“Dávejte si bacha” aneb kde se tyhle věty vzaly?

Čeština je velmi krásný a bohatý jazyk a podobně jako i jiné jazyky obsahuje řadu metaforických vyjádření, idiomatických spojení apod. V každodenním životě je často a rádi používáme, ale málokdy se pozastavíme nad tím, jak se do našeho jazyka vůbec dostaly a co původně znamenaly. Některá přitom mají hodně zajímavé pozadí. Zjistěte, jak se do naší mluvy dostalo třeba jablko sváru nebo zda někdo skutečně prodal království za koně.

… jablko sváru

Jablko je všem dobře známé ovoce, které má řadu zdravotních benefitů a je také velmi chutné. Má spoustu vitamínů, pomáhá s trávením a snadno se pěstuje i skladuje. Jenže určitě už jste se setkali s tím, že nějaké téma bylo „jablkem sváru“. Znamená to, že taková situace či věc je příčinou neshod, hádek a nepřátelství.

Jak to ale vzniklo? Podle řeckých bájí došlo k nepříjemné situaci, když bohyně sváru Eris nebyla pozvána na důležitou svatbu, zatímco ostatní bohyně ano. To ji samozřejmě zrovna nepotěšilo, a proto vzala zlaté jablko, vyryla do něj nápis „Té nejkrásnější“ a hodila jej mezi bohyně Héru, Athénu a Afroditu. Jak už to u hašteřivých žen bývá, tyto krasavice se prostě nemohly shodnout, které z nich patří, a požádaly proto mladého pastevce Parida, aby jejich při rozsoudil. Ten jako nejkrásnější zvolil Afroditu a mladíkův život se tím dramaticky změnil.

… dát si bacha

Tento výraz používáme velmi často, přitom je skutečně zvláštní a na první pohled asi těžko odhadneme, z čeho pochází. Svůj původ má v němčině, ale nemá nic společného s rakouským ministerským předsedou Alexandrem Bachem, i když určitý smysl by to dávalo, protože právě tento politik nastolil poměrně přísný, tzv. bachovský absolutismus. Kde je ale skutečný původ?

Jedna z teorií hovoří o tom, že české slovo bacha pochází z německého termínu die Wache neboli stráž. Češi si tento termín trošku počeštili a začali říkat, že jdou na „vachu“, později prý slovo ještě více zkomolili a vzniklo známé „bacha“.

Daleko spíše pravděpodobná je ale hypotéza, že pochází z německého „Obacht geben“, tedy „dávat pozor“ a počeštěný výraz zůstává v užití dodnes.

… anenská chladná rána

Jedna z nejznámějších červencových pranostik s jistotou říká: „Svatá Anna, chladna zrána.“ A i běžná lidová zkušenost ukazuje, že je to vlastně pravda – zatímco dny bývají v tomto období ještě velmi horké, ráno či k večeru se může už dosti ochlazovat, což je nejpatrnější právě při přelomu července a srpna.

Toto období, kdy se také lámou prázdniny, bývá typické slunečnými, parnými a suchými dny. Ale zatímco ve dne se rtuť teploměru vyšplhá bez potíží na tropické teploty, v noci může klesnout klidně i o více než 15 °C. Dny se také začínají zvolna krátit, což začíná už po letním slunovratu. Okolo svátku sv. Anny se také typicky může zvyšovat vlhkost vzduchu, která zapříčiňuje ranní mlhy.

… království za koně!

Výkřik „Království za koně!“ se dnes používá za situace velké tísně, kdy jsme schopni slíbit skutečně takřka cokoliv. Původ této věty se dá prý najít v bitvě u Bosworthu, která měla ukončit krvavou “válku růží”. Tehdy proti sobě stáli král Richard III. (1452-1485) a Jindřich VII. Tudor (1457-1509), který měl sice početně mnohem slabší vojsko, ale zrada královského vojka mu nakonec zajistila výhru.

Celou situaci pak velmi zevrubně popsal ve svém dramatu William Shakespeare, který si samozřejmě celou scénu hojně přikrášlil a něco i přidal navíc. Podle něj právě král Richard nabízel své království komukoliv, kdo by mu poskytnutím koně pomohl zachránit si aspoň holý život, ale marně. Realita však byla pravděpodobně dost jiná.

…. mecenáš

Mecenáš je člověk, který z vlastních prostředků podporuje vědu či umění. Mecenáši však typicky nebyli jen jednotlivci, ale často jimi byly celé šlechtické rody. Příkladem může být stavba Národního divadla, na kterou významně přispěl i samotný císař nebo mnoho zástupců české šlechty.

Kde se ale vzalo jméno mecenáš? Během své vlády měl římský císař Augustus (63 př. n. l. – 14 n. l.) rádce jménem Maecenas (68 – 8 př. n. l.), který miloval společnost umělců a ve své honosné vile pořádal bohatá společenská setkání. Zde umělce podbízel k další tvorbě, dával jim na ni peníze a samozřejmě se díky tomu také těšil velké oblibě. Jeho věhlas se dostal i za hranice a jeho jméno si připomínáme dodnes.

ZDROJ: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana
ZDROJ obrázku: Autor/ka fotografie: cottonbro: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/knihkupectvi-blok-kosile-nakupovani-4855376/

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *