Barva pleti starověkých Egypťanů stále zaměstnává archeology. Kleopatra mohla být i černoška

Když se řekne Kleopatra, určitě se vám vybaví její podobizna. Filmy a další zdroje nám o Kleopatře vnutily představu, která však jen stěží odpovídá realitě. To, jestli byla nebo nebyla skutečně tak krásná, jak se tvrdí, je stále předmětem debat, ale daleko více zarážející by mělo být to, že bývá zobrazována se světlou pletí. Jenže jak to bylo doopravdy?

Jedna z nejpozoruhodnějších říší starověkého světa – Egypt – patří zároveň k těm, kterým se věnuje nejvíce pozornosti. A to jak ze strany široké veřejnosti, tak i samotných badatelů. Přesto ale stále na některé otázky nedokážeme odpovědět. A jednou z nich je třeba i to, že neumím zatím spolehlivě určit, jakou měli starověcí Egypťané barvu pleti.

DNA je těžko k sehnání

Příslušníci zaniklé říše přitom na barvu pleti nijak zvlášť nehleděli – daleko více tehdy záleželo na tom, k jakému národu člověk patřil. Postupem času se však světem začala šířit myšlenka, že inteligentní a úspěšná je pouze bílá rasa, a to bohužel ovlivnilo i první archeology, kteří se Egyptu začínali na počátku 19. století věnovat. Právě kvůli tomu, že starověký Egypt stvořil písmo a měl pokročilou vědu i kulturu, nikdo ani na okamžik nezapochyboval, že Egypťané byli běloši.

Jak to ale bylo skutečně, je stále předmětem dohadů. I přes pokročilou technologii se to vědcům stále nepodařilo zjistit. K určení barvy pleti je totiž nutné mít zachovanou DNA. Jenže mumifikace lidské tělo proměnila natolik, že kvalitní vzorky dosud nebyly k dispozici. Problém totiž je například to, že pokud se dotkneme nějaké starověké kosti, dost pravděpodobně na ní zanecháme daleko více vlastního DNA, než se nám z ní podaří získat. Přesto se v posledních letech podařilo dekódovat DNA z nalezených ostatků a výsledky možná mnohé překvapí.

Rasová různorodost

Při dekódování vědci využili více než 166 zubních, kostních a tkáňových vzorků ze 151 mumií. Všechny ostatky datovali do doby asi 1400 př.n.l. Celý genom nositele se však podařilo získat pouze u třech zkoumaných vzorků. Podrobný průzkum odhalil, že minimálně lidé Středního Egypta měli genetické rysy dnešních Turků, Iráčanů, Izraelců či Jordánců a Syřanů. A tito lidé rozhodně nepatří mezi ty národy, které by měly typicky bílou pleť. Nálezy dále odhalily, že egyptská společnost byla mimo jiné tvořena i saharskými kočovníky, nilotským kmenem Nuerů nebo obyvateli východního Středomoří.

O obyvatelích Středního Egypta už tedy máme nějakou solidnější představu, ale zde výzkum zdaleka nekončí. Je bezpochyby ještě třeba přijít na kloub tomu, jak mohli vypadat tehdejší významní vládci a panovníci – a mezi nimi samozřejmě i slavná Kleopatra. Ta pocházela z dynastie Ptolemaiovců, potomků generála Ptolemaia Sótéra, který byl pomocníkem Alexandra Makedonského a pomohl mu vytvořit nesmírně rozsáhlou a bohatou říši. Do Egypta tak přinesl makedonskou, a tedy i řeckou krev. Kleopatra tedy měla minimálně ze strany svého otce evropské geny, ale o původu její matky nevíme nic.

Často se hovoří, že Kleopatra mohla být počata z incestu, například ze vztahu bratra a sestry, ale jiná teorie hovoří i o tom, že její matka mohla být Afričanka. Teoreticky by tedy Kleopatra mohla mít kůži i hodně snědou, až vyloženě tmavou.

Černoch nebo Evropan?

Dohady ohledně barvy pleti dokonce zasáhly i slavnou sfingu. Současná archeologie připisuje křivky ve tváři ikonické sochy faraonu Rachefovi, řada vědců však označuje její rysy za černošské. A proto se lze domnívat, že i sám panovník Rachef mohl mít velmi tmavou pleť s typickými rysy dnešních obyvatel Afriky.

Jenže například o faraonovi Ramessovi II. se ví, že měl zrzavé vlasy a vousy, což rozhodně nepatří k typicky africkým rysům. Opět se však nejedná o směrodatný vzorek, neboť podle výzkumů představovala egyptská říše spíše mix národností než sourodou společnost. O barvě kůže tak zatím nejvíce hovoří umělecká díla. Mezi nejznámější patří například busta královny Nefertiti. Její pleť má nádech hnědé, který by se dal nejsnáze přirovnat k ženám, které dnes žijí v oblasti Tunisu či Libanonu.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

2 komentáře