Osvětim – památník nacistických hrůz

Místa, které by měl každý v životě vidět, bývají většinou města vyhlášená svou krásou, neporušené kouty přírody nebo pozoruhodné lidské stavby. Bohužel však bychom měli alespoň jednou v životě vidět i místa, která jsou připomínkou nejstrašnějších okamžiků v dějinách lidstva. Návštěvu těchto míst bychom neměli opomenout proto, aby památka zavražděných nezmizela a vzpomínka na zločiny zůstala stále živá jako varování pro budoucí generace.

Takovým místem je památník bývalého koncentračního tábora Osvětim-Treblinka (Auschwitz-Birkenau), ležící asi šedesát kilometrů západně od Krakova.

První tábor byl zřízen nacistickým Německem v roce 1940 na místě původního vězení pro polské důstojníky. Původní areál, zvaný Auschwitz I byl v roce 1941 rozšířen o vyhlazovací tábor Birkenau (Auschwitz II) podle vesnice Březinka. Ten patřil mezi největší nacistické vyhlazovací tábory. Má se zato, že v tomto táboře zabili nacisté více jak milion osob. Z toho asi 90% byli Židé v rámci konečného řešení židovské otázky.

Naše prohlídka by měla začít v původním táboře v Osvětimi (Auschwitz I), u slavné brány s nápisem „Arbeit macht frei“. Mezi zdejšími 16 bloky se nachází blok 11, který sloužil jako vězení, v němž byli vězni mučeni k smrti za prohřešky proti řádu tábora. Právě v tomto bloku nacisté poprvé vyzkoušeli použití smrtícího plynu Cyklon B pro masové zabíjení lidí. V roce 1941 zde byla vybudována plynová komora, kde bylo zavražděno více jak 60 000 vězňů. Tato komora ještě stojí jako dokument nacistických hrůz.

Druhý tábor, Auschwitz II-Birkenau byl určen jako tábor pro „konečné řešení“. Byla sem zavedena vlastní kolej a vytvořena rampa, nyní známá jako symbol celého tábora. V pozadí byly vystavěny plynové komory, maskované jako sprchy, společně se čtyřmi pecemi na spalování těl. V tomto táboře bylo údajně zavražděno nejméně 700 000 lidí. Zbylé oběti tábora zemřeli na podvýživu, nemoci nebo byli zabity příslušníky SS, kterých pracovalo v táboře na 6 000. Z tohoto strašného místa se do dnešních dnů zachovaly převážně obvodové zdi, protože s blížícím se koncem války se vedení tábora pokusilo zahladit všechny stopy.

Méně známý, ale rozhodně hodný návštěvy, je pracovní tábor Auschwitz III-Monowitz, známý jako Buna. Tento tábor byl přistavěn k halám na syntetický benzín a různé chemikálie koncernu I.G.Farben se záměrem využít otrocké práce vězňů pro provoz továrny. Pracovníci zde byli drženi ve strašných podmínkách a slabší byli pravidelně posíláni na smrt do Birkenau. Zdejší výroba se však nikdy nestala efektivní a to zejména kvůli neustálým sabotážím, jako jediného možného odporu vězňů.

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *