Jericho stále odhaluje svá tajemství. Osídleno přitom je již přes 11 tisíc let

Kdo alespoň jednou četl Bibli, jistě si bude pamatovat název města Jericha. Již méně lidí ale ví, že se jedná o skutečné město, které leží severovýchodně od Jeruzaléma na západním břehu řeky Jordán. Jeho historie je velmi bohatá a sahá o celá tisíciletí hlouběji do minulosti, než co zmiňuje Bible.

Starobylé Jericho

Jericho je podle mnoha vědců vůbec nejdéle kontinuálně osídlené město světa. To je poměrně významné prvenství. Je však nutno dodat, že město byla za dobu své existence několikrát prakticky srovnáno se zemí a opět vzkříšeno k životu. Války a jiné konflikty několikrát vyhladily téměř celé obyvatelstvo a zničily téměř všechny stavby, ale Jericho se vždy znovu pozvedlo k životu. Jeho dávní stavitelé jej vybudovali na návrší Tel es-Sultan a odehrálo se to snad již někdy okolo roku 9000 př.n.l. Na původním místě postupně vznikala a zanikala další stejnojmenná sídla, která dodnes vytvořila 21 metrů vysoký pahorek.

První obyvatelé města byli příslušníci Natufské kultury. Žili v kamenných prostých stavbách, které ale pokrývaly plochu o rozloze až okolo 40 000 m2. Město mělo i kamenné opevnění, což představuje dnes nejstarší dochovanou část města. Ta je tedy přibližně o čtyři tisíce let straší než egyptské pyramidy. Hradby se tyčily až do výše čtyř metrů a jejich dominantou byla i kamenná věž, která dodnes nedá archeologům spát.

Věž, která skrývá tajemství

Věž v Jerichu má asi 8,5 metru do výšky a pochází již z období okolo roku 8000 př.n.l. Teoreticky se jedná o vůbec jednu z prvních věží v historii. Má kuželovitý tvar a dříve byla pravděpodobně ještě vyšší, ale část z ní se propadla postupně do země. Na samý vrchol vede schodiště o 22 schodech.

Otázkou však zůstává, k čemu věž sloužila. Mohlo se jednat o prvopočátek protipovodňového systému, místo výkonu rituálů nebo i jen symbol moci a nadvlády. Podle historiků se totiž nejedná o obrannou tvrz, jak by bylo nasnadě se domnívat. V době, kdy vznikla, totiž nedocházelo k ozbrojeným konfliktům, které by takové opatření vyžadovaly. Měla tedy spíš jiný účel, o kterém se odborníci stále dohadují.

Strach z temnoty

Jeden z vědců na univerzitě v Tel Avivu nicméně přišel se zajímavou teorií. Prý mohla věž sloužit jako obrovské astronomické hodiny. Díky počítačovému modelu bylo možné sledovat pohyb slunce a stínu ve vztahu k věži a ukázalo se, že tato teorie by nemusela být daleko od pravdy. Věž měla mít nejen praktický smysl určování času, ale také jakéhosi symbolu ochrany před temnotou a silami, které reprezentovala.

Tehdejší společnost byla velmi primitivní a západ slunce pro ni představoval více méně děsivý okamžik. Čas, kdy se probouzí temné síly a kdy člověk ztrácí kontrolu nad svou bezpečností. Je možné, že tento strach byl v prostém lidu záměrně vyvoláván elitami, které výměnou za ochranu před nocí mohly požadovat práci a poslušnost lidu.

V té době se v Jerichu uctíval i zajímavý kult boha Yarikha, který byl považován za vládce měsíce. Měl to být také on, kdo tvořil noční rosu, a jeho kult byl v určitém časovém období v Jerichu velmi silný. Je tedy také možné, že věž byla jakousi poctou tomuto vládci měsíce a místem, kde se vykonávaly obřady, které měly boha naklonit lidem a ochránit je před mocí temnoty.

Jericho však stále neodhalilo všechna svá tajemství, a tak je možné, že ještě časem bude odhaleno více nejen o této věži a jehof účelu, ale i o pradávných civilizacích, které zde žily. Archeologové se v této oblasti stále pohybují a hledají další důkazy a materiály, které nám pomohou chápat starověké kultury a jejich způsob života.