Italské Orvieto, dóm sahající do nebe a studna až do pekel

Asi 100 kilometrů severozápadně od Říma leží historické Orvieto, jedno z nejkrásnějších italských měst. Snoubí se zde krásná příroda s lidským uměním. Město totiž bylo vystavěno na skále tvořené sopečnými vyvřelinami – tufy ve výšce 308 m.n.m. Město uvidíte už z velké dálky, zejména tehdy, když sluneční světlo ozáří gotickou fasádu dómu, největší dominantu města.

Čas od času našli ve městě útočiště i papežové. V letech 1262-1264 zde žil papež Urban IV a v roce 1527 se sem po vyrabování Říma německými lancknechty uchýlil Klement VII. Díky své poloze bylo totiž Orvieto jediným bezpečným místem v římském okolí. Klement VII. také přišel s myšlenkou vyhloubit studnu, protože v případě dlouhého obléhání byla vody jediným velkým problémem. Vznikla tak orvietská studna, ukázka vrcholného stavitelského umění té doby. Byla totiž vyhloubena do místního tufového podloží až do hloubky 53 metrů. Šířka studny je téměř 13,5 metru a její specialitou jsou dvě spirálová schodiště, umožňující pohyb oslů a mul, kteří vodu ve vědrech nosili. Schodiště tvoří 248 nízkých schodů a světlo na něj dopadá skrz 72 velkých oken. Při návštěvě studny na vás dýchne tajemno, zvlášť když si představíte, že lidé si sestup do jejího nitra kdysi spojovali se sestupem do samotných pekel.

V roce 1236 zřídil papež Řehoř XI. ve městě Studium generale, kde v letech 1261-1265 učil i Tomáš Akvinský.

Stavba slavného Dómu v Orvietu započala na konci 13. století a trvala více jak 300 let. Chrám je proto kombinací románského, gotického a vrcholně renezančního slohu. Papež Lev XIII. o něm prohlásil, že je to „zlatá lilie italských katedrál“. Největším lákadlem katedrály je bezpochyby cyklus fresek zobrazující konec světa. Fresky pokrývají plochu bezmála 305 čtverečních metrů zdí a stropů uprostřed dómu. Fresky se pravděpodobně staly inspirací pro Michelangelův Poslední soud ve vatikánské Sixtinské kapli., namalovaný o půlstoletí později. Na druhé straně o nich Leonardo da Vinci prohlásil, že jejich postavy mu připomínají pytle „nacpané ořechy“.

Pod Orvietem vedou skrz sopečnou horninu labyrinty tunelů, chodeb a jeskyní, z nichž mnohé pocházejí ještě z dob Etrusků. Poznat toto historické podzemí staré více jak 3 000 let není v Orbietu žádný problém. Místní turistické informační centrum vám může prohlídku zajistit.

Historie města je spojena s pěstováním vína. Proto Orvieto patří k nejstarším vinařským městům na světě. V některých z novějších chodeb se vyrábělo známé bílé a sladké orvietské víno Muffato de La Sala, které i dnes můžete sehnat v obchodech po celém městě. Toto víno, dnes pěstované v okolí Orvieta, bylo dokonce navrženo na titul nejlepšího sladkého vína roku 1998. Jeho tajemství tkví v tom, že se hrozny nechávají déle zrát, až se na nich začne tvořit ušlechtilá plíseň. Vylisované víno má pak naprosto jedinečnou chuť.

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *