Zadržování emocí neprospívá vaší psychické ani fyzické pohodě. Raději se naučte emoce správně zpracovávat

Proč cítíme emoce, co nám říkají a má smysl je nějak zadržovat nebo si spíše škodíme? To jsou všechno otázky, na které se možná občas sami sebe ptáme. Zejména pak v případech, kdy nám naše emoce zrovna radost nedělají a možná bychom byli stokrát radši, kdyby žádné nebyly. Přesto jsou, byly a vždy i budou neodmyslitelnou součástí našich životů.

Lze říct, že většina emocí má evoluční opodstatnění. Strach nebo nervozita nás mají chránit před nebezpečím. Pocit štěstí na začátku lidské historie mohl dokonce i rozhodovat o tom, čí genetická informace se bude dále šířit a kdo zůstane sám. Tato emoce totiž nejen snadněji přilákala partnera, ale takoví lidé také lépe zvládli rozvíjet dovednosti zásadní pro přežití. A emoce náš život zcela zásadně ovlivňují i dnes.

Vztek, zloba a negativní emoce

Pokud vás někdo naštve nebo urazí, ihned na to reaguje náš mozek, konkrétně amygdala, hypotalamus a hypofýza. Vypustí do těla dávku hormonů stresu – kortizolu a adrenalinu. Kvůli tomu se vám prudce rozbuší srdce a stoupne vám krevní tlak. Dost možná se vám také začnou potit ruce, zúží se vám zorné pole, dokonce vás mohou ovládnout návaly horka nebo se vám do obličeje vlije ruměnec. Proč se to ale všechno děje a k čemu nám to mělo a má prospívat? Podle studií má vztek za úkol změnit postoj protistrany, která by měla být ochotnější svému oponentovi vyhovět. Zda to ale platí, to je otázka.

Co se děje při potlačování emocí?

Určitě jste také mnohokrát slyšeli, že je potřeba některé své emoce krotit a potlačovat, protože jednoduše nejsou společensky přijatelné. Pokud se do nás tyto myšlenky vštěpují již od dětství, asi nikoho nepřekvapí, že v dospělosti děláme vše pro potlačování projevů emocí. Podle všeho by ale právě toto mohlo mít negativní dopad na naše zdraví. Studie, které se tímto tématem zabývaly, potvrdily, že dlouhodobé potlačování emocí může být skutečně destruktivní, a dokonce zvyšuje riziko předčasného úmrtí až o 30 %.

Všechno musí ven

Snaha o potlačení emocí může mít závažný dopad také na naše každodenní návyky. Člověk, který v sobě dlouhodobě skrývá negativní emoce, se může častěji přejídat nebo sahá spíše po cigaretách či alkoholu. Kvůli potlačeným emocím vzniká také hormonální nerovnováha, která může zapříčinit rozvoj některých chronických nemocí a v konečném důsledku i předčasném úmrtí. Emoce musí ven a nemá smysl držet je na uzdě jen tak pro nic za nic.

Emoce v partnerských vztazích

Asi nejnáročnější bývají hádky partnerské. Často v nás dokážou vzbuzovat skutečně velmi divoké emoce. Občas nás i zcela nevinná poznámka nebo tón hlasu přepne do obranného módu, kdy najednou opustíme racionální uvažování a soustředíme se jen na boj. Naše tělo i mozek totiž mají pocit, že nás musí co nejdříve dostat z nepříjemné situace pryč, a proto se všechny ostatní funkce výrazně omezí. Službu vypoví třeba jasné a střídmé uvažování, a dokonce se nám omezuje schopnost pochopit to, co náš protějšek chce říct. Moc nad naším tělem přebírají emoce.

Jak reagovat?

Na emoce reaguje každý člověk jinak. Je to tak proto, že na prožívání emocí má významný vliv především naše kulturní prostředí a výchova. Pokud člověk vyrůstá tam, kde se běžně rozvíjí dramatické hádky doprovázené násilím, bude pravděpodobně stejně reagovat i on sám.

Častou reakcí bývá také pláč. Slzy totiž v našem těle stimulují hormony oxytocin a prolaktin, které dovedou zklidnit tepovou frekvenci a pomáhají ke klidu. Nikoho asi nepřekvapí ani to, že ženy pláčou daleko častěji než muži. Průměrná žena pláče většinou až pětkrát za měsíc, kdežto muži maximálně jednou, nebo dokonce vůbec. Pláč je přitom relativně neškodný způsob, jak frustraci ventilovat. Daleko lepší než agrese nebo potlačování emocí.

Mindufulness

Tato technika je označována jako „meditace všímavosti“ a má svůj původ v buddhismu. Již nějakou dobu je dobře známá jako metoda snižování stresu. Meditace všímavosti může mít mnoho podob a každý si jistě najde tu svou. Obecně však platí, že je třeba najít si na ni klid a prostor, zapomenout na minulost i budoucnost a plně se soustředit na prožívání přítomné chvíle. Snažte se vnímat i ty nejdrobnější detaily, zvuky, chutě i vůně, které aktuálně prožíváte, a přijměte také všechny své emoce. Tuto praktiku můžete vykonávat téměř za všech okolností a říká se, že stačí jen deset minut denně a začnete po pár týdnech pozorovat rozdíly třeba i ve zvládání emocí.

ZDROJ: https://www.bigselfschool.com/post/stop-controlling-your-emotions
ZDROJ obrázku: Fotografie od uživatele Andrea Piacquadio ze služby Pexels

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *