Pokud máte domácího mazlíčka, možná také vnímáte, že společenství člověka se zvířetem vám zlepšuje náladu a možná i zdraví. A nemusí jít zdaleka jen o psy, kočky, morčata nebo jiná typicky domácí zvířata. Podobný efekt mohou mít třeba i hospodářská zvířata. Vědci navíc zjistili, že skutečně nejde jen o nějaký náš dojem – to, že zvířata mají pozitivní vliv na náš život je také vědecky prokázané a je možné tohoto efektu velmi snadno využívat.
Nejde jen o celkový dojem, který máme ze soužití s domácím mazlíčkem. Vliv na naše zdraví mohou mít třeba i povinnosti související s péčí o zvíře. Typickým příkladem je venčení – jistě nikoho nepřekvapí, že právě procházky na čerstvém vzduchu jsou zdraví prospěšné. Vědci však také změřili, že i obyčejná fyzická interakce s měkkou srstí domácích mazlíčků v nás vyvolává natolik pozitivní odezvy, že se to může reálně projevit na našem zdraví.
Mazlení zvyšuje hladinu pozitivních hormonů
Při fyzickém kontaktu se zvířetem v krvi klesá hladina stresových hormonů. Opakovaně to prokazují různé výzkumy, ale důkazy o pozitivním vlivu přítomnosti zvířete na člověka jsou samozřejmě daleko starší. Jistě lidé nestavěli svým domácím mazlíčkům v historii hrobky a nepohřbívali je s poctami jen tak z plezíru – úzká vazba mezi člověkem a zvířetem potvrzuje, že mazlíčci museli hrát v životě člověka zásadní roli.
I krátkodobá interakce se zvířetem dokáže snížit množství stresového hormonu kortizolu v krvi, a naopak zajišťuje zvýšení hladiny oxytocinu, který navozuje pohodu a pocit štěstí. Omezením stresu dojde zároveň ke zpomalení srdečního tepu a také se snižuje krevní tlak.
Průzkumy také ukázaly, že interakce se zvířaty dokáže snížit i subjektivní vnímání bolesti, protože orientace člověka na zvíře dokáže odvést jeho pozornost jinam a alespoň na chvíli ulevit od nepříjemných pocitů. Zvířata se již delší dobu používají jako terapeutický prostředek při boji s chronickými bolestmi zejména u starších lidí, případně pacientů v léčebnách dlouhodobě nemocných.
Právě v tomto ohledu je přínos terapeutických zvířat zcela nenahraditelný. Zvířata totiž pomáhají nejen od bolesti, ale také od pocitů osamělosti a separace, které tito lidé často zažívají. Všichni totiž víme, že dlouhodobé odloučení od jiných lidí má za následek vznik depresí a úzkostí. I poslední roky a měsíce probíhající pandemie ukázaly, že právě kontakt se zvířaty dokáže alespoň částečně nahradit reálné lidské interakce a výrazně ulehčit třeba starším lidem pobyt v domově důchodců. Například v jednom floridském domově pro pacienty s demencí pořídili pacientům 375 robotických mazlíčků. A zajímavé je, že jejich pozitivní vliv na zdraví je zcela srovnatelný s živými zvířaty.
Péče prospívá
Vedle seniorů bývají častou skupinou lidí, u kterých se zvířecí terapie uplatňuje, také váleční veteráni trpící posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD). U nich se osvědčila terapie s pomocí speciálně cvičených psů. Zvířata umějí vycítit psychické rozpoložení člověka a dokážou jej podpořit v tom, aby tyto stavy dokázal samostatně překonávat.
Velkou výhodou péče o zvíře je i to, že každý majitel domácího mazlíčka obecně více dbá na své zdraví, než kdyby se nemusel o žádné zvíře starat. Důvod je prostý – obává se, co by se se zvířetem stalo, kdyby náhodou umřel nebo musel být hospitalizován. Zejména u starších osamocených lidí je tento vliv zcela zásadní.
Předoucí kočka uklidňuje a léčí
Péče o zvířata podporuje sociální kontakty i nepřímo. Lidé mohou společně sdílet zážitky se zvířaty nebo se setkávat za účelem toho, aby se potkali i jejich mazlíčci. Díky tomu se snadněji vytvářejí nové sítě přátel. Psi bývají vhodným impulzem ke zdravému pohybu, zatímco kočky spíše léčí. Vliv na zdraví byl prokázán například při uzdravování poškozené tkáně, zejména pak bolavých svalů. Prý je jejich kouzelnou schopností jejich nezaměnitelné předení. Tento uklidňující zvuk se pohybuje na frekvenci v rozmezí 20–140 Hz a díky tomu, že je plynulý, dokáže prý stimulovat hojení tkáně a pomáhá při potížích se spánkem.
Psí lékař
Nejlepší přítel člověka, tedy pes, je skvělý nejen jako terapeut, ale také přímo jako diagnostik. Má v nose totiž více než 200 milionů buněk, které mu umožňují rozpoznávat pachy naprosto nesrovnatelně s lidským čichem. Umí rozpoznávat přítomnost specifických pachů i v naprosto minimální koncentraci. Jejich uplatnění se například intenzivně testuje v onkologii. Ví se totiž, že nádorem zasažené buňky produkují proteiny, jejichž pach dokáže citlivý psí čenich zachytit v dechu nebo v moči. Ukázalo se, že psy lze vycvičit, aby tyto pachy rozpoznávali a upozornili na ně. Psi prý umí rozeznat také to, že je žena těhotná, nebo nastupující glykemický šok. To by mohla být velká naděje pro tisíce diabetických pacientů na celém světě.
Zooterapie zažívá boom
Zooterapie se více začala rozvíjet až v 60. letech 20. století. Dnes už víme, že k terapii je v zásadě vhodné jakékoliv zvíře, které se dá pro tyto potřeby vycvičit. Zajímavým fenoménem je například delfinoterapie. Ta je unikátní především tím, že probíhá ve vodě, což je prostředí ideální například pro léčbu pohybového aparátu. Ovšem nezanedbatelný je rovněž přínos na poli psychiky, protože setkání s delfíny je pro většinu lidí nesmírně uklidňujcí a inspirativní.
ZDROJ: https://www.mondou.com/en-CA/advice/zootherapy-when-animals-help-us
ZDROJ obrázků: Pexels
Napiš komentář