Korálové útesy jsou krásné a vyhledávané nejen potápěči, ale také mnoha mořskými živočichy. Ve skutečnosti korály tvoří jen asi jedno procento celého mořského dna, a přesto je na jejich existenci závislá více než čtvrtina všech mořských živočichů. Globální oteplování jim ale ani trochu nedělá dobře. Korály se začínají pomalu ztrácet a to znamená velký problém, který je nutné urychleně řešit v zájmu zachování bohatého podmořského života a vyrovnaného ekosystému. Recept na záchranu korálů se snaží najít na Seychelách.
Možná se hodí zmínit, že korály nejsou rostliny. Jde o mořské žahavce, kteří vylučují uhličitan vápenatý pro tvorbu svých vnějších schránek. Korál tedy netvoří samostatný jedinec, ale miliony polypů. Živí se planktonem a řasami.
Kromě podmořských živočichů na korálech do jisté míry závisíme i my. Mořský ekosystém a jeho vyvážené fungování je základem proto, aby moře mohlo i nadále být významným zdrojem obživy pro velkou část světového obyvatelstva.
Důležitost korálů si nejvíce uvědomují právě obyvatelé malých ostrůvků, kteří žijí v úzkém sepětí s mořem a celý podmořský život je pro ně zcela nenahraditelnou součástí života. Seychely se rozkládají na 115 více či méně velkých ostrovech a jeho obyvatelé dlouhodobě bojují o záchranu a rozmnožování mořských korálů. Právě na území Seychel vzniklo jakési záchranné centrum a oddělení péče o korály.
Vymírání korálů
Nejmasivnější vymírání korálů podle místních proběhlo v roce 1998, kdy na některých místech vymřelo až 90 % z nich. Od té doby na Seychelách probíhaly intenzivní snahy o obnovu korálů, které více či méně slavily úspěch, ale pozitivní vývoj byl zastaven v roce 2016, kdy přišla další vlna blednutí korálů.
Na vině je globální oteplování. Kvůli tomu se i moře a oceány stávají stále teplejší. Korály na tuto změnu situace reagují tím, že uvolňují řasy, které se jinak nachází uvnitř jejich schránek a jsou jejich hlavním zdrojem potravy i příčinou jejich barevnosti. Zůstane-li moře stále teplé, řasy se nevrátí zpět do svých schránek a korály nakonec zcela vyblednou a vyhladoví.
Kromě toho se korály musí potýkat i s dalším problémem, kterým je vysoký obsah oxidu uhličitého v moři. Ten jim znesnadňuje budování schránek a brání jejich rozmnožování. Další potíží je samozřejmě rozsáhlé znečištění i těžba na mořském dnu nebo nešetrná turistika.
Na Seychelách vytvořili malou školku pro korály, kde je pečlivě pěstují a jakmile korál dosáhne délky 7-20 centimetrů, je speciálním lepidlem připevněn na již existující korálový útes, kde může dále růst. Pak tvoří zázemí pro různé druhy mořských živočichů od barevných rybek, krevet a humrů až po chobotnice nebo rejnoky.
Nejde jen o moře
Program, který funguje na Seychelách, je největší svého druhu. Cílem je snažit se znovu nastartovat přirozené prostředí na samotných korálových útesech tak, aby se korály dokázaly samy obnovovat a tak rychle nevymíraly. Blednutí korálů je totiž stále aktuální problém a současná situace nevěstí významné zlepšení. K oteplování moří dochází stále.
Za dobu svého fungování se ve školce podařilo vypěstovat na 50 tisíc korálových štěpů. Seychelská vláda tyto snahy výrazně podporuje a finančně dotuje. Investuje také do výzkumu nových technologií, které by mohly celý proces ještě více usnadnit a pomoci zachránit více korálových útesů.
Podobné potíže se týkají naprosto všech oblastí, kde se korály vyskytují. Zatímco dříve bylo potápění ke korálovým útesům oblíbenou kratochvílí turistů, dnes se již řada zemí snaží tyto aktivity regulovat. Turisté totiž často jednají velmi bezohledně, korály odlamují nebo je jinak ničí. Je prokázané, že kvůli úbytku korálů se ztrácí některé mořské druhy nebo jsou velmi silně ohroženy. Určití podmořští živočichové totiž neumějí v jiných podmínkách přežít a když jim ubývá jejich přirozené působiště, znamená to nutně i jejich konec.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Napiš komentář