roku 1959 a byla dokončena v roce 1973. První představení se zde odehrálo 28. září 1973, ačkoliv oficiální otevření si počkalo na královnu Alžbětu II., která tak učinila až 20. října téhož roku.

Stavba této nádherné budovy se přitom neobešla bez potíží. Dokonce sám architekt se na stavbě opery přestal podílet už v roce 1966, a to proto, že její budování provázely neustálé spory během výstavby. Náklady na stavbu se z původních 7 milionů australských dolarů vyšplhaly na rekordních 102, a navíc ne vždy byly zcela respektovány architektovy plány. Opera je natolik významnou budovou, že byla zapsána na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. Pyšní se expresionistickým designem a zahrnuje celkem pět hlavních sálů, výstavní síň, nahrávací studio a restaurace.

Royal Albert Hall, Londýn, UK

Royal Albert Hall lze najít v Kensingtonu v Londýně a tradičně se zde konají nejvýznamnější koncerty a jiné kulturní akce. Hala je pojmenována po princi Albertovi, který byl oddaným manželem britské královny Viktorie. Poté, co se roku 1851 konala v londýnském Hyde Parku Světová výstava, kvůli které byl vybudován Crystal Palace, rozhodl se princ Albert nechat vystavět několik budov, které měly být určeny právě pro kulturní události a pobavení veřejnosti.

Slavnostního otevření Albert Hall proběhlo v březnu roku 1871, ale sám Albert se jej nedožil. Hala má oválný tvar o rozměrech 90 na 80 metrů, v minulosti se sem vešlo 8000 až 12 000 lidí, dnes je ale kapacita omezena na 5272 sedících diváků.

Na obvodu haly je terakotový vlis, který má odkazovat na triumf vědy a umění. Francis Fowk a Henry Scott, kteří budovy navrhovali, se snažili inspirovat starými amfiteátry. Největší zajímavostí byla nejspíš obrovská skleněná střecha v kovovém rámu, která sahá až do výšky 45 metrů. Střecha musela být smontována v Manchesteru a až poté po dílech dopravena do Londýna. Jenže náročné architektonické řešení mělo hned několik nevýhod. Skrz střechu do budovy nepříjemně pražilo slunce, ale také způsobovala ozvěnu, což není u hudebních děl zcela ideální situace.

Odeon Heroda Attiky, Athény, Řecko

Odeon neboli zastřešený amfiteátr byl zbudována roku 161 n. l. na popud Herodese Attikose. Tento významný starořecký politik, řečník a mecenáš mimo jiné vyučoval budoucího císaře Marca Aurelia. Hlediště amfiteátru bylo vytesáno do skály, vepředu se tyčila třípatrová fasáda z oblouků a nahoře byla dřevěná střecha z cenného cedru libanonského. Víme, že se zde odehrávaly koncerty, soutěže či festivaly uměleckého přednesu a amfiteátr dokázal pojmout až 5000 návštěvníků.

Odeon takto fungoval až do roku 267, kdy byl ale zničen nájezdy Herulů, východogermánského kmene pocházejícího z jižní Skandinávie. Koncerty v něm byly znovu obnoveny až v 50. letech 20. století, kdy byl Odeon zrekonstruován, a to mimo jiné s pomocí pentelického mramoru, který na slunci vydává zvláštní zlatavou záři. Od té doby se zde od května do října každého roku odehrává athénský festival i mnohá mezinárodní vystoupení.

Metropolitní opera, New York, USA

Metropolitan Opera Company v New Yorku byla postavena roku 1880, a měla se stát alternativou k již existujícímu opernímu domu Academy of Music. Měla sloužit primárně nižším společenským vrstvám, aby i ony mohly mít přístup ke kultuře. Jenže takový nový sál samozřejmě musel předčit ten stávající, a díky tomu na Manhattanu ve čtvrti Upper West Side vyrostla budova Metropolitní opery neboli Met.

Představuje největší organizaci klasické hudby v USA, kde se každoročně odehraje neuvěřitelných 220 operních představení. Některá vybraná jsou dokonce promítána na velkoplošné obrazovce na slavném náměstí Times Square nebo se živě vysílají do kin či divadel po celém světě. Kapacitu má až okolo 3800 sedadel a zároveň patří k nejdůležitějším světovým operním scénám, kde vystupuje řada proslulých domácích i zahraničních umělců.

Carnegie Hall, New York, USA

Další slavná newyorská divadelní budova – Carnegie Hall – je zejména koncertní síní, která se zaměřuje na produkci vážné hudby. Lze ji navštívit na Sedmé Avenue na Manhattanu a své jméno má po Andrewovi Carnegiem, což byl jeden z největších ocelářských magnátů a tuto stavbu zafinancoval. Využívat se začala už v dubnu 1891, ale slavnostně byla otevřena až 5. května koncertem, který dirigoval ruský skladatel Petr Iljič Čajkovskij. Roku 1893 zde pak měla světovou premiéru Novosvětská symfonie Antonína Dvořáka.

Budovu, která byla vystavěna v italském renesančním stylu, navrhl architekt William Tuthill. Carnegie ji vlastnil až do roku 1925, ale následně byla nabídnuta k prodeji Newyorské filharmonii, která v ní měla nejvíce koncertů, ta ale odmítla. Na pořadu dne tedy byla i možná demolice budovy, protože na daném místě byl v plánu také nový mrakodrap. To se však nelíbilo celé řadě lidí a zvedla se vlna mohutného odporu. Carnegie Hall tak byla zachráněna a poté proběhla její rekonstrukce, po které si ale lidé stěžovali na zhoršenou akustiku. Až v roce 1995 se přišlo na to, že problémy způsobovala betonová deska pod jevištěm. Ta je dnes již odstraněna a návštěvníci si mohou opět užívat nerušený zážitek z hudby.

La Scala, Milán, Itálie

Slavný milánský operní dům La Scala má rozhodně také věhlas, který může soupeřit i s Metropolitní operou v New Yorku nebo Vídeňskou státní operou. Jeho jméno je odvozeno od kostela Santa Maria della Scala, na jehož místě bylo divadlo postaveno. Sezona je v divadle tradičně zahajována dne 7. prosince. V roce 1838 byla budova rekonstruována a následně znovu mezi roky 1943 až 1946 poté, co byla těžce poškozena při leteckém útoku.

Bolšoj těatr, Moskva, Rusko

Divadlo bylo postaveno na místě bývalého Petrovského divadla, které roku 1805 zničil požár. Tzv. Velké divadlo bylo slavnostně otevřeno dne 18. ledna 1825 a zpočátku hostilo pouze díla ruských autorů, například Petra Iljiče Čajkovského nebo Sergeje Rachmaninova.

V roce 1853 zničil vnitřní výzdobu divadla požár, ale architekt Alberto Cavos při rekonstrukci divadla navrhl ještě honosnější prvky, které se zachovaly až dodnes. Během 2. světové války zasáhla budovu německá bomba, ale podařilo se jej zdařile opravit a dodnes patří mezi nejkrásnější divadelní stavby na světě.

ZDROJ: Časopis EPOCHA, vydavatelství Rf-hobby

ZDROJ obrázku: Autor/ka fotografie: Nathan Salt: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/mesto-osoba-budova-australie-3386600/

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *