Všichni dobře známe značky jako je Coca-Cola, stavebnice LEGO nebo třeba džíny Levi Strauss. A zná je doslova celý svět. Jak tyto značky dokázaly prorazit? Stál za jejich úspěchem promyšlený marketing nebo spíše štěstí a náhoda?
Coca-Cola
Tato společnost byla založena roku 1886 v Atlantě v USA. Dodnes patří mezi nejznámější světové značky. A dokonce ani současný trend odmítat cukr a sladké nápoje se na její popularitě příliš dramaticky nepodepsal.
Vznik tohoto ikonického nápoje ale má zajímavou historii. V roce 1866 se z americké občanské války vrátil domů John Stith Pemberton. Na jednu stranu měl velké štěstí, protože se vracel živý, ale na druhou stranu si sebou vezl i silnou závislost na morfiu. A právě tomu paradoxně vděčíme za vznik Coca-Coly. Pemberton byl totiž vystudovaný lékárník, a tak začal ve snaze zbavit se závislosti na morfiu experimentovat s různými látkami, bylinami a dalšími surovinami. Pod jeho rukama pak vznikla jedinečná směs, která tehdy obsahovala i kokain a alkohol. Tento nápoj se stal oblíbeným léčebným lektvarem nejen proti závislosti na morfiu, ale také při žaludečních vředech nebo ledvinových chorobách. Jednu nevýhodu to však mělo – lidé se sice vyzdravili z mnoha neduhů, ale stávali se z nich alkoholici.
Už v roce 1888 tedy Pemberton přišel i s nealkoholickou verzí tohoto nápoje. Jednalo se v podstatě o směs karamelově zbarveného sirupu, který po smíchání se sodou vytvořil dodnes populární nápoj. Tehdy jej nabídl k prodeji jedné z lékáren již pod značkou Coca-Cola a podpořil jej i první reklamou v tisku, kde se objevilo do nynějška používané červenobílé logo.
Po Pembertonově smrti převzal společnost Asa Candler, který rozjel agresivní marketingovou kampaň a popularita tohoto nápoje rostla. Pili jej jak děti, tak i dospělí, a nikoho příliš netrápilo, že v té době stále ještě nápoj obsahoval i extrakt z koky. Recept na přípravu tohoto nápoje byl po dlouhá léta přísně střežen, ale v roce 2011 obletěla svět zpráva, že tajné ingredience snad byly konečně prozrazeny. Podle těchto informací se má jednat o pomerančový a citronový olej, muškátový oříšek, koriandr a neroli (silice z květů pomerančovníku) namíchané v přesných poměrech. Zda je to ale pravda, asi jen tak nezjistíte.
LEGO
Určitě dobře víte, že stavebnice Lego pochází z Dánska, a místní obyvatelé jsou na tento vynález právem hrdí. Otcem této oblíbené stavebnice se stal nábytkářský mistr Ole Kirk Christiansen. V roce 1947 se mu dostal do rukou vzorek tzv. samostojících kostek, jež vyráběla britská společnost Kiddicraft. Tato didaktická pomůcka se Olemu velmi zalíbila, ale zdálo se mu, že jí přeci jen něco chybí. Rozhodl se ji tedy zdokonalit a na horní straně přidal kostkám několik výstupků, které mohly dobře zapadnout do hranatých otvorů, které zase vytvořil na spodní straně kostek. Tyto inovativní kostky se poprvé dostaly do prodeje v roce 1949 a letos tedy Lego slaví 70. narozeniny. Název Lego vznikl spojením dánských slov “leg godt”, což v překladu znamená “hrát si dobře”.
Překvapivě se ale plastové kostky se začátku příliš neujaly, jelikož zákazníci byly k plastu poněkud skeptičtí a preferovaly dřevěné hračky. V roce 1954 ale Christiansen přišel s inovativní myšlenkou, díky které by bylo možné vytvořit jakýsi nekonečný spojovací systém a s ním vytvářet prakticky jakékoliv modely. Finální podoba kostek s výstupky a otvory, jak ji známe dnes, tak spatřila světlo světa v roce 1963. A v té době se výrobci trefili do černého. Stavebnice slavila mezinárodní úspěch a oblíbili si ji děti i dospělí takřka po celém světě. I dnes se stále řadí k nejprodávanějším dětským stavebnicím. Ročně se vyrobí neuvěřitelných dvacet miliard kostek.
Levi Strauss
V roce 1853 emigroval židovský obchodník Levi Strauss do Kalifornie. I on byl zlákán zlatou horečkou, která slibovala snadný život v hojnosti. Zlatokopem se nakonec nestal, i přesto se ale proslavil a jeho jméno je známé dodnes. Namísto kopání zlata se zaměřil na výrobu plachet a stanů na koňské povozy a brzy se z něj stal úspěšný obchodník i za oceánem.
Historie džínů sahá do dne, kdy Levi Strauss obdržel dodávku levné režné látky z francouzského města Nimes. Z této látky dělníci ušily plachty na povozy, ale ty se byly absolutním propadákem. Levi Strauss se tedy chtěl neoblíbeného materiálu co nejrychleji zbavit, a tak z něj nechal ušít montérky pro dělníky. A aby vypadaly trochu lépe, namočil původně hnědou látku do modrého barviva. Světlo světa tak spatřily první džíny.
A jejich popularita začala prudce stoupat, a to i přesto, že měly hned několik nedostatků. Nejzávažnějším nedostatkem bylo to, že kalhoty často praskaly v místech ohybu. S tím si však Strauss rychle poradil a kapsy opatřil kovovými nýty, které tomu měly zabránit. Cvoky na kapsách si nechal patentovat, ale bohužel to samé neudělal s modrými džínami jako celkem. Kvůli tomu jej brzy začali napodobovat i jiní výrobci jako například Lee nebo Wrangler. Nabízeli zákazníkům podobné modré montérky, nicméně bez nýtů. Během následujících desetiletí se původně pracovní stejnokroj rozšiřoval nejprve mezi rebelující mladíky a později napříč celou společností. Jejich popularitu značně pozvedlo i to, že se do nich postupně začaly oblékat i hvězdy filmového plátna jako například James Dean nebo Marylin Monroe. Výroby se později chopili také slavní návrháři a o zářné budoucnosti bylo rozhodnuto. Jen v USA se každoročně prodá až 450 milionů džínů a tento kus oděvu patří k nejpopulárnějším vůbec.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Napiš komentář