Určitě jsme všichni četli nejednu legendu, ve které vystupuje bájný jednorožec, zvíře, podobné koni s velkým rohem uprostřed čela. O tomto zvířeti existuje množství legend a bájí a jeho zvláštní vzhled i schopnosti fascinovaly lidi odnepaměti. Příběhy o něm psali starověcí básníci či spisovatelé, a i dnes jej řada lidí považuje za oblíbený symbol nebo vhodný motiv pro dětskou hračku. Dodnes se ale někteří přou o to, zda se jedná jen o mytického tvora, anebo jednorožec kdysi skutečně existoval.
Co říkají legendy?
Legendy, které se tradují po celém světě, mluví o tom, že jednorožci byli velmi vznešení tvorové, žijící v hlubokých lesích, které byly jejich domovem a zároveň je i chránily. Jednorožec byl dle legend podobný koni nebo antilopě, ale měl zářivě bílou srst, zlatou hřívu, a především ostrý šroubovitě zatočený roh, kterým mu vyrůstal přímo z prostředku čela.
Právě rohům z jednorožců se připisovaly magické a léčivé schopnosti a tradovalo se mnoho historek o tom, že tyto rohy umí léčit otravu jedem nebo čistit vodu. I když existuje nespočet maleb a zobrazení jednorožců, které najdeme na erbech měst, či šlechtických rodů, nikomu se doposud nepodařilo uspokojivě potvrdit, že by jednorožci tak jak si je představujeme, skutečně existovali. V roce 2012 se však údajně severokorejským archeologům podařilo najít úkryt bájného jednorožce.
Průlomový objev nebo jen trik?
Diskuse kolem jednorožců se podařilo rozproudit severokorejským archeologům. Ti podle svých záznamů našli na podzim roku 2012 v blízkosti chrámu Jongmyo úkryt jednorožce. Podle nich se jim podařilo objevit nenápadný otvor do země, který byl zpevněn několika kameny. Vypadal jako vchod do jeskyně, a na jednom z kamenů byl vytesán nápis – “úkryt jednorožce”. Experti uvedli, že tento nápis pocházel z období říše Goryeo mezi 10. až 14. stoletím našeho letopočtu. To také potvrdily různé vědecké analýzy, které se na místě prováděly.
Severokorejští archeologové navíc potvrdili, že existuje mnoho knih, ve kterých se vypráví o králi Tongmjongovi, který miloval jízdu na jednorožcích a byl tím doslova proslulý. Tento panovník byl také zároveň zakladatelem království, které vládlo oblasti Číny a Korejskému poloostrovu od 3. do 7. století našeho letopočtu. Právě nalezení tohoto úkrytu jednorožce podle jeho objevitelů potvrzuje, že to, co se píše v knihách, ke pravda. Nicméně je třeba si uvědomit, že nález byl učiněn v Severní Koreji, kde se za pravdu považují daleko větší nesmysly než jen nějaký úkryt jednorožce. Moderní archeologický svět proto velmi pochybuje o tomto objevu a bere jej jen jako pokus o senzaci.
Svědectví lidí
O jednorožcích však nemluví jen starobylé legendy, ale existují prý lidé, kteří se s těmito bájnými tvory osobně setkali a dodnes o tom svědčí. Jednou z nich je i britská spisovatelka Diana Cooperová, která tvrdí, že se s takovým stvořením setkala přímo na svém zahradě. Jednorožce prý viděla a cítila velmi jasně – popsala ho jako vznášející se zamlžené bílé světlo. Tento tvor s ní prý dokonce mluvil a prosil ji, aby napsala knihu pojednávající právě o jednorožcích. Podle ní dostala od zvířete všechny potřebné instrukce a informace a později skutečně napsala knihu – Zázrační jednorožci, kde je popisuje jako éterické bytosti, které prostupují dějinami již od starověkých dějin a stále žijí mezi námi.
Diana Coperová dokonce ve své knize popsala i to, že s jednorožcem se měly setkat i dvě další Angličanky, Truda Clarková a Susan Venusová. Ty tento zážitek prý měly na venkově, kde navštívily jistou paní Lorraine. Ta mimo svých běžných koní údajně chová také jednorožce, který se ke stádu připojuje vždy po setmění. Obě ženy jej viděly a svědčí o tom dodnes.
Chlupatý a mohutný jednorožec
Výzkum ruských paleontologů přinesl nová fakta o zvířeti, které se nazývá nosorožec jednorohý a přezdívá se mu i jednorožec sibiřský. Donedávna se myslelo, že tohle zvíře vyhynulo před 350 tisíci lety. Nyní vědci odhalili, že toto zvíře žilo mnohem déle, což dokazuje fosilie nalezená v oblasti Pavlodar v Kazachstánu. Něco jako jednorožec tedy kdysi skutečně existovalo, byť bychom nejspíš byli hodně zklamaní jeho vzhledem. Místo koně se zářivou hřívou a spirálovitým rohem se jednalo spíše o tvora podobného mamutovi, který měřil okolo 180 centimetrů na výšku a byl dlouhý 4,5 metru. Mezi očima mu vyrůstal dlouhý a mohutný roh a zvíře mělo šedou huňatou srst, která jej chránila před sibiřskými mrazy. K éterické bytosti se zářivou hřívou a ladnými pohyby mělo toto stvoření tedy hodně daleko.
ZDROJ: https://www.vpr.org/programs/2019-10-25/are-unicorns-real
ZDROJ obrázku: Pixabay
Napiš komentář