Jste milovníkem kávy? Pak vám dnes nepřinášíme asi zrovna pozitivní zprávy. Poslední studie hovoří o tom, že kvalitní šálek chutné kávy možná nebude v budoucnu tak samozřejmý jako dnes. Kávovníky jsou totiž stále více ohrožovány klimatickými změnami. Ty ubírají kvalitu výsledným zrnům, ale často také zcela znehodnocují jednotlivé rostliny, které pak již nemohou plodit, a celé plantáže se musí vykácet.
Oteplování kávě neprospívá
Studie, která o tomto vývoji hovoří, pochází od týmu australských klimatologů. Předpovídá například to, že plocha půdy, která je vhodná pro pěstování kávy, by se do roku 2050 měla zmenšit až o polovinu a do roku 2080 by mohla zcela vyhynout divoká káva.
A podobné závěry mají i výzkumníci z anglického institutu v Kew. Ti se zaměřili na oblast Etiopie, která je pátým největším producentem kávy na světě, a předpovídají, že až 60 procent nynějších kávovníkových plantáží by mohlo být do konce století zcela nepoužitelných. Na vině je opět především vymírání divokého kávovníků, který hraje významnou úlohu při šlechtění nových odrůd jako zdroj genetické diverzity.
Kávovník totiž nepatří k těm nejhouževnatějším rostlinám. Naopak je poměrně náchylný na změnu podmínek, a stačí drobnost k tomu, aby byla celá úroda znehodnocena nebo postižena. Káva arabica, která pochází z etiopské vrchoviny, nejlépe roste v nadmořské výšce od 800 do 2 100 metrů, při teplotě od 18 do 22 stupňů Celsia. Robusta roste spíše v tropických oblastech do výšky 800 metrů nad mořem. Je odolnější než arabica a úroda tedy bývá obvykle hojnější. Stoupající teploty, kterým čelí takřka celý svět, tedy negativně ovlivňují samotné kávovníky, ale také usnadňují šíření některých chorob. Zatímco dříve se plísně většinou vysokým nadmořským výškám vyhýbaly, dnes je tzv. kávová rez zaznamenaná i ve výškách nad 1400 metrů nad mořem. Tato plíseň dokáže zničit i celou úrodu během několika týdnů.
Šálek dobré kávy bude vzácnější
S rostoucí teplotou a suchem se výrazně zhoršuje kvalita kávy arabica. Pěstitelé tedy budou nuceni kvůli zvyšujícím se teplotám posouvat plantáže do vyšších nadmořských výšek, jenže to s sebou nese řadu problémů. Bohužel čím vyšší oblasti, tím méně dostupné půdy pro pěstování kávovníků. Navíc některé speciální druhy kávy vyžadují druh půdy, který se v těchto nadmořských výškách už jednoduše nevyskytuje. Etiopie by tak třeba mohla přijít o svou kávu Harrar s vůní borůvek, černého rybízu a kardamomu.
Důkazem, že odborníci nemluví jen tak do větru, je i to, že samotné kávové společnosti přicházejí s řadou opatření a na hrozící krizi se velmi pečlivě připravují. Investují především značné částky do vývoje nových odrůd arabiky, které by mohly být odolnější vůči změně klimatu i plísním.
Nicméně všichni se společně shodují na tom, že ani nové odrůdy nebudou nic platné, pokud se neudělá něco pro záchranu životního prostředí, ve kterém kávovníky rostou. A veškeré úsilí o záchranu kávy bude zbytečné, pokud bude pokračovat globální oteplování. Donekonečna se kávové plantáže nebudou moci posunovat výše a jakmile se vyplní některé další hrozby vědců, bude už stejně většině lidstva jedno, zda káva je nebo není, budou totiž muset řešit o mnoho závažnější problémy.
Dnes přitom paří káva k nejoblíbenějším nápojům vůbec a konzumuje se takřka úplně všude. Do jisté míry tomu napomáhá i současný boom tzv. kavárenské kultury, kam si lidé chodí nejen poklábosit s přáteli, ale třeba i pracovat. I když nadbytek kávy může tělu uškodit, lékaři se většinou shodují, že šálek nebo dva denně není nebezpečný, a naopak může tělu i prospět. Káva se pije v různých provedeních a podobách a stále více lidí si potrpí na tom, aby byla káva skutečně kvalitní a chutná.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Napiš komentář