Praha je naším hlavním městem a mnozí jistě nekriticky budou tvrdit, že je také nejkrásnějším hlavním městem Evropy, ne-li celého světa. Byť jde o skutečný klenot, takový závěr by byl možná až příliš troufalý, ale nelze popírat, že krásy Prahy fascinují snad každého, kdo ji někdy navštívil. I pokud patříte k rodilým Pražákům, možná o svém rodném městě neznáte všechny podrobnosti a tyto zajímavosti vás třeba i překvapí.
Stověžatá Praha? Kdeže, daleko více
O Praze se říká, že je stověžatá. Tento přívlastek jí dal na počátku 19. století Josef Hormayer, ale ani on se úplně netrefil. Ve skutečnosti lze v Praze najít více než jen stovku věží. Jako první se v 19. století pokusil pražské věže spočítat matematik a filozof Bernard Bolzano, který se dopočítal do číslovky 103, ale nebral přitom do úvahy vodárny a soukromé domy. Později, na počátku 20. století, se po počtů dala parta milovníků Prahy, kteří napočítali dokonce okolo 400 věží. Zatím poslední oficiální číslo poskytla Pražská informační služba. Ta odhaduje, že počet věží a věžiček se šplhá minimálně k číslu 500. Je však otázkou, co všechno za věže považovat lze a co už ne.
Rekordman mezi hrady
Základy Pražského hradu byly položeny již v 9. století a od té doby toho zažil docela dost. I dnes je jednou z nejžádanějších turistických atrakcí Prahy, a to ne omylem – je totiž rekordmanem ve svém oboru. Dokonce má své místo i v Guinessově knize rekordů, kde je zapsán jako vůbec největší hradní komplex na světě. A turisté to dobře vědí, proto je také nejnavštěvovanější památkou nejen Prahy, ale i celého Česka.
Vysoká, ale škaredá
Žižkovský televizní vysílač má své milovníky i odpůrce, jisté je, že vzbuzuje vášně na mnoha frontách. V České republice nenajdete vyšší vyhlídkovou plošinu, takže pohled na město je z ní skutečně dechberoucí. Pokud vám zrovna vyjde hezké počasí, můžete klidně dohlédnout až 100 kilometrů daleko. Jenže mnozí se nějak nedovedou srovnat se vzhledem vysílače – a podle řady světových žebříčků patří k nejodpudivějším stavbám světa.
Kašna, která ne a ne najít domov
Snad žádná kašna se nestěhovala tolikrát jako ta Wimmerova. Zcela původně stála na dnešní Národní třídě, odkud ale byla přemístěna na nedaleké Betlémské náměstí a následně putovala pro změnu do parku před pražským Hlavním nádražím do Vrchlického sadů. Ani zde ale nenašla své trvalé působiště, protože v roce 1951 se toto novoklasicistní dílo přestěhovalo na Uhelný trh. Jak dlouho zůstane zde?
Přemostěná Vltava
Pokud do Prahy někdy zavítáte a budete mít času nazbyt, vypravte se na plavbu po proudu Vltavy a během kochání se nádhernou vyhlídkou zkuste také počítat mosty, pod kterými projedete. Pokud se dopočítáte až čísla 13, dostali jste se na dosah naprostému unikátu. Nad sebou totiž budete mít unikát – historicky první pražský železniční most přes Vltavu, druhý nejstarší stojící pražský most a také vůbec nejdelší železniční a celkově třetí nejdelší most v Česku – to je unikátů, že?
Navíc ještě do roku 1910 byl dokonce nejdelším mostem v Evropě a stále se řadí k těm nejdelším železničním mostům ve střední Evropě. I tohoto rekordmana lze najít v Praze. Jedná se o Negrelliho viadukt, který se táhne od Masarykova nádraží, kolem Florence přes Karlín a Štvanický ostrov až do městské čtvrti Bubny. Na výstavbě tohoto mostu se v letech 1845–1849 podílelo na 3 000 českých, německých i italských dělníků. Most byl však na svou dobu navržen velmi progresivně, což se ukázalo také v roce 2002, kdy bez potíží přestál i ničivou pražskou povodeň.
Matička Praha
Dodnes spolehlivě nevíme, jak vlastně Praha ke svému jménu přišla. Velmi častý výklad hovoří o tom, že se jedná o odvozeninu od slova práh. Ať už je myšlen ten domovní, nebo říční, obojí by dávalo jistý smysl. Rozkvět metropole totiž začal právě nad říčním prahem, který se nachází poblíž Karlova mostu. Podle jiné verze může za všechno slovo pražiti nebo také prahnouti, protože město mělo být založeno na vysychající břidličné půdě, na návrší nynějších Hradčan.
Náměstí Míru plné rekordů
Stanice metra Arsenalna v ukrajinském Kyjevě se nachází rekordních 105,5 metrů pod zemí. Český rekord tak nemůže Kyjevu konkurovat, ale i tak je zastávka na náměstí Míru se svými 53 metry pod zemí nejhlubší stanicí metra naší metropole. Má rovněž nejdelší eskalátory o délce 87,2 metrů.
Úzká, a ještě se semafory
Jednou z lákavých turistických atrakcí je cesta z ulice U Lužického semináře na dvůr restaurace Čertovka. Jde totiž o asi 15 metrů dlouhý koridor mezi domy, který je široký jen asi 70 centimetrů, a proto je nutné, aby na jeho provoz dohlížel semafor. V uličce je i tak extrémně těsno a kdyby se potkali dva chodci naproti sobě, nemají šanci se jakkoliv vyhnout.
Nejstarší orloj
Každou hodinu se před ním utvoří hustý dav těch, kteří chtějí vidět jeho krásy. Málokdo ale tuší, jak vzácné tohle dílo opravdu je. Jedná se totiž vůbec o nejstarší funkční stroj svého druhu na světě, který jako poslední na planetě stále měří babylonský a staročeský čas.
Nejen uzounká ulice, ale také dům
Jde ho skutečně snadno minout, protože je široký pouhých 2,25 metru. Domek v Anežské ulici je tak ten nejmenší, respektive nejužší, jaký lze v Praze najít. Postaven byl v roce 1853 vestavbou do původní uličky a velmi dlouho zde sídlil nevěstinec. Dnes se dá obdivovat pouze průčelí původní stavby.
ZDROJ: Časopis EPOCHA, vydavatelství Rf-hobby
ZDROJ obrázku: Autor/ka fotografie: Pierre Blaché: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/obloha-zapad-slunce-vyznacny-bod-voda-2598484/
Napiš komentář