Nejjedovatější hadi světa: Těchto 10 druhů věstí smrt

Jedovatí hadi samozřejmě nepatří k typickým predátorům, kteří by ohrožovali člověka. Pokud jim ale přijdete do cesty, nebojí se svůj jed použít. Pak už je to obvykle jen otázka času, kdy začne lidské tělo selhávat a pomoc obyvkle přichází pozdě. Kteří hadi se pyšní nejsilnšějším jedem vůbec?

Co je jed?

Jed je látka, kterou produkují různí živočichové jako obranný prostředek a prostředek pro soupeření. Je to v podstatě směs bioaktivních proteinů a peptidů, mimo jiné neurotoxinů, cytotoxinů, kardiotoxinů a hemotoxinů. Tyto látky mohou narušovat funkci nervů, rozkládat buňky a tkáně, inhibovat srážení krve nebo ovlivňovat kardiovaskulární systém. Specifická směs toxinů v hadím jedu je přesně vyladěna tak, aby cílila na preferovanou kořist, takže složení jedu se může u jednotlivých druhů značně lišit.

Jak vzniká jed?

Jed je produkován ve specializovaných žlázách. U hadů se tyto buňky nacházejí v jedových žlázách umístěných na obou stranách hlavy, obvykle za očima. Tyto žlázy produkují různé složky jedu, přičemž se řídí genetickými pokyny hada. Syntézu jedu ovlivňuje několik faktorů, včetně věku hada, jeho stravy a prostředí. Jed je pak uložen v zásobníku, dokud se zvíře nerozhodne vypudit jej uštknutím.

Když had vstříkne jed, stáhne svaly kolem jedových žláz a vymáčkne jed skrz tesáky. Hadi mohou regulovat množství vstříknutého jedu podle velikosti a typu kořisti, vnímané hrozby a zásoby jedu, kterou mají k dispozici.

Proč mají hadi jed?

Jed je přesně vyladěná biologická zbraň, která poskytuje výhody pro přežití. Umožňuje hadům účinněji si podrobit kořist, díky čemuž jsou jako predátoři úspěšnější. Jed také poskytuje vynikající obranu proti potenciálním hrozbám.

Z evolučního hlediska mají jedovatí živočichové tendenci obsazovat některé oblasti, kde jim jejich jed poskytuje konkurenční výhodu. Během milionů let tato zvířata zdokonalila své jedové schopnosti, což se projevuje specifičností a silou jejich toxinů.

1. Taipan vnitrozemský (Oxyuranus microlepidotus)

Taipan vnitrozemský má nejsilnější jed ze všech hadů. Vyskytuje se ve střední Austrálii, má štíhlé tělo, obvykle světle hnědý nebo olivový odstín a na délku měří 1,8 m. Potravu tohoto hada tvoří především drobní savci, zejména hlodavci, které aktivně loví během dne.

Jed taipana vnitrozemského je určen k usmrcování teplokrevných savců. Jedno kousnutí obsahuje tolik neurotoxinů, že by zabilo více než 100 dospělých lidí. Naštěstí je to plachý a samotářský druh, který se často vyhýbá kontaktu s lidmi. Má na svědomí jen několik zaznamenaných úmrtí.

2. Pakobra východní (Pseudonaja textilis)

Je jedním z nejnebezpečnějších hadů v Austrálii, a to kvůli blízkosti obydlených oblastí a silnému jedu. Dorůstá délky kolem 1,5 metru a má tenké tělo s proměnlivým zbarvením od velmi světle plavé až po černou.

Tento druh je velmi přizpůsobivý, obývá vše od pastvin a lesů až po městské oblasti a živí se především žábami, ptáky a drobnými savci. Jeho jed je vysoce toxický a rychle působící, způsobuje postupnou paralýzu a nekontrolovatelné krvácení.

3. Taipan pobřežní (Oxyuranus scutellatus)

Taipan pobřežní je jedním z největších jedovatých hadů v Austrálii a má třetí nejtoxičtější hadí jed na světě. Tento had žije v pobřežních oblastech a ve vnitrozemí severní a východní Austrálie, často ho můžeme vidět na polích s cukrovou třtinou, kde loví drobné savce a ptáky. Má elegantní tělo se světle olivovým nebo hnědým zbarvením a může dosahovat délky až 3 m.

Jed tchajpana pobřežního je mimořádně silný a působí na nervový systém a srážlivost krve oběti. Nejsilnější složkou je neurotoxin, který paralyzuje nervy srdce, plic a bránice a oběť se udusí.

4. Krait mnohopásý (Bungarus multicinctus)

Kraita mnohopáskového, známého také jako kraita čínského, snadno poznáte podle střídajících se černých a bílých pruhů. Vyskytuje se ve východní a jihovýchodní Asii a obvykle dosahuje délky 4 stop 1,2 metru.

Tento nebezpečný had dává přednost vlhkému prostředí, jako jsou rýžová pole a bažiny. Jeho potravu tvoří jiní hadi, žáby a malé ještěrky. Jejich jed je vysoce neurotoxický, což může vést k ochrnutí svalů a selhání dýchání přes noc. Tento had je více noční než mnoho jiných jedovatých hadů, takže setkání s člověkem během dne je méně časté.

5. Mamba černá (Dendroaspis polylepis)

Mamba černá je obávaná pro svou rychlost a agresivitu. Může dorůst délky až 4,3 metru, což z ní činí nejdelšího jedovatého hada v Africe. Její jméno je odvozeno od černého zbarvení uvnitř tlamy, zatímco její kůže je obvykle šedá až tmavě hnědá.

Mamba černá obývá různá prostředí od lesů po savany. Je známá jako jeden z nejrychlejších hadů, který se dokáže pohybovat rychlostí až 19 km/h. Živí se ptáky a drobnými savci. Jeho mimořádně silný jed může u člověka způsobit smrt během několika hodin, pokud není podán protijed.

6. Kobra královská (Ophiophagus hannah)

Kobra královská je nejdelším jedovatým hadem na světě, dospělý jedinec obvykle dosahuje délky až 5,5 metru. Má robustní a svalnaté tělo, které může být olivové, hnědé nebo černé. Tento had se vyskytuje především v lesích jihovýchodní Asie a indického subkontinentu. Má jedinečný jídelníček, živí se především jinými hady, včetně jedovatých druhů.

Jed kobry královské není mezi jedovatými hady nejsilnější, ale množství, které vydá v jediném kousnutí – dost na to, aby zabilo slona – z něj činí mimořádně smrtící jed.

7. Pakobra páskovaná (Notechis scutatus)

Tito hadi se vyskytují v jižních oblastech Austrálie. Jejich jméno je odvozeno od jejich pruhovaného vzhledu, který může mít různé zbarvení od žluté a černé až po hnědou, olivovou nebo dokonce celistvě černou. Tito hadi měří v průměru kolem 1,2 metru. Daří se jim v různých prostředích, od mokřadů po pastviny, a jejich potravu tvoří především žáby, ptáci a drobní savci.

Jed je vysoce toxický a bezprostředně po uštknutí může způsobit značnou bolest, znecitlivění a mravenčení, což může vést k ochrnutí nebo dokonce smrti člověka.

8. Zmije řetízková (Daboia russelii)

Je to velký had s těžkým tělem, který dosahuje délky až 1,5 metru. Má výraznou kresbu tmavě hnědých nebo černých skvrn na žlutohnědém nebo růžovošedém pozadí. Tento druh se běžně vyskytuje v otevřených, travnatých nebo křovinatých oblastech Asie, zejména v Indii a Číně. Tato zmije se živí hlodavci, ještěrkami a malými ptáky.

Její jed je vysoce toxický, ovlivňuje srážlivost krve a způsobuje silnou bolest, otoky a často i trvalé poškození tkání. Má na svědomí více případů uštknutí a úmrtí než kterýkoli jiný asijský had, protože se jí daří v blízkosti lidských obydlí.

9. Bungar modravý (Bungarus caeruleus)

Vyskytuje se především na indickém subkontinentu a v jihovýchodní Asii. Měří kolem 0,9 metru a na modrobílém těle má vzory modročerných příčných pruhů. Tento had dává přednost vlhkým stanovištím, jako jsou pole, lesy a okolí vodních ploch, kde se živí jinými hady, včetně svého druhu.

Jeho jed je vysoce neurotoxický a je schopen způsobit ochrnutí svalů a selhání dýchání, často bez výrazné bolesti nebo příznaků v místě uštknutí. Had je výrazně jedovatější v noci, což odpovídá jeho noční povaze.

10. Smrtonoš zmijí (Acanthophis antarcticus)

Na rozdíl od většiny hadů zmijovci aktivně neloví ani nepronásledují svou kořist. Místo toho používají metodu známou jako “kaudální vábení”, kdy kmitají špičkou ocasu a napodobují tak pohyby červa nebo drobného hmyzu. Tato technika lákání přiláká kořist na dostřel. Dokáže se nehýbat a skrývat po delší dobu, což z něj dělá jednoho z nejlepších predátorů mezi hady.

Má robustní a krátké tělo, které obvykle dosahuje délky kolem 0,75 metru. Má širokou, zploštělou hlavu a nápadnou kresbu, která mu pomáhá maskovat se v listovém opadu. Tento australský had se živí ptáky a drobnými savci. Jed zmije smrtelné je mimořádně silný a v případě neléčení způsobuje ochrnutí a smrt člověka do šesti hodin.

Tito jedovatí hadi mají na svědomí ročně jen jednotky lidských životů – rozhodně tedy nejde o nějaké zběsilé predátory. Je ale vhodné se v oblastech, kde se vyskytují, pohybovat obezřetně a kontrolovat místa, kde se vyskytují – následky neopatrnosti mohou být velmi vážné.

ZDROJ: https://www.treehugger.com/worlds-most-venomous-snakes-5206598
ZDROJ obrázku: Autor/ka fotografie: mark broadhurst: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/106690/

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *