Tento kousek moře je považován za pacifickou verzi Bermudského trojúhelníku. Stejně jako u Bermud i zde mizí lidé, objevují se děsivá mořská monstra a nepochopitelně se potápí plavidla.
V roce 1281 uniklo Japonsko velkému nájezdu mongolských bojovníků vedených Kublaj-chánem. Podle legendy byla země zachráněna mocnými větry, které přivolal japonský vládce. Silná bouře potopila flotilu 900 mongolských lodí se 40 000 válečníky, která se k Japonsku plavila od Číny. Ti se měli u Japonska setkat ještě s dalšími 100 000 vojáky, kteří k Japonsku směřovali po zemi, ale k tomu nikdy nedošlo. 900 mongolských lodí se na moři nenávratně potopilo i s celými posádkami a zbytek válečníků na odhodlanou obranu Japonců nestačil.
Ďáblovo moře
Nedávné vědecký výzkumy ukázaly, že to byl velmi silný tajfun, který zcela zdecimoval mongolskou flotilu ještě předtím, než vůbec dorazila do japonských vod. Mongolská invaze se měla uskutečnit na samotném jihu Japonska, přesně tam, kde končí tzv. Ďábelský trojúhelník, někdy také nazývaný jako Ďábelské moře nebo Dračí trojúhelník. Jedná se o oblast od japonského ostrova Mijakedžima až po Boninské ostrovy, která zasahuje na západ až k Tchaj wanu. Většina trojúhelníka pokrývá Filipínské moře, které najdeme na jih od Japonska.
Mnoho lidí se nebojí srovnávat Ďáblův trojúhelník s dobře známým Bermudským trojúhelníkem. Dějí se zde totiž hodně podobné věci, které lze často jen velmi obtížně vysvětlit. Zdá se, že Kublaj-chánovi bojové flotily podcenily sílu tohoto místa. Kdyby se tak nestalo, mohlo dnes Japonsko vypadat o mnoho jinak.
Legenda o nebezpečné části moře se mezi námořníky postupně rozšiřovala a stále sílila. Podle mnohých svědků touto částí moře prý brázdila podivná a tajemná loď, která se podobala typicky japonským plavidlům. Byla však řízena ženou a nezdálo se, že by na palubě byl místo ní kdokoliv jiný. Tato představa děsila po mnoho let všechny, kteří se v této oblasti kdy museli ocitnout.
V roce 1944 zde zažil jeden japonský pilot v pravdě zvláštní zážitek. Toshiaki Lang tvrdí, že během bojů ve vzduchu zahlédl v moři obrovskou mořskou příšeru. Podle něj vypadala jako velký mořský had, ale měla navíc trojúhelníková křídla a měřila okolo 50 metrů na délku.
Vyšetřování neuvěřitelných příběhů
Později, v roce 1952, vyslalo Japonsko do tajemných vod vlastní plavidlo, které se měla podívat všem těm záhadám na kloub. Loď Kaiyo-Maru No. 5 s posádkou 31 členů byla vyslána, aby konečně podala rozumné vysvětlení všech záhad, které Ďábelské moře obklopují. Jenže z nevysvětlitelných důvodů se tato loď 24. září 1952 potopila a z posádky se nikdo nezachránil. Jelikož vědci tenkrát nebyli schopni poskytnout rozumné vysvětlení, co se mohlo stát, legenda o nebezpečném trojúhelníku ještě zesílila.
Japonská vláda tehdy uzavřela oblast do karantény a zakázala na ní veškerý lodní provoz. Později se nicméně zjistilo, že v čase, kdy místem proplouvala výzkumná loď, vybuchla podmořská sopka, která způsobila nenadálé oteplení vody. Loď kvůli tomu ztratila vztlak a prakticky v mžiku se potopila. Nikdo neměl šanci katastrofě uniknout.
Dnes se tedy již podařilo řadu tehdy nevysvětlitelných událostí vědecky osvětlit. Přesto však zůstávají některé podivné záhady obestřeny rouškou tajemství. Dnešní vědci ale říkají, že spíše než tajemné síly zde působí obyčejná síla přírody. Na vině je proměnlivé počasí, podmořské sopky i neznalost místních podmínek a bezpečného plavení se po moři.
Pravdou totiž je, že Ďábelský trojúhelník patří k jedněm z nejaktivnějších regionů naší planety. Náhlé změny počasí, extrémní úkazy a další fenomény zde nejsou ničím výjimečným. Pod hladinou moře je ukryto mnoho aktivních sopek a také se zde setkávají dvě tektonické desky které se čas od času pohnou a mohou vyvolat dramatické změny.
Moderní lodě, které dokáží předvídat počasí a monitorovat tektonické pohyby, jsou dnes i v této části moře poměrně v bezpečí. Je tedy načase konečně jednou pro vždy uzavřít tuto legendu a podívat se vědecké pravdě do očí.
Napiš komentář