Oblast italského Toskánska, kde Pienza leží, to je malebná krajina připomínající krásně udržovanou zahradu i starobylá městečka s úzkými uličkami, kde se zastavil čas. Pienza by mohla být jedním z takových městeček, nebýt toho, že právě zde se narodil Silvio Piccolomini, pozdější papež Pius II. Tento v pravdě renesanční člověk snil o vybudování ideálního nádherného renesančního města.
Proto pověřil slavného architekta Bernarda Rosselliniho, aby zbořil jeho skromné rodiště, které se do té doby jmenovalo Corsignanio, a znovu jej postavil pod jménem Pienza. Tím se stal Pius II nesmrtelný, protože toto vzorové renesanční městečko, které bylo zapsáno na listinu světového kulturního dědictví UNESCO, nese navždy jméno našeho renesančního papeže. Městečko mělo být papežským sídlem a místem jeho letního odpočinku.
Na stavbu se vynaložily obrovské peníze, avšak papež brzy zemřel. Naštěstí architekti stačili do jeho smrti dokončit katedrálu, papežskou rezidenci a hlavní náměstí obklopené paláci. Tento základ města, ztělesnění Piova snu, velké náměstí Piazza Pio II., noblesní paláce a impozantní katedrála, dnes tvoří srdce jednoho z nejmalebnějších italských městeček. Při jeho návštěvě vás na první pohled zaujmou krásné uličky ozdobené květinami s výhledem do nádherné okolní toskánské krajiny, kterému dominuje nečinná sopka Monte Amiata.
Pienza je jediné městské centrum v Itálii, které přežilo staletí dokonale zachovalé. Natolik, že si ji režisér Franco Zeffirelli vybral jako dějiště svého filmu Romeo a Julie, i když měl nabídku natáčet přímo ve Veroně. V Pienze nemusel nic měnit. Každý kámen již dokonale stál na svém místě.
Městečko je také známé svou výrobou ovčích sýrů. Už ve středověku se do Říma dováželo toskánské pecorino, pikantní sýr. Jeho nejrůznější varianty ochutnáte nejlépe právě v Pienze. Nezapomeňte ochutnat především pecorino obalené v popelu nebo v listech ořešáku. Jeho lahodná chuť spolu s úžasnou atmosférou městečka možná bude jedním z důvodů, proč se do Pienzi budete muset ještě alespoň jednou vrátit.
Napiš komentář