Také jste si možná v poslední době všimli hmyzu, který vám není zcela povědomý a ani netušíte, o co by se mohlo jednat. Nejste rozhodně jediní. Je patrné, že do našich končin se dostávají invazivní migrující druhy, které zde dříve nežily. Migrace cizokrajného hmyzu k nám ale může znamenat dost závažný problém. Nejenže je spousta takového hmyzu škodlivá, ale častokrát u nás ani nenajde přirozeného nepřítele, takže se velice snadno přemnoží. Následně pak bude nutné využít dost radikální způsoby likvidace, které mohou mít dále dopad na náš ekosystém.
Malý, ale dost zásadní
Hmyz okolo nás krouží od jara do podzimu a obvykle mu nevěnujeme příliš velkou pozornost. Začneme jej obvykle pořádně vnímat až ve chvíli, kdy ucítíme nepříjemné bodnutí komára nebo budeme ze sladké limonády lovit utopenou vosu. V tu chvíli si možná uvědomíme, kolik malinkých a nenápadných tvorečků obývá společné prostory s námi. Jsou miniaturní, často ani okem viditelní, ale přesto hrají v ekosystému poměrně zásadní a nenahraditelnou roli. Jako mohou být užiteční, stejně tak mohou být také škodliví. Stojí v hierarchii potravního řetězce sice dole, ale hrají skutečně zásadní roli.
Dnes více než kdy jindy můžeme nad našimi hlavami pozorovat také hmyz cizokrajný. Takový hmyz k nám povětšinou nelegálně migruje a nachází zde obvykle velmi dobré podmínky pro život. Příčinou migrace je především změna klimatu, extrémní změny počasí, tání ledovců, ale také vymírání některých biologických druhů, nebo zvýšené znečištění.
Kudy hmyz putuje?
Spolu s dovozem rostlin se šíří většinou druhy, které jsou na ně úzce vázané nebo ne tolik pohyblivé. Na velké i střední vzdálenosti se může hmyz dostat jako nezvaný pasažér v různých zásilkách a zavazadlech i přímo v dopravních prostředcích. Proto se také největší procento migrovaného hmyzu k nám dostalo ze Severní Ameriky.
Je migrace problém?
Určitě bychom z nezvaných návštěvníků neměli být příliš nadšení. V mnoha případech se jedná o invazivní druhy, kterým stačí nalézt ideální podnebí a velmi brzy se rozrůstají do početných kolonií. Patří mezi ně například saranče stěhovavá, jejíž jediný plošný výskyt na našem území se datuje v roce 1338. Saranče naštěstí migruje mnohem jižněji a jen velmi zřídka se k nám dostane nějaký osamělý jedinec.
Bohužel u jiných druhů škodlivého hmyzu to už tak slavné není a naše zimy jim problém nedělají. Poměrně zdomácněly a dokázaly se adaptovat i na naše středoevropské podmínky. Tyto migrující druhy zde obvykle ani nemají přirozeného nepřítele, a proto je jejich přemnožení pouze otázkou času. A to ani není ten největší problém. Spolu s hmyzem se k nám mohou dostat i zárodky exotických chorob, virů a bakterií, proti kterým nejsme zde ve střední Evropě imunní.
Kdo přišel nezvaně?
Koutule skvrnitá
U těchto 3-5 mm velkých mušek je také poměrně používáný pseudonym odpadní muška. V Česku se poprvé vyskytly v roce 2011. Jelikož se u nás koutulím zalíbilo, postupně se rozmnožují a šíří dál. Mušky mají velká hnědá křídla a tělo velmi hustě pokryté ochlupením. I když nejde o nějakého nepříjemného společníka, přesto mohou představovat zdravotní riziko, protože mohou přenášet některá bakteriální onemocnění, např. myiázu. Vyskytují se v okolí odpadního potrubí a výlevek, je potřeba je likvidovat dříve, než se rozmnoží. Bohužel je to ale dost obtížné, protože dovedou odolat horké vodě, saponátům i chemickým přípravkům.
Octomilka asijská
Napadá mnoho druhů ovoce a jde o maličké mušky. Nalezneme je především na zralém ovoci, které se k nám dováží ze zahraničí. Škodlivost octomilek je značná a při nadměrném výskytu dokonce dovedou zlikvidovat i celou úrodu ovoce. Jejich likvidace je přitom velmi složitá, protože postřiky fungují jen omezeně a mnohdy je potřeba zlikvidovat sklizenou produkci.
Sršeň mandarínská
Patří mezi největší zástupce čeledi sršňovitých, kdy běžné dělnice mohou mít i délku okolo 3 cm. Taková sršeň už může působit i na člověka dost děsivě. Sršeň je jedovatá a disponuje velkým množstvím poměrně silného jedu. Pro člověka představují asi stejné nebezpečí jako včely nebo vosy, ale jsou považovány za škůdce, protože ve svém okolí napadají jiné kolonie hmyzu, třeba včely, a dovedou je zcela zlikvidovat. Přirozeným nepřítelem sršní je včelojed lesní, takže se dá počítat s tím, že aspoň nějakou část tohoto hmyzu dovede zlikvidovat.
Mandelinka bramborová
Výskyt mandelinky u nás se datuje do období 50. let minulého století, kdy se věřilo, že právě americké letouny mandelinku vypustily jako formu odvety. Realita je ale taková, že mandelinka se zcela přirozeně začala vyskytovat právě tam, kde se na velkých plochách začaly pěstovat brambory nebo lilky, jejich hlavní zdroj potravy. Mandelinka má u nás přirozené nepřátele, zejména některé druhy pavouků, dravé ploštice nebo slunéčka a zlatoočky.
Tmavka švestková
Tento nepůvodní hmyz z řádu blanokřídlých napadá slivoňovité dřeviny, kde způsobuje opadávání plodů. Napadené plody přestanou růst, získají příliš brzy fialovou barvu a obvykle odpadnou. Insekticidní přípravky jsou většinou neúčinné, přirozeným likvidátorem je jen parazit chalcidka.
Listokaz zahradní
Je to hojně rozšířený brouk, který na první pohled může vypadat jako menší chroust. Má silně ochlupené tělo a nesmírně mu chutnají listy a květy různých bylin, keřů i stromů. Dokud se listokaz výrazně nepřemnoží, není až tak nebezpečný, ale přesto zahradníci jeho výskyt bedlivě monitorují.
ZDROJ: https://ziva.avcr.cz/2020-4/invazni-druhy-hmyzu-po-roce-2000-kazdy-rok-nejmene-dva-nove.html
ZDROJ obrázků: Pexels
Napiš komentář