Člověk má ve své povaze stále něco nového objevovat. A tato červená linka se vine lidskou historií až doposud. Některé objevné výpravy přinesly jejich účastníkům velkou slávu a obdiv, jiné ale neskončily tak slavně. Vzdálené a neprozkoumané končiny nebyly vždy k objevitelům milosrdné a ani odvaha a chrabrost mnohým ke zdárnému dosažení cíle nestačila.
V době, kdy ještě svět nebyl tak dobře popsán jako dnes, bylo mnoho dobrodruhů, kteří toužili zaplňovat bílá místa na mapě světa. Mezi nimi vynikal i Percy Fawcett, kterého tato touha pronásledovala již od útlého věku. A za svým cílem si šel velmi ambiciózně – ještě mu ani nebylo dvacet let a už se v britské armádě mohl pochlubit titulem poručíka. O deset let později už byl kapitánem a přihlásil se do Královské zeměpisné společnosti, aby konečně mohl dát průchod své vášni pro objevování světa.
Jako zeměměřič a kartograf se vypravoval do exotických a vzdálených destinací a v roce 1906 poprvé zamířil na jihoamerický kontinent. Zde měl za úkol vytyčit hranice mezi Brazílií a Bolívií. Jižní Amerika se pro něj stala doslova srdeční záležitostí. V archivech v brazilském Rio de Janeiru narazil na dokument popisující portugalskou expedici do Amazonie z roku 1743. Tento spis detailně popisoval objevení ruin města, které je ukryto kdesi hluboko v divoké džungli. Myšlenka na znovunalezení tohoto “ztraceného města Z” (jak si jej pojmenoval) už Fawcetta nikdy neopustila.
Velké plány
Percy Fawcett byl nicméně přesvědčen, že popisované město nebylo dílem amazonských kmenů, ale spíše Evropanů. Domníval se, že bájné město by se mohlo nacházet někde v oblasti Mato Grosso, která se nachází na území dnešní Brazílie. Byla to však první světová válka, která ho donutila vrátit se zpět do vlasti a bojovat za svou zemi, nicméně krátce poté se do Jižní Ameriky vypravil opět, tentokrát již s jasným cílem najít toto tajemné město.
U brazilských břehů se vylodil i se svým synem Jackem a blízkým přítelem Raleighem Rimellem. Expedice se chystala necelé dva měsíce a v dubnu 1925 se celá výprava vydala z vnitrozemského města Cuiabá. Tři hlavní členové byli doprovázeni ještě dvojicí místních nosičů, párem koní, osmi mulami a dvěma psy. V Anglii na svého muže a syna zatím čekala manželka Nina a další dvě děti. Na konci května dostala Nina velmi pozitivní zprávy, kdy ji Fawcett v dopise ujišťoval, že se výpravě daří skvěle a během měsíce by měli dosáhnout cíle. Jenže to bylo naposled, kdy Nina o svém manželu a synovi slyšela.
Touha, která stála život
Po osudu Fawcetta a zbytku jeho výpravy se pátralo skutečně intenzivně. Bez nadsázky by se dalo říct, že jeho zmizení tehdy sledovala celá Británie. Fawcett byl totiž dobře známou a respektovanou osobou a jeho příběh byl dokonce inspirací pro mnohé umělce. Co se tedy s Fawcettem, jeho synem a celou výpravou vlastně stalo?
Na to nedokáže nikdo s určitostí odpovědět, ale nejpravděpodobnější scénář je takový, že je zabil indiánský domorodý kmen. Přesto se našlo několik odvážlivců, kteří se rozhodli vydat ve stopách výzkumníků a zjistit, jaký osud je potkal. Takových záchranných výprav se uskutečnilo přibližně 13, ale ani jedna nepřinesla žádné konkrétní důkazy. Dokonce se mnozí z nich podobně jako Fawcett už nikdy nevrátili. Amazonie se skutečně představila jako místo, kam si mohou dovolit vkročit jen ti nejodvážnější.
Po dvou letech od Fawcettova zmizení prý byly v jedné z domorodých vesnic objeveny talíře a kompasy, které patřily prokazatelně Fawcettovi. Jenže záhy se ukázalo, že se jednalo o předměty z jeho dřívější expedice a dost možná je on sám indiánům osobně daroval. Dodnes tedy není známé, co se objeviteli a jeho skupině stalo. Současní vědci se ale shodují, že bájné město Z není nic jiného než legenda. Legenda, která ale stála život minimálně jednu celou výpravu.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Napiš komentář